Réžia:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Bruce Willis, Edward Norton, Bill Murray, Kara Hayward, Jared Gilman, Jason Schwartzman, Tilda Swinton, Frances McDormand, Harvey Keitel, Bob Balaban (viac)Obsahy(1)
Příběh roztomile svérázné komedie Až vyjde měsíc se odehrává v 60. letech 20. století na romantickém pobřeží Nové Anglie. Samovi a Suzy je dvanáct let. Oba spojuje stejný problém: se svým okolím si nerozumí, ale myslí si, že o světě dospělých vědí vše. Na první pohled se do sebe zamilují. Uzavřou tajnou dohodu a připravují velkolepý plán. Po roce od jejich prvního setkání společně utečou do divočiny. Jejich zmizení obrátí život poklidného městečka vzhůru nohama. Pod vedením místního šerifa (Bruce Willis) zahajují obyvatelé rozsáhlé pátrání po dvojici malých uprchlíků. Kromě rodičů (Bill Murray, Frances McDormand) mladé dívky, se po jejich stopách vydávají i místní skautský vedoucí (Edward Norton) s celým oddílem nadšených skautů, sociální pracovnice (Tilda Swinton) a další výstřední dobrovolníci… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (27)
Recenzie (1 017)
Síce je to asi najmenej vtipný film Wesa Andersona a Owen Wilson tam sakramentsky chýba (i keď Edward Norton ho hravo nahradzuje), je to opäť jedna čarokrásna prechádzka magickým svetom Andersonovej predstavivosti. Miesto tradičnej témy znovuzrodenia bizarnej rodiny (čo je tu stále prítomné) do popredia vstupuje storytelling a motív detstva a detskej lásky. Osobitne treba pochváliť casting a výber detských predstaviteľov! Z Kary Hayward za 10 rokov bude hviezda generácie. ()
chmm, Život pod vodou super, Fantastický pan Lišák super, ale toto šlo totálně mimo mě. Ne že bych se nudil. Ne že by mě to štvalo, ani to vlastně nemohu označit za špatný film. Ale prostě... meh, nezájem, nuda, je to opět jako jeho starší filmy barvičkovitě trhlé a divné, a já mám značné sympatie k divným filmům a divným odstrčeným dětem, ale toto mě navzdory všemu nezaujalo prakticky ničím. Snad jen ohavně taťkovsky vypadajícím Willisem a velice sympatickou mladou herečkou v hlavní roli. 6/10 ()
Režijní svéráz Wes Anderson drže se svého nezaměnitelného tvůrčího rukopisu natočil další ,,jinou" komedii, tentokráte se rozhodl do posledního šroubku rozebrat a znovu po svém složit svět dětství. Motiv konstrukce a dekonstrukce jakoby předznamenával všechny jeho filmy v tak typickém nahlížení do nitra věcí (v Životě pod vodou to byla loď, v Darjeelingu s.r.o. kamera zase horizontálně putovala kolem průřezu osobního vlaku, tady se hned v úvodu kamera proplétá řezem obytného domu a v jednu chvíli si Wes neodpustí vtípek, když při kamerové jízdě projede kamera středem stolu a Bill Murray za ní zavře poklop vprostřed onoho kusu nábytku), v Moonrise Kingdom pak budeme společně nahlížet především do nitra dětských hrdinů. Pan režisér si s rekonstrukcí dětského světa skutečně vyhrál - většinou jde o svět klukovský (ale ten dívčí tu má díky hlavní hrdince také místo), jehož geneze je motivována generačně - jsem zhruba stejný ročník jako Wes a většinu těch věcí si pamatuji i z mého dětství, ač jsem ho prožil na druhé straně železné opony - okouzlení poetikou (skautského) tábora, všechno to stopování, vázání uzlů, vyvěšování vlajek, stanů ,,áček", rezonance indiánského světa, světa zálesáků, nádherných dobrodružných knih a především vší té romantiky (dívčí svět je zastoupen obsahem příručních kufrů mladé