Happy Happy

Happy, happy - fun, fun. Vlastně celkem plesám nad tím, že Anne Sewitsky si nevybrala cestu klasické severské nekompromisnosti s vlastními postavami a vydala se vstříc středo a jihovýchodo-evropskému soucitu. Své postavy stále trestá za jejich pošetilé skutky, na druhou stranu dává najevo, že je naprosto v pořádku mít srdce a občas dát sbohem rozumu. Škoda jen, že Anne nás ke svým postavám nepustí blíž, tak abychom to jejich srdce opravdu slyšeli tlouct a nejen to tak nějak tušit. (07.05.2014)

Poměrně rozporuplné pocity mám po zhlédnutí tohoto severského dramatu, nikolivěk avizované komedie. Tento žánr mohou signalizovat snad jen úvodní růžové titulky, povedená hudební intermezza a jeden dva humorné momenty v celé stopáži (anebo mám zcela jiný smysl pro humor než tvůrci filmu…). Pravdou však je, vycházíme-li z ironického anglického názvu filmu, že onen neveselý obsah je svou absurdností vlastně k smíchu. Koneckonců i protagonistka Kaja je tragikomickou postavou. Hranice mezi bytím happy a unhappy je příliš tenká… ~ Brilantní momenty bohužel sráží do průměru především nadbytečné scény s týraným černošským chlapcem, jehož smysl v příběhu je mi doteď záhadou, nebo dílčí, spíše formální nedostatky (měl jsem pocit určité nejednotnosti a neujasněnosti díla). ~ Sykt lykkelig je o hledání štěstí a vyrovnanosti sama se sebou i o hledání vlastní sexuality. Anebo může být, jak zde píší ostatní, „jen“ klasickou severskou vztahovkou. Silné tři hvězdy. (16.12.2011)

Rodina kdesi na nórskom vidieku. Potlačené a neriešené problémy akceleruje príchod rodiny druhej, riešiacej vlastné vzťahové výkaly. Deti oboch párov sa nerušene hrajú na otroka a otrokára. Rodičia si nevšimnú nič, lebo sú pohltení sami sebou. Páry sa prepletú, do toho zaspieva skupina vyštafírovaných spevákov zopár songov a príbeh končí. V zásade bolo jedno ako, pretože to nebolo najpodstatnejšie. Film sa sústredil na nedostatočnú komunikáciu a zvládnutie či nezvládnutie manželstva po rokoch. Výsledkom je príjemná, no neprekvapujúca vzťahovka. (02.11.2012)

U mňa to je za jasných päť! Scénka s fajčením péra... Kedˇ som si vlastne uvedomil, že my, chlapi, môžme vydávať až tak debilný zvuk ako: '' Uh, uh, ho, ho , hoooo ... !'' ...skoro ma porazilo od smiechu! A to vôbec nehovorím o tom, ako mu potom navrhovala, že ho vyfajčí kľudne ešte raz ak chce, a mne môj bad boy stál už vehemente a už som si sťahoval gate dolu, no a zrazu sa objavil ten plešatý kazišuk s pesničkou So glad I've got good religion! ... ma skoro jeblo! I kedˇ ... Mám taký pocit, že to tam náramne pasovalo. No nič, bavil som sa skvelo! Hlavne, uvedomil som si jednu vec a to, že netreba veľa, len si normálne pokecať narovinu o veciach. Zbytočne dusíme sračky v sebe! (19.02.2012)

Tenhle film není žádnej zázrak, ale je moc příjemnej. Je fakt, že je malinko předvídatelnej a zadrhává víc, než by bylo zdrávo, ale pořád jde o solidní kousek. Některé momenty jsou vtipné, jiné zase smutné a vážné. Ironický název to všechno jen podtrhuje. Hlavní hrdinka je v podstatě tragická postava, protože hledá lásku a touží po tom být milovaná a dělat lidem radost. Obsazení je zcela přesné a všichni herci hrají umírněně, civilně a není problém jim cokoliv uvěřit. Jedinými podstatnými chybami jsou asi motiv adoptovaného černošského chlapce, jehož symbolika mi nějak nedocvakla, a trošku očekávaná a jemně naznačovaná gay rovina. Jinak jde ale o veskrze příjemný film s krásnou kamerou, pohodovou hudbou a pár vtipnými okamžiky. Pro mě za 70%. (05.10.2011)