Steins;Gate

Časem cestující zápletka je nadmíru povedená a to zejména její zkušeně přesné dávkování v průběhu 24 epizod bez jediného hluchého místa. To co Steins;Gate posouvá mezi špičku jsou však prvotřídní dialogy a díky tomu dobře využitý prostor pro práci s charaktery. Navíc je to všechno namíchané tak, že je to chytlavější než chřipka. (30.12.2011)

Teraz samozrejme letia anime, v ktorých nie sú hrdinovia super silný, ale čoraz viac sa podobajú na obyčajných ľudí a najviac na tých čo tie anime sledujú. Tak teda zoberieme skupinku, kde bude jeden úchylnejší tlstejší chlapík, jedna priebojná a múdra žena, ďalšia dobrosrdečná a trochu pojašená, pridáme prípadne ešte takú čo skoro vôbec neprehovorí a hanblivého chlapca čo by chcel byť dievča. Netreba zabudnúť na hlavného hrdinu bláznivého, dobrosrdečného, pojašeného no ten má proste skoro všetko. Okabe samozrejme vtipkuje a robí so seba šaša, lebo tým pobaví všetkých naokolo a aj seba (je šťastný, že sa smejú toto robím občas aj ja). Okabe je "strelený" a keď má dobrú náladu predstiera telefonovanie (hehe). Takýto mix bude fungovať a bude baviť. Keď k tomu pridáme zmenu minulosti a romantiku bude to fungovať ešte lepšie samozrejme tým musíme trochu zatrepať, ako keby to bolo v "šejkry". Postáv nie je veľa a sú najzaujímavejšie čo Steins Gate ponúka. Keď sa oboznámime s postavami prichádzajú na rad zmeny minulosti. Každá zmena podnecuje ďalšie iné zmeny a je teda veľmi ťažké nájsť realitu kde je všetko v poriadku a všetci môžu byť šťastný a hlavne živý. Preto sa zahadzuje šťastie ostatných a tí sa musia vyrovnať s tým čo im vadilo celý život (napríklad). Napätie neopadne a každý chce samozrejme happy end čo nie je vôbec jednoduché a kto vie či sa im to nakoniec podarilo (ja viem, ale vy nie :D). S pozdravom od Mayuri tuturuu. Hououin Kyouma to je nápad sa takto volať. Pokračujte na Steins;Gate: Oukoubakko no Poriomania čo je špeciál a potom filmom http://www.csfd.cz/film/359542-gekijoban-steins-gate-fuka-ryoiki-no-deja-vu/ (13.12.2014)

Na toto anime mě nalákalo aktuálně (květen 2012) velice vysoké hodnocení na Anime News Network. Po prvních pár dílech jsem si ale nad takovým úspěchem na ANN lámala hlavu. Téměř třetina seriálu rozvíjející celý koncept posílání sms zpět v čase a následné změny reality byla, řekla bych, až nezajímavě nudná. Představování nových postav a jejich chování mě dokonce občas i štvalo. Ovšem poté, co se seriál opravdu rozjede, stojí to za to. Jen jsem se trochu bála opakovaček jako ve druhé sérii Haruhi Suzumiyi, ale nakonec se nekonalo. Po nudné třetině seriál konečně nabral spád a člověk už i chápal, o co tvůrcům jde. Přičteme li k tomu pár až dechberoucích zvratů, občas i drsnost některých scén, celkem ucházející logiku a vývoj postav, jedná se o nadprůměrnou sérii, která ovšem postrádá něco, co by se mi zavrtalo pod kůži. Nakonec celkově trochu suchárna, která ovšem se nesnaží hrát příliš na city, ale ničím ani příliš neohromí. Objektivní hodnocení - 4 hvězdy, subjektivní o hvězdu méně. (22.05.2012)

Začátek je hodně ukecaný a takový zmatený. Až moc dlouho trvá, něž se začne něco dít, a když už se konečně něco děje, kvalita jednotlivých dílů dokáže dost kolísat a místy to dokonce až zavání harémovkou, ale aspoň to do ní nikdy plně nespadne. Nicméně příběh jako celek naštěstí zajímavý je (i když by výrazně pomohlo osekání nudných částí, tedy zkrácení celého seriálu aspoň tak o třetinu) a několik momentů mi dokonce dokázalo nahnat husí kůži. Animace se trefila přesně do mého vkusu, pěkný soundtrack, opening i ending. Postavy jsou na tom pravda hůř, protože mi jich opravdu hodně přišlo naprosto zbytečných (rozhodně Faris, Ruka jakbysmet a kromě jedné jediné scény vlastně i Moeka), ale aspoň hlavního hrdinu jsem si stihla docela oblíbit a překvapivě nejvíc jsem měla ráda tu-tu-ruu Mayushii, na rozdíl od Christiny, kterou žerou úplně všichni, ale mě svými tsundere móresy dokázala dost pít krev. 8/10 EDIT: Po shlédnutí Tatami Galaxy mám pocit, že bych měla snížit své hodnocení na odpad. (17.03.2015)

Ze začátku trochu zmatené, moc jsem nechápala, o co jde, přišlo mi, jako by se začalo někde od prostředka, a ne od začátku. Naštěstí na konci do sebe všechno pěkně zapadlo a bylo srozumitelně vysvětleno. Takže bych skoro řekla, že vyloženě začátek vlastně není kvůli všem těm změnám v čase. Cestování v čase (a manipulace s ním) jako takové je originální a mělo by zabavit i ty, kteří na tohle téma viděli tucty příběhů a hledají něco nového. ----- Příběh mě začal bavit tak od třetí epizody a nadšení pro věc vrcholilo někdy kolem šestnácté epizody. Pak jak došlo na napravování změn se příběh rozmělnil, rozbředl a brutálně zpomalil, taky se nahromadilo moc komediálních prvků. V jednu chvíli pro mě bylo i dost těžké přimět se k pokračování, ale zase ty dvě poslední epizody za to přecejenom stály. ------ Až na Makise Kurisu a Suzuhu Amane mě nebraly postavy – ne že by mě štvali celou dobu, ale v některých momentech zejména Okarin a Mayuri byli celkem otravní. Ještě mě fascinovalo to, jak se o pokusech v laboratoři postupně dozvídalo čím dál víc lidí, a přitom trvalo tak dlouho, než tam někdo vpadl anebo se to začalo šířit veřejně. A když byl Okarin tak paranoidní, jak to, že nikdy nezkusil tu laboratoř nějak zabezpečit? Mrzelo mě i, že se furt mluví o SERNu, ale reálně z něj nevidíme nic kromě těch hacknutých dokumentů. Všechno se odehrávalo jen v úzkém okolí laboratoře, ani do té budoucnosti jsme se nepodívali. ----- Celkově tedy za čtyři hvězdičky, seriálu by určitě prospělo méně epizod a rozšíření děje na víc míst. 7/10 (21.11.2020)