Nespoutaný Django
Django Unchained
Django Unchained
Django Unchained
Django Unchained
Django Unchained
Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Walton Goggins, Dennis Christopher, James Remar, David Steen (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Dej sa odohráva dva roky pred americkou občianskou vojnou Severu proti Juhu. V hlavnej úlohe s Jamie Foxxom ako otrokom Djangom, ktorý sa pod vplyvom doktora Schultza, nemeckého lovca ľudí v podaní Christophera Waltza, sám stane krutým lovcom ľudí za odmenu. Schultz je na stope vražedným bratom Brittlovcom, ku ktorým ho môže priviesť jedine Django. Neortodoxný Schultz získava Djanga s prísľubom vyslobodenia ho zo služieb bratov - či už mŕtvých alebo živých.
Úspech misie vedie Schultza k oslobedeniu Djanga, ale aj napriek tomu sa ich cesty nerozídu, pomáha mu vyslobodiť z otroctva i Djangovu ženu Broomhildu (Kerry Washington). Tá je však v zajatí bezohľadného plantážnika Calvina Candieho (Leonardo DiCaprio), majiteľa klubu, kde otrokyne ponúkajú ako sexuálne objekty a otrokov ako gladiátorov, ktorých pripravuje "cvičiteľ" otrokov Ace Woody (Kurt Russell). Django a Schultz v utajení vzbudzujú podozrenie u Stephena (Samuel L. Jackson), Candieho dôverného sluhu a ich zámer sa prezradí. Aby sa Djangovi a Schultzovi podarilo uniknúť s Broomhildou, musia si zvoliť medzi nezávislosťou a solidaritou, a medzi obetou a prežitím.
(TV Markíza)
Videá (42)
Recenzie (3 235)
Považuji se za racionálního muže, člověka vědy a ctitele přírodních zákonů. Nevěřím na vodníky a hejkaly, usmívám se nad výplody astrologů, krčím rameny nad vírou v proroctví a magii. Výjimečně ale narazím na mystérium, na něco, co zjevně překračuje hranice našeho světa, co nelze vysvětlit logikou, běžnými myšlenkovými postupy. Rozumím tomu, proč se kdysi Tarantino prosadil s Pulp Fiction - historkami z podsvětí. Jeho scénář rafinovaně pracoval s odkazy a popkulturou, byl novátorský a vtipný. Jenže jak přibývaly nové tituly, nápady se vytrácely, snaha být cool přecházela v křeč, citace se měnily v kopírování, snaha vyjít vstříc očekáváním fanoušků vedla ke ztrátě soudnosti. Úspěch ale kupodivu zůstal. Těžko říct, z čeho plynou extatické obdivné komentáře, snad za ně může davová sugesce, neznámé drogy nebo úplatky (ale v tom případě mě Tarantino hanebně vynechal). V celém filmu nacházím snad dvě vtipné scény - je jím představení Christopha Waltze a střetnutí s Ku-Klux-klanem. Zbytek je upocený jako humor cirkusového klauna z toho nejlacinějšího provinčního cirku po pár panácích vodky. Scénář je nenápaditý, opírá se o špatně napsané postavy, se kterými ostatně režisér neumí pracovat. Výsledkem je užvaněný, přestylizovaný a šablonovitý snímek s přetaženou stopáží. Takový Martin McDonagh dnes umí nadhled, hrátky se žánrovým očekáváním a pulpovou estetikou ve snímcích jako V Bruggách či Tři billboardy kousek za Ebbingem používat o několik tříd výš než Tarantino. Můžete si vykládat Nespoutaného Djanga jak chcete, ale pro mě je to případ slušně obsazeného, ale naprosto nezvládnutého filmu. Dlouhou dobu jsem měl tendenci Tarantinovu sebestřednost, nedostatek soudnosti a zjevné přešlapy přehlížet, teď to schytal naplno a možná i za má předchozí zklamání. Celkový dojem: 10 %. ()
Po herecké stránce se Djangovi opět nedá nic moc vytknout, se scénářem je to tentokrát o něco horší. Charaktery vesměs fungují, užití retrospektiv, dějových zkratek a subjektivních fikčních záběrů je ale neuvěřitelně neohrabané a místy vyloženě nešťastně řešené, hudba tentokrát akorát ruší a čestné roličky, snad s výjimkou Jonaha Hilla vyšumí do prázdna. Stylově je Django velmi neotesaný a rozháraný. Na plný počet to tentokrát není, Inglorious Basterds i nadále zůstávají Quentinovým majstrštykem. Nemůžu si pomoct, ale absence zemřivší Sally Menke za střihačským pultem je strašně znát. Rozhodně ale nenudí, na čemž má zásluhu především precizní Foxx, lahůdkový Waltz, z řetězu utržený DiCaprio a kouzelně slizký Jackson a také perfektní cit pro absurditu, který se Tarantinovi odepřít prostě nedá (scéna s pytli je úchvatná). A jako protirasistická agitka funguje dokonale... ()
