Dotyk

Taky mám radost z návratu Kiefera na televizní obrazovky, ale nemíním být kvůli tomu zaslepen a střílet superlativy. Zatím po třech dílech jde o milou oddychovku, která na konci vždy působí až moc přeslazeně a pohádkově. Jestli se nerozvine nějaká zajímavá příběhová linie, která by se táhla seriálem a půjde v každém díle prakticky pouze o kombinaci čísel, která spojí pár lidí z různých koutů světa, tak nebudu zrovna nadšenej. Zatím 70% a uvidíme, kam seriál a následné hodnocení bude směřovat. EDIT: Tak po skončení první řady směřuji k tomu, že se sledováním končím, druhou řady už bych nezkousnul. Ten posun od prvního dílu po poslední je tak strašně malý, že už nemám trpělivost, Strašné množství zbytečných postav, které nemají větší rozměr, než je rozsah jedné epizody. Celkově 60% (25.03.2012)

Hodnocení pilotu: Pilot LOST mě kdysi dávno uchvátil, pilot letošního Alcatrazu mě pak nudil. Pilot Heroes mě kdysi dávno dostal, ale po úvodním dění Touch jsem z týhle hýrousovský směsky velmi rozpačitej. Chování některých postav (hlavně linie okolo posílání mobilu po celým světě) je naprosto nepochopitelný i v rámci americkýho seriálu a ačkoli se Kiefer "Jack Bauer" Sutherland snaží, tak je to sakra málo. Velká epizodnost (jak to zatím vypadá) u seriálu tohohle typu taky není podle mě šťastná a seriálu možná zlomí vaz. Já sám se budu velmi rozmýšlet, jestli si druhý díl v březnu pustím. 60%. (02.02.2012)

Nemůžu se ubránit naprostému rozčarování, protože to obrovské, ano, přiznávám, že možná z toho důvodu jsem tak zklamaný, očekávání, nic ve zlém, Tomas, se s každou další epizodou ztrácí ve změti všech těch čísel, aniž bych měl alespoň pro svoji racionalitu a znalost tématu na chvíli pocit, že jde o tak vysokoškolskou matematiku, o jaké se diváka snaží scénáristé Robert Levine s Karyn Usher přesvědčit, a mě to tak prostě s každým dalším dílem baví méně a méně, což v souvislosti s neoddiskutovatelnou skutečností, že s tím fascinujícím motivem utajeného významu či magie čísel, potažmo numerologie obecně, na něž se dá našroubovat prakticky jakýkoliv příběh, hraničí se scénáristickým hrdelním zločinem, tohle Timu Kringovi příliš nevyšlo !! Jednoduše se mi zdá, že tohle by prostě fungovalo bez těch čísel, která se však naprosto nesmyslně pořád a pořád opakují, lépe !! Celkový koncept samozřejmě naprosto vylučuje možnost sledovat postavy, které by nepůsobily tak zoufale instantně, předvídatelně a nedaly se nejlépe vystihnout jako charaktery na jedno použití, nicméně Sutherlandova postava Martina Bohma mě prostě dostala, což je však vzhledem ke jejímu stěžejnímu významu a Kieferovu výbornému výkonu logické, a navíc si myslím, že mu opravdu hodně sluší !! Naprosto geniální se mi jeví pouze intro, které se neskutečně povedlo, byť jsem si právě u něj uvědomil velmi bizarní skutečnost, totiž že jak slabý se mi zdál soundtrack právě v rámci úvodní pasáže, o to mocněji funguje jako emocionální spouštěč během každičké epizody, takže nakonec to osvědčené duo Lisa Coleman, Wendy Melvoin znovu zabodovalo !! Vydržím do konce, který snad nebudou tvůrci příliš oddalovat, to by totiž tomuto křehkému projektu jedině ublížilo, ale názor pravděpodobně nezměním, i kdyby 1 a 1 byly tři !! ;) (10.02.2014)

Pilot mě nenadchl tolik jako většinu místní komunity. Postavy na mě zatím působí spíše jako vyhraněné figurky než jako běžní lidé, takže i ta překvapení prvního dílu, ty momenty, kdy se osudy postav náhle nečekaně protknou (nabízí se jistá paralela s Crash), mě zatím nechaly chladnou. Těším se nicméně na pokračování, protože seriály, ve kterých hraje hlavní roli Kiefer, mám většinou velmi ráda. (Hodnotit seriál po jednom dílu si netroufám.) (01.02.2012)