Veľký Gatsby

Z čeho šílet víc? Z toho, že podle Luhrmanna je Fitzgerald povrchním manýristou z užvaněné červené knihovny? Že dvacátá léta vypadají jako tuctová industriální dystopie smíchaná s extravaganzou lifestylového magazínu? Z toho, že "glamour" estetika filmu je tak ostentativní, až je otravná? Z toho, že postavy jsou bez výjimky ploché a ta nejpovrchnější je shodou okolností vypravěč? Že film má totálně nonsensuální dramatickou výstavbu? Že z elegance a dekadence epochy "před velkým pádem" nezůstalo nic než záplava konfet a digitální sterility? Já ani nevím a popravdě mi to po pár minutách bylo fuk. Ohlupující zážitek, který pro mě nejlépe vystihují slova Rexe Reeda: "This is one of the most maddening examples of wasted money ever dumped on the screen". (15.05.2013)

Palác na Long Islandu, hadry z Paříže, gangsteři, Lana del Rey, jazz, tlustý černošky, fight v hotelu Plaza, západy slunce, tisíce ohňostrojů a Leo, ale kde je nějaký srdíčko?! Koukat na Velkýho Gatsbyho je jako jako koukat ve smyčce na prvních deset minut filmu Sex ve městě 2, ve kterých se blýská úplně celej Manhattan, hraje k tomu Jay-Z a Carrie má zlatý lodičky. Chybí tu už jen ta gay svatba s labutěma s náhrdelníkama. P.S. Předchozí filmy Baze MILUJU! 60% (15.05.2013)

Baz zkrátka ví, jak na mě. Ano, příběhově to je hodně ploché, milovníci předlohy asi musí lézt vzteky po stropě a já se jim vlastně ani tolik nedivím. Má to ale přesně všechny prvky Luhrmannových filmů, které na mě vždy fungovaly a evidentně ještě nějaký pátek fungovat budou. Opulentní, záměrně balancující na hraně kýče a hlavně výtečná audiovizuální podívaná, kterou je nutné vidět na velkém plátně. Luhrman má propojení nádherných obrazů a nápaditého soundtracku stále v malíku a při kalících částech či songu Lany Del Rey jsem byl nadšen. Nepřišlo mi to ani nijak chladné a ty emoce fungovaly v některých scénách opravdu na výbornou. Herecky až na castingově nevhodně vybranou Carey Mulligan výtečné. Jen ten scénář je evidentně značně zjednodušený a malinké zkrácení stopáže by také neuškodilo. Luhrmann mě ovšem ani tentokrát nezklamal. (02.06.2013)

Baz Luhrmann není nikterak originální ani závratně výjimečný filmař. Jeho spojení s Leonardem DiCapriem ale bůhvíjak a z bůhvíjakých důvodů funguje na jedničku (ne poprvé a snad ne ani naposledy). Občasné parodické – a možná i trochu gay – vyznění zcela přebíjí literárně-friendly vykreslení většiny postav (trochu méně otravnosti, či zcela jiný casting, pro Carrawaye - Maguira by ovšem byl fajn) a především jejich smýšlení a povahy (až na jeden menší laps v závěru, který je ovšem téměř totožný s verzí s Redfordem). Po zbytečně teatrální (avšak vzhledem k době pochopitelné), suché a emocionálně studené verzi se sic klasicky výborným Redfordem, ale o to horší Miou Farrow v roli kostlivce, je nejnovější adaptace opus-románu Francise Scotta Fitzgeralda příjemným letním osvěžením, které není zbytečně vykleštěno a ani dramaturgicky nestrádá vůči nepříliš literárně-friendly době. (15.05.2013)

Představení New Yorku, jako monumentální metropole kypící životem a živočišnou energií opravdu bralo dech. Ty kalby doprovázený současnou hudbou fungují na jedničku a jestli se k něčemu hodí přirovnání vizuální orgie, tak k tomuto. Bohužel tato fascinace mi nevydržela celý film a příběh mi přišel dost plytký. Co na tom, že DiCaprio je zase perfektní, když tam prostě všichni jen blábolí, jak se milujou a nemilujou. Nechci urážet známý román, který jsem nečetl, ale dějově mi toto zpracování přišlo fakt o hovně. Ale stejně na to jděte do kina. (19.05.2013)