Bál jsem se toho. Westerny nemám rád, Tarantina ano. Naštěstí pro mě není Django Unchained ani zdaleka čistokrevný western. Ne, je to prostě zábavná tarantinovka v kulisách Divokého zá ... jihu. Mixnutá blaxploitation. Po 1200 komentářích, které tu na ČSFD už Django má, těžko vymyslím něco zajímavého či originálního, takže dál jen pár osobních nesouvislých výkřiků a poznámek... Extrémně vtipná scéna s předchůdcem Ku-Klux-Klanu. Kočár putující americkou dálavou, kterému se na vrchu hopsá maketa zubu v nadživotní velikosti, je megacool. Hans Landa umí působit jako sympatický pán. Nechci potkaz DiCapria s kladivem. Samuel. L. Jackson je badass nigga. Pancharty mám přecijenom radši :) ()
|| Scenár: Quentin Tarantino | Hudba: Rick Ross, Jamie Foxx, John Legend, Ennio Morricone, Elisa, Anthony Hamilton | Produkcia: Stacey Sher, Reginald Hudlin, Pilar Savone | Distribúcia: The Weinstein Company (USA), Columbia Pictures (Intertnational) | Štúdio: A Band Apart | Rozpočet: 100 miliónov $ | Tržby: 425,373,688 $ | Ocenenia: Oscar - 2 (VR Christoph Waltz, Scenár) 3 nominácie (Film, Kamera, Strih zvuku), Golden Globes - 2 (VR Christoph Waltz, Scenár), 3 nominácie (Drama, VR Leonardo DiCaprio, Réžia). Spolu - 63 výhier, 95 nominácií || Inglourious Basterds v americkej lokalite. Pre nás európanov je černošské otroctvo vzdialenejšiou problematikou, a tým pádom sa Tarantinova šialenosť v tomto kuse lepšie konzumuje. Nadpriemernému zážitku hrá do karát samozrejme vynikajúce herecké obsadenie, hlavne Waltz (film práve funguje 5hviezdičkovo v sekvenciách, keĎ je na plátne) a tiež do trištvrtiny metráže skvelý scenár. Určite tomu dám viac zhliadnutí. 31.8.2018> Herecký koncert, ktorý sa rok po roku stáva výnimočnejším. Tentokrát už plnohodnotný zážitok. ()
Galéria (123)
Zaujímavosti (129)
- Lány bavlny před vilou Calvina Candieho (Leonardo DiCaprio) nebyly tvořeny skutečnou bavlnou z bavlníku, ale bobem obecným. Tobolky bavlny byly na rostliny přidány uměle rekvizitáři. Celkem jich bylo na 395 000. (gogos)
- Leonardo DiCaprio (Calvin Candie) se dvakrát zranil během zkoušení scén. Poprvé, když při večeři třískl rukou do stolu a omylem udeřil skleničku, po čemž následovala Leova dokonalá improvizace, která byla nakonec použita ve filmu, a podruhé při scéně s kladivem, kdy se Leo praštil do hlavy. Ve filmu pak kladivo nahradila pěnová replika. (cihlenka)
- Leonardo DiCaprio, který v tomto filmu hraje Calvina Candieho, byl původně Tarantinovou první volbou pro roli Hanse Landy ve filmu Hanebný pancharti (2009). Nicméně se Tarantino rozhodl, že role více padne německy mluvícímu herci, a tak roli dostal Christoph Waltz, který v Nespoutaném Djangovi ztvárnil Dr. Kinga Schultze. DiCaprio posléze s vtipem prohlásil, že něco málo německy přeci jen umí. (cihlenka)
Súvisiace novinky
Nový film Willa Smitha se odsouvá na příští rok
Příběh o tom, jak Willu Smithovi (Já, legenda, Král Richard) jedna facka změnila život, se bude psát nejspíš ještě nějakou dobu. V tuto chvíli má herec desetiletý zákaz účasti na Oscarech, přišel o… (viac)
Tarantino potřebuje hit
Devátý snímek režiséra Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu započal svoji americkou jízdu za dolary. Za úvodní víkend z toho bylo 40,4 miliónů dolarů, Tarantinův rekord, film ale bude potřebovat… (viac)
Tarantino znovu ulovil DiCapria
