Pod kožou

Místo dopadu vnadné a pro muže nebezpečné mimozemšťanky - Skotsko. S tváří mladé ženy, respektive v její kůži, pak v dodávce křižuje sychravý Glasgow, ptá se na cestu nic netušících mužů, plus potká surfujícího Kryštofa Hádka, a s těmito náhodně stopnutými muži spáchá krátký proces. Nechá je nahé utonout v jakémsi hustém a tmavém sajrajtu. Maník, který asi utekl z Freak Show, ale přežije. Holka se náhle změní, nechce už zabíjet, pak to zkouší v náruči jednoho samotáře, jeho šulín se jí ale nelíbil, tak ztratí řeč, zmateně chodí a běhá po lese a uniká před jakýmsi "lesním" uchylákem, na kterého v tom lese natrefila. Přiznejte se dobrovolně, že po těch řádcích, co jsem napsal, nejste zrovna moc moudří. A z toho si nic nedělejte. Popsat děj experimentálně a velmi osobitě pojatého scifi Jonathana Glazera je docela záhul. A v podstatě to ani dost dobře nejde. Film se vyjadřuje obrazem, který představuje pocitovou formu, ve které je film opravdu zajímavý. Dialogy hrají úplně druhé housle. Druhá polovina filmu se výrazně liší od své první půlky. Dialogů je ještě méně, přesto film neztrácí na své osobitosti, ačkoliv dvě hodiny pomalého dějství, je přece jen značný přepal. Na takový nezávislý film je Scarlett Johansson až příliš megahvězdná. Přesto se nebála dát svoji kariéru všanc účinkováním v nekomerčním projektu s výrazným erotickým zabarvením. Jů, to je ten film, v němž šla slavná herečka komplet do naha, řekl si nejeden divák-prasák, který má právě tenhle počin spojený s explicitní nahotou. Hned tak neuvidíte film, ve kterém je tolikrát v záběru lofas. I příznivci Kryštofa Hádka se můžou pokochat, jak je herec vyvinutý. A samozřejmě zkrátka nepřijdou ani obdivovatelé těla Scarlett, která to po sérii záběrů tak říkajíc z druhého břehu, rozbalí v plné kráse před zrcadlem, v němž si bude své tělo zvědavě a se zaujetím prohlížet. Film samozřejmě nehýří žádnými nákladnými speciálními efekty. Má velmi skromné, komorní až intimní pojetí, které rozhodně nebude vyhovovat sortě spotřebních diváků. Specifická atmosféra je ale strhující více, než film plný bombastických triků. A i při svém pomalém tempu vlastně ani nenudí. Jonathan Glazer dal o sobě režijně vědět po desetileté odmlce. Natočil film, který budí rozporuplné reakce. Vlastně je tenhle film naprosto neuchopitelný a opravdu moc podivný. I já jsem podlehl po vzoru filmu experimentování a v tv programu jsem si dal za úkol vyhledat kontaktní pořad, který má ke dvěma hodinám a vyskytují se v něm převážně ženy, i když jim není primárně určen. Tuto podmínku splňovala jen "Sama doma", se kterou se krásně a něžně hloupne. Po skončení pořadu jsem ani nevěděl, jaký je letopočet, ale bezpečně si pamatuji, že na mě celou dobu pomr(d)kávala a špulila červené rtíky moderátorka Křížková, což se mně dostalo pod kůži. A s tímhle filmem je to obdobné. Bezmála dvě hodiny bude na vás špulit červené rtíky, prsa a frndu Scarlett Johansson. A není to scifi, je to fakt. 60% (04.11.2015)

Scarlett lovná nebo lovená. ___ Under the Skin je skvělý pocitový snímek, kde motivy schované za precizním zvukem a snímáním kamery jsou až překvapivě banální - což ale nesnižuje jejich přitažlivost. Snímek je paletou. Je obrazem, u kterého J.Glazer pečlivě zvolil rám, plátno, vhodnou techniku kresby a načrtl několik základních rysů. Mnohé ze samotné tvůrčí práce ale nechává na divákovi. Takový přístup mě osobně téměř vždy baví. ___ Jen těžko hledám slov, kterými vyjádřit, jak moc se Glazerovi povedlo mě znejistět a vyvolat ve mně svým syrovým podpisem pocit zmatené fascinace. Dojmy zrají i druhý den a jednotlivé obrazy se vrací do vědomí... Když mouchy slepě vrávorají za světlem a v tobě se utopí, Kým jsi ty? Lovec nebo lovná? V objetí betonu loví, v objetí jehličí prchá. Ale i tak, kým jsi? A před kým utíkáš a koho naháníš a k čemu? Víš to aspoň ty? (02.03.2015)

Obsahuje několik zatraceně silných výjevů, které jen tak nedostanu z paměti. Hudba fantastická. Velmi účinné spojení realismu a surrealismu, obojí v té temné verzi. Jeden z mála filmů, u kterých je skoro lepší dívat se bez jakýchkoli (i anglických) titulků, protože ta šílená skotština zní kolikrát dost mimozemsky a posiluje to ten zvláštní pocit, který musí mít Scarlett ze svojí návštěvy. Ta hra s dialektem je podle mě ostatně záměr, přestože na dialozích to skoro vůbec nestojí. Potřeboval bych to vidět znovu, na plátně a s pořádným soundsystémem. (24.06.2014)

Dneska už jsem jedné ptákovině přidal (Lord of Tears), no tady to zachraňuje jen oplácaná Johanssoka, která bloudí Glasgowem-lesem, stejně jako Koloběžka první, oblečená-neoblečená, autem-pešky, realitou-fikcí....S oficiálním textem distributora (viz.výše) to má pramálo společné, když se potom dívám na údaj o knižní předloze, ta mohla být díky slušné dávce neurčitosti i dobrá a napínavá, ale na plátně je to prostě nuda paralelních světů hodná. Dodíval jsem se na to, ale tady teda ani na ten průměr nepůjdu, protože zívání se u průměrného filmu vystát nedá. Slabota. 40% (25.06.2014)

Anti-"Pátý element" z odvrácené strany světa, nebo též přízračně kryptická metafora o genderové dynamice, dvousečné podobě nespoutanosti i násilné povaze lidské komunikace, kde se mimozemský predátor stává obětí, jakmile se na Zemi naučí empatii. Hypnoticky poutavý a znepokojivě skličující obraz lidské společnosti s neokázale provokativním a experimentálně obrazoboreckém zpracováním. (10.01.2024)