Lorax

Animovaných filmů, které by si braly do úst distopii, je pomálu. Zde realistické, jen co se kácení stromů týče (což je bohužel i otázka současného světa). Ale jinak ujeté, svérázné, ale sympatické. Film mě bavil od začátku do konce a i když si nemyslím, že jde o kdo ví jak přelomové, nebo geniální dílo, své poselství podal. Jen těch hudebních vložek mohlo být méně - obecně je nemusím. Ale jinak příjemné pokoukání, které člověku rozzáří i pochmurný, podzimní večer. 70% (02.11.2018)

Čekala jsem, že to bude větší blbůstka, ale nakonec to šlo, ale já prostě tyhle moderní animáky nemusím, navíc jsem to neviděla v 3D. Je to můj první film v kině po asi 5 letech k tomu viděno v němčině. Nenadchne, ani neurazí. Tak nějak zjišťuji, že tady můžu jít do kina tak maximálně na 2 žánry pohádky a porno, v obojím se nevedou složité konverzace na pochopení a děj si odvodí i blbec. No, holt na složitější filmy mi chybí slovní zásoba a hlavně to, že si to nemůžu stopnout a přehrát znova, když náhodou nerozumím.Ale první pomoc a nahazování srdce pomocí medvědů mě hodně rozesmálo. (20.08.2012)

No... jako... film Lorax, je zaujímavé dílko. Na jednu stranu se jedná o film se zajímavou myšlenkou. Téma ekologie z toho srší a je chytře využito pro příběh, který je jako celek vlastně moc chytře propojen (všechno vším). Na stranu druhou to je infantilní ne-moc-vtipná blbost s otravnejma a divně vypadajícíma postavama a příběhem (sic chytře vymyšleným) ne zas tak příjemným na sledování. A netvrďte mi, že se o to tvůrci snažili. Jako ok, snaží se to v rámci vyprávění jít jiným směrem a poskládání příběhových linií je docela zajímavé, ale zároveň to je strašně krátký film a tenhle experiment není úplně místní. A celý kontext postavy Loraxe je absolutně ''wtf''. Jako nápad pěkný, provedení už ne. A tak to platí pro celý film, který se bohužel zaseknul někde uprostřed. P.S. O'Hare je neskutečnej sympaťák a navíc mě šikovně naučil nenávidět stromy. Víc ZDE: (20.06.2023)

Pro mě velké překvapení. Podle zdejšího hodnocení bych čekala opravdu nějakou agitku, ale.. Bylo to velmi milé, vtipné, film krásně utekl a bavila jsem se až do konce. Rozhodně doporučuji, především dětem, ale i dospělým, kteří jsou otevření lehce kýčovitému, barevnému, ale zábavnému a trochu i poučnému příběhu. (18.01.2014)

Lorax - kouzelný ochránce stromů v neméně okouzlujícím lese, oplývajícím více či méně bizarně vypadajícími zvířátky. Ochránce je vyvolán v momentě, kdy hrozí stromům nebezpečí. A to přichází ruku v ruce s lehce cáklým vynálezcem Once-lerem (v češtině Jednoráz), který časem změní kvetoucí a životem pulsující lesy na pustou měsíční krajinu. Ochránce tak mizí a s ním mizí i poslední strom. To vše se stalo před dávným časem. Dnes jsou lidé zvyklí na plastové stromy a vůbec přírodu jako takovou neznají. Vše je umělé a i vzduch je tak znečištěný, že si na prodeji a dodávkách čerstvého vzduchu až do domu založil jeden chytrák celé podnikání. A to tak významně, že má pod palcem v podstatě celé město. Zaostřeno ale zůstává na chlapce Teda, který je po uši zamilován do Audrey, krásné sousedky, která je jen o pár let starší. Jejím největším narozeninovým přáním je dostat živý strom. A tak nezbývá Tedovi nic jiného, než se vydat za hradby umělého města a najít starého Once-lera, který mu jako jediný může pomoci s nelehkým úkolem. Animovaný příběh, který silně působí na ekologii a má jistě za úkol ovlivnit nejedno dětské svědomí, aby se k přírodě chovalo lépe a s rozmyslem. Jedna neuvážená věc může mít nedozírné následky. Citát Dr. Seusse v závěru myšlenku snímku jen umocňují: Je to určitě ctnostná, velkodušná idea. Pokud ale chceme oslovit především ty nejmladší generace, mělo by se jim to podat ve stravitelnější, mnohem zábavnější formě. Zpívající ryby, které vypadají jako zmutované s bobrem nebo jiným hlodavcem (mají i takové zuby), nebo kachny převlečené za pštrosy (nebo naopak?) jsou jen slabou náhražkou. Čekala jsem, že hlavní postava, TEN Lorax, bude bodřejší, víc od rány a při jeho výmyslech se budu smíchem prohýbat. O nic zábavnější není ani chlapec Ted, který má znovu přivést k životu pravé stromy. Kdo alespoň trochu vtipem hýří je Tedova babička, která, když už tedy má zachraňovat reputaci, má tak málo prostoru k projevu. Alespoň, že hudebně se autoři vyřádili, úvodní i závěrečná písnička strhává k pobrukování refrénu a poklepávání si do rytmu prsty. Jojo, písničky byly opravdu hezounké, zpěvavé, jednoduché na zapamatování, velké plus pro děti. (05.08.2012)