Suzy, kde prim hrají knihy a kazeťák). Wes Anderson buduje svůj film značně postmoderně - tak třeba koncept vševědoucího vypravěče, který je zároveň jedním z hrdinů filmu a uvozuje snímek svým obrazným komentářem, celý ten koncept hry, spiklenecké hry s divákem, v níž se ústřední dětští hrdinové chovají a hovoří jako dospělí, přičemž většinou jde o vystižení zaběhlých šablon typických pro běžné zautomatizované filmové zobrazení dané situace, prokládání snímku zpomalenými záběry, majícími až magické vyznění, zobrazujícími ale naprosto fádní věci a vůbec cizelovaná vizuální stránka. Tím nejdůležitějším je prostě STYL. Kdybych chtěl tvůrčí koncept Wese Andersona charakterizovat lapidárně, napsal bych nejspíš ,,vizuální hody". Zcela zvláštní kapitolu pak tvoří naprosto úžasná hudební složka - hudba tu má zřejmě nejdůležitější roli ze všech dosavadních Andersonových projektů. Ten rozhlasový pořad, kdy kdosi dětem vysvětluje princip a fungování klasické symfonie, použitý coby rámec filmu, si ze svého dětství vybavuji taky (a dobře také zapadá do Andersonovské dekonstrukční obsese), jde o míru soustředění, v dnešní piktografické civilizační éře spíše výjimečnou, film samý funguje na stejných principech jako symfonická skladba (navíc letmotiv fugy - útěku...viz komentář uživatele sta). Nepřehlédnutelná je samozřejmě také celková stylizace půle 60. let a hvězdné herecké obsazení, mimo stálý okruh herců, s nimiž Wes dlouhodobě spolupracuje (Bill Murray atd.), obsadil celkem překvapivě i Bruce Willise a Edwarda Nortona, kteří ovšem dobře zapadli do jeho konceptu, o dětských hercích nemluvě (Kara Hayward je naprostá teenage femme fatale)... Vynikající film, kdo ovšem viděl všechny snímky svérázného režiséra, dobře, ví, že nejlepším jeho filmem zdaleka není... ,,Jdu najít strom a pokácet ho..." () (menej) (viac)
Milý film, skutečně! Možná se mi ještě pár dní bude zdát o tom podivné pánovi v červeném, ale to nevadí. Film byl totiž milý... skutečně! Když se dítě vyčůraně zakření, člověku to zvedne náladu (tak mimochodem vnímám celý film). Když jiné dítě pro lásku zabodne nůžky do ledvin třetímu dítěti, člověku to zvedne náladu trojnásob. Milé, skutečně! Krutě lehká satirická odpočinkovka o světě nedospělých a světě méně nedospělých. Inu, láska hory přenáší. Není to milé? ()
Sam a Suzy přichází s pověstí majstrštyku, ale mě přesvědčují o tom, co jsem tušil už dávno. Když Anderson vypráví o vztazích v rodině, jsem podstatně spokojenější než když v příbězích z dospívání naplno spoléhá na nostalgii. Proto se u Rodinky, Života pod vodou nebo podceňovaného Darjeelingu nepřestávám usmívat a naopak u Měsíce, který si náladově párkrát podává ruku s Rushmorem, mi pár věcí vadí. Všechna obvyklá nesmělost a neuchopitelnost je pro mě najednou příliš chtěná a dialogy vždy o malý kousek přepálené, aby se Wesovy typické nálady daly snadněji rozeznat. Páprda Willis, puntičkář Norton i věčně vážná Kara Hayward sice fungují perfektně, ale ani oni mě nepřesvědčili o tom, že bych se na tenhle road trip vydal znovu. ()
Galéria (53)
Zaujímavosti (28)
- Náušnice Suzy (Kara Hayward) jsou vyrobeny z brouků, kteří jsou velmi běžní po celé Severní Americe. (HellFire)
- Film zahajoval 65. ročník filmového festivalu v Cannes. (R´Hell)
- V táboře Ivanhoe je možné vidět ceduli s nápisem „Fort Lebanon“. Přítelkyně (alespoň v čase vzniku filmu) Wese Andersona Juman Malouf je z Libanonu. (KucC)
Reklama