Vendeta

No prosím, když se chce, tak to jde. A pak že u nás neumíme thrillery. Debutující režisér Miroslav Ondruš a spol, nevykonal na divákovi vendetu, ale právě naopak, a ve filmu se sešla celá plejáda talentů včetně nadějného Ondruše, který ukázal, jak umí trefně a maximálně vypjatě udržet divákovu pozornost, aniž by se nějak teatrálně podbízel. Jeho film má přesto nepopíratelný nádech kontroverze. Aby taky ne, když se v něm tři čtrnáctiletí výrostci dopustí znásilnění a následného zabití spolužačky. Ohavný zločin nesmí zůstat nepotrestán. Oko za oko, zub za zub, řekl si otec zavražděné dcery (Ondřej Vetchý) a když policie byla k obvinění tří mladistvých delikventů laxní, vzhledem k jejich trestně právní nezpůsobilosti, on se s nimi mazat nebude a zlikviduje si je sám. Jedno se filmu nedá upřít. Je napínavý a perfektně pracuje se sevřenou atmosférou ke které perfektně dopomáhá lesní prostředí ve kterém se z 80% odehrává. A tím se také odbourává možnost otravného product placementu. V neposlední řadě film skvěle dynamicky odsýpá. Film má ale i své slabiny. Je potřeba přistoupit na jeho logiku a moc se ve filmu nerýpat. Občas se něco v příběhu načne a nedokončí se to nebo se to opomene dokončit. Přece jen někdy je to s pravděpodobností na hranici a mnoho diváků namítne, že tohle by se nemohlo stát, anebo takhle by se to nemohlo stát. V dnešní době se ale vraždí klidně pro pár korun, tak proč by někdo neusiloval o fyzickou likvidaci nezletilých násilníků, potažmo vrahů. Druhou slabinou je jeho vyměklost. Není výjimkou, kdy se několikrát za film naskytne šance na sadistickou scénu, ale upustí se od ní. Více natur pojetí by nebylo na škodu. Třetí slabinu nelze vnímat jako zápor, ale je fakt, že postavy jsou tak negativně vystavěny, že se ani jedné z nich nedá fandit. A to ani doktorovi beroucímu zákon a morální zodpovědnost do vlastních rukou. Tajemno pak ve filmu zastupuje zvláštní postava pajdavého lesního správce ztvárněná brilantním Oldřichem Kaiserem. Ondřej Vetchý a i největší grázl z těch tří Ondřej Havel měly náběh na velmi autentické herecké výkony. Pozadu nezůstávala ani podplacená dvojka policistů Igor Chmela a Marek Taclík. Nakonec jsem rád, že Ondruš se jako debutant nevydal cestou komedie, jak tomu u většiny začínajících českých režisérů bývá, a pustil se u nás do nevděčného žánru thrilleru, kterému nevládneme. Neměl to snadné, ale popasoval se s tím i s přihlédnutím k menším chybám, které lze brát jako začátečnické, velmi zdatně a schopně. Jsem zvědavý, jaký další film od takového talentu, můžu v budoucnu čekat. 90% (18.06.2012)

Plus k dobru za občasnou naléhavost, jinak bída. Postavy se celý film chovají přesně podle potřeb scénáře, herci nepřesvědčiví a co mě nejvíc sere, je, proč ten film není aspoň trochu odvážný, když už i u nás mohou vzniknout podobné žánrovky. Zkrátka sázka na jistotu, jejíž každý záběr jsme už někde viděli minimálně 400x (francouzské thrillery) a to vždy lépe. (05.11.2011)

Velmi působivá syrová a depresivní atmosféra, silné (a mé oblíbené) téma a kvalitní herecké výkony (casting se výjimečně povedl) dokázaly v mém případě celkem hravě přebít příliš zjednodušený a přímočarý, mírně vykonstruovaný a nedotažený scénář, který obsahuje nejeden logický zádrhel. I tak se ale jedná o nadprůměrný psychothriller a o jeden z mála novodobých českých (žánrových) filmů, které dokázaly poměrně dobře ustát ne zrovna malé ambice. 70 % (17.11.2013)

Herecky a režijně je to suverénní práce, bohužel se to nedá říci o scénáři. Už výchozí premisa mi připadala neuvěřitelná (a to nemám o naší policii či justici nijak vysoké mínění) a dalších pár otazníků přibylo v průběhu filmu. Ale naprostý WTF moment přišel s písní pod závěrečnými titulky. Je to sice drobnost, ale naprosto zbytečná. (13.01.2012)

Mám jinou diváckou zkušenost než většina aktuálních komentátorů, částečně určitě proto, že jsem ještě před projekcí četl scénář a přesně proto věděl, do čeho jdu. Vědel jsem, že synopse a upoutávky dost matou a že je film osekanej na kost a dost přísně zbavenej epizodek i vedlejších významů... A jeho realizace mi imponovala - souhra kamery, střihu a zvuku je na české poměry (nejen ty debutantské) výjimečná a atmosféricky bez problémů pohlcující, zlomový scény adekvátně mrazivý (diktafon, rákosí) a bezmála mccarthyovská koncentrace čistě na konání postav je osvěžující. Hlasitýmu žehrání na hloupost na nelogičnost úplně nerozumím, protože právě to ohlodání látky na dřeň se nějakýmu velkýmu rozebírání a argumentačním bitvám o inteligenci filmu podle mýho vzpírá. 70% Poznámka na okraj: Zaměřením na jednání postav a hutnej a nepříjemnej feeling mi Vendeta evokovala britskej (pravda, výrazně lepší) Seznam smrti, kterej řadím mezi 10 nejlepších filmů roku a jeden z nejintenzivnějších zážitků posledních měsíců. A bolí mě, že tahle svérázná pudová pecka má na CSFD pořád jen 50%. (10.11.2011)