Resident Evil 5: Odveta

3D verze ,,JMENUJU SE ALICE A TOHLE JE MŮJ SVĚT....“ /// Zábavná jednohubka, která má v sobě všechno, co chybělo starejm dědkům. Příběh? Svět MATRIXu a v něm New York, Moskva, Tokyo, což znamená stovky mrtvejch rudoarmějců či hromada žlutejch zombíků. Zábavná videohra - víc bych neřešil. Paul W.S. Anderson se pomalu (ale jistě) stává odborníkem na 3D a možná že ta 4* (hvězda) je díky němu. Milla střílí, mlátí, běhá, skáče, lítá, řídí, hodně prostoru má ,,ruční“ práce (holky se rvou, jako by v dalším levelu měly zabít Billa), nikdo nezdržuje žádnejma rádoby originálníma proslovama (dokonce bych řek, že každej řekne jen co musí), když začnou lidi nudit, přijde ,,DROBEČEK“ - no a hned je demolice metra mnohem uvěřitelnější. Apropó – serte na uvěřitelnost. Z vysoka! Nechce mi tady někdo namluvit, že má strach ze zombíků? Je to béčko a hodně dobrý. Všichni co na tom makali to věděj. Tak proč to nechápou i ti, co na to čuměj? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jde po mě malá červená holka. 2.) Vždycky jsem chtěl vidět zásah motorovkou ve 3déčku. 3.) Toužím po životě v holografický projekci. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * (25.09.2012)

Hodně velká špatenka. Od polovinu filmu jsem se modlil aby závěrečné titulky měly aspoň 20 minut. Milla Jovovich předvádí, že hrát může opravdu každý a Paul Anderson dokazuje nemožné, totální sračku dostal na plátna kin. Resident Evil tímhle dílem pro mě skončil, podobně jako třeba Twillight již po prvním kousku mozaiky. Resident Evil v minulosti znamenal jakousi jistotu nenáročného akčňáku. Hlavně Trojka byla mimořádně povedená. Pětka je ale absolutní hrůza. O těch tupých přestřelkách se mě bude asi hodně dlouho zdát. Nejlepší scénou ve filmu je závěrečných 10 sekund. Doufejme že 6. díl bude znamenat zkázu všech. (12.12.2012)

Už třetí díl série měl nakročeno k absolutnímu odvazu stran žánrových poloh, klišé a schémat, ale až "Odveta" ukazuje Paula W.S. Andersona v nejlepším světle jako nedoceněného génia brakové podívané a videoherních vyprávění. Genialita Andersonových snímků spočívá v bezešvém mixu béčkové přímočarosti, fanboyovských referencí a sebereflexivní nadsázky, který ovšem nepomrkává spiklenecky po úzké skupince znalých diváků, ale naopak cílí na maximálně široké publikum. Výsledkem je zcela nevázaný sled atrakcí, který ve své osvobozené nespojitosti a pestrosti motivů dosahuje až úrovně filmových koláží typu "Koyaanisqatsi". Ostatně stejně jako Reggiovy dokumentární eseje také Andersonovy snímky jsou kamerově dokonale vycizelované a představují řetězec vágně propojených moneyshotů. "Resident Evil: Odveta" navíc překonává Andersonovy dosavadní mistrovské videoherní počiny "Rallye smrti" a "DOA: Na život a na smrt", které produkoval. Videoherní v tomto případě neodkazuje na původ námětu, ale na způsob vyprávění. Zatímco jiní tvůrci (včetně fušera Uwe Bolla, s nímž bývá Anderson zcela neadekvátně srovnáván) podřizují videoherní světy tradičním narativním zákonitostem kinematografie, Anderson (podobně jako např. duo Neveldine/Taylor či famózní filmový "Silent Hill") přejímá pro film videoherní naraci. "Resident Evil: Odveta" tak uhrane důmyslně přímočarou premisou o testovacím komplexu společnosti Umbrella, který umožňuje postavám doslova procházet levely stylizovanými dle světových metropolí. Zdejší způsob vršení atrakcí a střídání ikonických prostředí neodbytně vyvolává dojem, že tvůrci scénáře hráli "Call of Duty: Modern Warfare II", kde hráč skáče do těl rozličných hrdinů, kteří se pohybují v odlišných prostředích (mimo jiné též Moskvě, Washingtonu, na americkém předměstí i na základně za polárním kruhem. Rudá královna, centrální počítač ovládající celý testovací komplex pak připomíná videoherního "režiséra" z her Left 4 Dead, když v souvislosti s konkrétním postupem hrdinů jejími levely jim aktivně do cesty spawnuje konkrétní protivníky. Vedle toho představuje "Resident Evil: Odveta" až grandiózně sebereflexivní dílko, které se vyžívá ve schématech i vlastní lacinosti a směřuje až do vod požitkářského campu. Tvůrci žánrová klišé neobcházejí, ale procházejí skrz ně na druhou stranu do paralelní dimenze, kde každé klišé nabývá podobu své absurdní mocniny. Od konce letošního Festivalu otrlého diváka nebyl v kinech tak zábavný film k vidění. (22.09.2012)

Naprosto vymastena nastavovana kase bez jakykoliv logiky, s ne uplne vzdy odladenejma trikama. Jenze je to castecne taky diky srani na nejakou logiku naprosto giganticka jizda od zacatku do konce, rube se to ve velkym, mrtvoly jdou do stovek, sem tam nejaka prisera, vsude litry krve a zbrani, ze by to kamion neuvez. Milla je porad pri chuti a tentokrat dostala i sexy kozenej oblecek, obcas zahraje nejaka chytlava pisnicka nebo si Anderson pohraje s nejakym vizualem, takze ja jsem naprosto spokojenej, sice stupidni, ale ultra zabavny becko. (29.12.2012)

Přestože si myslím, že tahle série měla už dávno skončit, nakonec neodolám a ze zvědavosti si pustím její nejnovější výšplecht. Tenhle je schůdnější než ten předchozí (aspoň někam spěje), ale i tak to je takřka bezduchá akce ve sci-fi kulisách, kterou drží nad vodou právě ta akce, Milla a hudba. Aspoň že mi na začátku shrnuli vše podstatné z minulých dílů, co už jsem dávno pustil z hlavy. # [viděno: monitor, sluchátka] # příběh 5 | hudba 7 | humor 0 | akce 9 | napětí 2 | pustil bych si znovu 4 (07.12.2012)