Resident Evil 5: Odveta

Tak s překvapením musim konstatovat, že pětka je (i když jen o kus) lepší než čtyřka. RE5 je vlastně jedna nonstop akce, která začne nápaditym úvodem ve "zpětnym chodu", pokračuje ve stylu Snyderova Úsvitu mrtvých, no a postupně samozřejmě zabředá do svých vod. 3D celkem v pohodě, spousta, spousta, ale opravdu spousta efektních zpomalovaček, několik povedených monster, prostřídání snad všech postav z celý série a samozřejmě skoro nahá Milla - a to všechno ve zběsilym tempu, kde se munice vystřílí víc, než v libovolnym Rambovi. A ten soundtrack mně připomínal Trona: Legacy. (12.09.2012)

Asi už to bude mým pokročilým věkem, když mě nevzruší ani pohled na Millu oděnou v obligátní Rudé právo či jinou tiskovinu a režisér se snaží za pomoci zpomalovaček, aby i mé čivy geronta vyslaly nějaký signál do měknoucího senilního mozku, marně ztopořit můj smysl pro videohry. Zbytečně. Kolikrát mi zpomalené záběry přesto přijdou i na vraždící Alici extrémně rychlé, neskutečně komplikované choreografie soubojů od Vlastimila Harahunda to ještě víc zdůrazňují, nevěřím jí pak ani bezkozí běh ve žraločí kůži a to jsem si jí chtěl jeden čas vzít za muže. Škoda. Snad překoná smutek a nepověsí herecká tanga na skobu jen proto, že Bumbum li je daleko větší kočanda a jistě nejen mne bavila podstatně víc. I přes zběsile našláplou akční podívanou, mě snímek nudil díky absenci nějakého příběhu alespoň ve stylu "Sňatků z rozumu". Neééé, hovno, ale aspoň něco se tam dít mohlo, když už skoro eliminovali staré zlaté zombitche. Tři hvězdy dávám vlastně jen za posledních 15 minut, Tajfunem bortící se led doprovázený slušnou mjúzyk. Přesto věřím, (jsem si jistý) že slintalové od herních konzolí budou spokojeni a ani oni nebudou muset zapojit víc než 30% svých chorých mozků. (25.09.2012)

Nečekané pozdravy z Kamčatky! Anderson opět nezklamal - děj předchozího dílu smetl ze stolu během prvních zpomalených, pozpátku puštěných a zase zrychlených deseti minut a jede se dál, Alice znovu padá do komatu, znovu se probouzí a, i bez svých schopností, bojuje proti zombies a Umbrella Corp. s až nadpřirozenou silou. Anderson leveluje jedna radost, ohání se scénářem o deseti větách a hraje si s postavami jen coby s figurkami na šachovnici, které slouží pouze k efektnímu vyhlazení. Pokud vás vyloženě nehřejí peníze v peněžence, tak si snad raději počkejte na nějaký slušnější rip, protože platit za tenhle rádoby restart/remake/zbytečný díl je holý nesmysl! Tentokrát PURE SHIT a kvalitativní návrat k milovanému Resident Evil: Apokalypsa. Doufám, že to Anderson jednou dotáhne k dílu Resident Evil: Attack of the Clones. (12.09.2012)

Jsme tam, kde jsme byli. V hluboké vodě hloupého béčka, kde se topím někde mezi Millou, která nehne brvou, ani když jí auto vybouchne přímo do tváře, a Michelle Rodriguez, jejíž údery způsobují dočasné infarkty. Retribution navodí atmosféru efektním zpracováním otevřeného konce z minula, aby s každým dalším zvratem či soubojem sešlo o schod níž a skončilo u zoufale únavného ledového finále. Nečekal jsem, že se Anderson poučí z minulých chyb, ale že se mě každou další minutou bude snažit zabít, to je překvapení. (07.01.2013)

Tady už nezáleží vůbec na ničem. Stačí mít generátor náhodných dialogů, postav, lokací a monster a série může jet donekonečna. Hodnotit podle klasických měřítek se nedá, neboť smysl RE nedává už dlouho. Anderson si prostě jede svoji brakovou videoherní estetiku, o které si sice můžu myslet, že není ani trochu hodnotná a žádoucí, nicméně aspoň se tím odlišuje od zbytku žánrové konkurence. Na rozdíl od čtvrtého dílu mě pětka nesrala (až se stydím přiznat, že jsem se docela bavil), tudíž jsem tentokrát docela smířlivý (5/10 - 2*). Čekal jsem to na odpádek. (30.11.2012)