Devátý film Quentina Tarantina nás zavede do roku 1969. Květinové hnutí bude pomalu končit, Amerikou otřese řádění Mansonova gangu, při němž zahyne herečka Sharon Tate, a jeden stárnoucí televizní… (viac)
V pravé poledne čeká remake
Westerny v posledních letech slaví opatrný comeback. Opravdová kuráž vydělala 252 milionů dolarů, Nespoutaný Django si došel pro 424 milionů a za úspěch se dá považovat i 155 mega, jež nastřádala… (viac)
Budu SPOILERovat. Druhé zhlédnutí objasnilo některé zdánlivé strukturní vady (trojitý konec, nefunkčnost milostné linie), ale stále mi přišlo, že film má zásadní problémy s tempem a soudružností: nepřetržité měnění tónu za pochodu je dost samoúčelné, některé záběry a scény z filmu čouhají (dvojité cameo Zoe Bell jako ženy sledující z okna přijíždějícího Djanga a Schultze a jako členky gangu). Nevadí, že postavy moc mluví o skutečnostech, které by se daly odbýt jedním záběrem – Tarantino byl v interiérových dialozích vždy silnější než ve vyprávění obrazy, takže lze pochopit, že krajina zde plní čistě dekorativní funkci. Vadí, že některé kecací scény vyprávění nikam neposunují, ani nenabízejí jinou přidanou filmovou hodnotu typu pozvolna gradovaného napětí (na čem z velké části stáli Pancharti). Vyloženě vycpávková je divně sestříhaná KKK odbočka po dopadení bratrů Brittleových (vložený flashback působí napoprvé poněkud matoucně). Jedna dějová linie byla uzavřena, k otevření další (Hildi) zatím nedošlo. Vyprávění několik minut stojí. Schultzovo následné zasvěcování Djanga do pravidel tržního mechanismu spouští rábovu proměnu v pána, která je završena v samém závěru radikální obměnou šatníku. Společně s výchovou ke kapitalismu ale dochází k poměrně zbytečnému (z hlediska vyprávění, nikoli diváckého požitku) výcviku Djanga v nejrychlejšího střelce amerického jihu. Vícevrstevnatá proměna protagonisty přesto patří k těm nejlépe vystupňovaným v rámci celé Tarantinovy filmografie. Od začátku jsme připraveni na Djangovo převzetí zodpovědnosti od jeho mistra, vůči němuž nejprve vystupuje jako malý chlapec, dychtivý dozvědět se, jak to bylo s tou německou princeznou. Postupně ale projevuje stále více samostatnosti, ačkoli mu role, které musí ztvárňovat a které mu rozhodně nejsou vlastní, brání naplno se projevit (jeho mikrosvět se musí podřizovat tomu Schultzovu, ač později, poprvé výrazně během scény se psy, se s ním dostává do konfliktu). S o to větší pompou může v blaxploitation finále převzít pozici hlavní morální autority, odhodit všechny masky (a sedlo z koně) a jako zcela svobodný hard ass nigga motherfucker postřílet asi dva tucty bílých padouchů (a jednoho bílého negra, který svého pána uctívá víc než vlastní matku a v rámci vyprávění prodělává ve vztahu ke svému mistrovi podobný významový posun jako Django). Django se konečně explicitně pouští do toho, co Tarantino dělá za kamerou – bourá stereotypy. Většina postav, na něž nezařaditelný německý ex-zubař a odpoutaný otrok narazí, totiž odpovídá určitému archetypu z americké mytologie nebo z exploatační kinematografie (mammy, jižanská kráska, eugenikou posedlý zlosyn). Výjimkou bohužel není ani Hildi, na Tarantina nezvykle plochá ženská postava, které je vesměs dovolena jenom brečet, křičet a nechat se zachraňovat. Nespoutaný Django je neuvěřitelně stylovou záležitostí, excelentní v mnoha dílčích oblastech (soundtrack, herci, punchlines) a odvážnou v nerespektování westernových konvencí (i když některé z nich – třeba střelbu na koně, nebo učinění využití bílých amerických kovbojů jako padouchů – už mnohem dříve porušili italští režiséři), ale v celku ne úplně vyladěnou. Z „dojmového“ hlediska jde ale intenzitou divácké potěchy o skoro dokonalý počin a některé scény z něj si ještě pustím mnohokrát. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, kiddo, Bluntman, Slasher, Mertax, Šakal, mcb () (menej) (viac)