Bedári

Variace na téma Les Misérables. Z V. Huga tu moc nezůstalo, film je typický Lelouch, tj. ty nejprovařenější melodramatické a sentimentální klišé z populární literatury jsou točeny, jako kdyby se život skládal jenom z nich (život je umění, umění je život - třeba pláč na cajdák z rádia). Zmizela náboženská rovina románu (Javert NENÍ záporná postava - je vyjádřením nemilosrdnosti Starého zákona, který musí ustoupit milost a odpuštění), řeší se tu síla filmu, který není jen zábavou, ale pomáhá negramotným najít cestu k umění a k hodnotám (to už věděl Lenin), závěrečná hodina je vlastenecky patetická (oslava hodnot Páté republiky)... Na druhou stranu, pokud zapomenete na Victora Huga, celý ten trojhodinový kolos dává smysl a nenudí a Belmondo hraje Fortina skvěle, tj. žádný lidový mudrc, ale prostý nevzdělaný člověk ve víru dějin. (24.03.2011)

Pro mě vynikající nápad paralely s původními Bídníky, ukazující, že každá doba má své Valjeany a hlavně Tennadierovy, ti mě tady v podání Philippa Léotarda a Annie Girardot úplně fascinovali! Jinak Belmondo tu opět svítí, on snad i kdyby hrál psychopatického vraha, budete mu fandit. Naštěstí měl dost rozumu, že to neudělal.... (09.07.2015)

Neuvěřitelně silný příběh s vynikajícím výkonem JPB. Bídníci Viktora Huga zde posloužili jako jakýsi námět, komparace na pozadí které se odvíjí drama v první polovině 20. století. Je to příběh o lidské chamtivosti, špatnosti, zradě ale i odvaze a statečnosti, který graduje v období konce II. sv. války ve Francii a těsně po ní. Přes delší stopáž film nenudí. (24.08.2012)

Zajímavé propojení klasiky francouzského realismu s druhou světovou válkou. 1) Paralely mezi postavami Hugova románu okupací Francie nacisty jsou pro Čecha možná trochu nezvyklé, ale líbí se mi. 2) 62letý Jean-Paul Belmondo (dvojrole Jeana Valjeana a boxera Henri Fortina) předvádí krásné charakterní herectví. Zaujal mě i 55letý Philippe Léotard (doktor Thénardier) a v maličké roli 32letý Paul (ano, syn) Belmondo (Henri Fortain ve svých 20 létech). 3) Pokud jste Francouz a máte rádi klasiku, přihoďte jednu hvězdičku. (23.08.2016)

"Lidský dějiny znají jen dva, tři lidské příběhy které se věcně opakují." Tahle filmová variace na věhlasný a zejména lidsky silný  příběh Hugových Bídníků je určitě originální a nápaditá, ale zejména na konci mi to už přišlo poněkud natahované a přeci jen až trochu překombinované (viz Lelouchova snaha za každou cenu tu zápletku zkomplikovat tak, aby Henri Fortinovi hrozil před soudem stejný osud jako jeho otci). Kromě samotného nápadu zasadit Hugův příběh do bídných časů Francie za druhé světové války, musím určitě ocenit i některé myšlenky, které ve filmu zazní ("antisemitismus je jako impotentní chlap. Ten obviňuje ženy. Když začne být svět impotentní tak z toho obviňuje židy."  A líbil se mi i konec, který sice končí happyendem, ale nejde o žádný doják. Možná, že i proto, že "štěstí to není pro židy....My už jsme vždycky o smutek dál..." :D       (25.09.2022)