Vražda v salónním coupé

Klasická hra, podle níž byla natočena známá komedie Rozpuštěný a vypuštěný. Její nevýhodou je, že je trochu statická, a také některé vtipy časem ztratily na účinnosti. V roli praktikanta Hlaváčka se mi více líbil největší český žijící naivní herec Petr Brukner, samotného inspektora Trachtu podle mě lépe zahrál Zdeněk Svěrák. "No vidíte, Hlaváčku! Ztráta času, když chvilku počkáme, dvě minuty!" (17.12.2005)

Musím upřímně přiznat že v tomto složení ( Smoljak = inspektor / Čepelka = Hlaváček / Vondruška = Meyer ) se mi představení moc nelíbilo. Mnohem - neporovnatelně - lepší bylo představení kdy Trachtu hrál Svěrák, Meyera hrál Čepelka a Hlaváčka si zahrál hostující Brodský mladší ( který si Hlaváčka zahrál i ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný ) I celý seminář v tomto konkrétním složení, byl nějaký pozvolnější a ne tak geniální. Jináč se samozřejmně jedná o pekelně výbušné představení. (06.03.2014)

„Zamkl dveře třídy tak, že nešli odemknout. Únor: Odemkl dveře třídy tak, že nešli zamknout.“ Absenci Svěráka jsem vůbec nepocítil. Smoljak je naprosto geniální. Hra skvělá, přednáška výjimečně trošku slabší. „Ty, že máš les Meyere? - Mám - Ho*no Meyere, Ho*no máš!“ [Viděno naživo] (82 %) (20.06.2016)

U všech her i seminářů je důležité, v jaké sestavě je představení odehráno.Takže je to houpačka, někdy nadšení, jindy rozpaky.u Smoljaka mi při seminářích vadí, že když se dostane k místu, kde se má publikum zasmát, tak se odmlčí a celé ho zprava doleva očima přejede.Ani jeho smrtka se mi nelíbí, Svěrák je prostě Svěrák.A to platí i pro Trachtu.A Brukner-to byl Hlaváček, Čepelkova parketa je bohužel jinde.A pro bebacka:máš pravdu, hochu, jsem blbec, ale alespoň inteligentní.Ty jsi též blbec, ale úplně vylízanej. (31.12.2017)

Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru nesaháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Vražda v salonním coupé, bavíme li se pořád v rovině fenomenálního potenciálu autorů, za pouhý průměr v jejich kolekci her o proslulém českém Vídeňákovi.. (07.08.2006)