Grave Encounters

Jako horor to není zpracované nejhůř. Má to atmosféru a dokáže to diváka pěkně vyděsit (za správných podmínek). Po stránce děje je to však takové prvoplánové a po vtipném začátku parodizujícím všemožné duchářské reality show je to jen sbírka lekaček a vřeštění z první osoby, která v poslední třetině začíná docela výrazně nudit. (20.12.2015)

Nevím, jak vy, ale já jsem se skvěle bavila. Není nic lepšího, než když se vydají lovit duchy ti, kdož na ně nevěří... Jakmile se začalo dít něco zvláštního, tak jejich reakce- to si z nás někdo dělá legraci, že jo? Vylezte! My máme povolení tady být, vy ne! mě prostě dostala do kolen... Ne ne, hošánci (a děvenko), to vy tam nemáte co dělat, to vy jste tam ale absolutně mimo... Ke konci to už bylo poměrně nechutné, litovala jsem toho bonbónu, co jsem si strčila do pusy, ale uf... krom ukázání strašidýlek (což vždycky trochu pokazí dojem o jednu až dvě hvězdy) to byl pro mě úžasně zábavný a poučný horor. (11.08.2013)

V rámci žánru ,,found footage,, sme mali možnosť vidieť už aj lepšie kúsky. Ale čo sa týka kategórie B ide o celkom stráviteľnú položku, ktorá určite neurazí ani svojich priaznivcov, ani ostatných divákov. Strašidelné scény sú viditeľne kŕčovité tým, ako sa snažia chytiť za gule, ale ak sa na to pozeráte uprostred noci a osamote, účinok sa určite dostaví. (15.07.2013)

Pro mě už definitivní utvrzení, že tenhle žánr není nic pro mou osobu, a že REC a Paranormal Activity 3 byly světlé výjimky. Tady se ještě navíc strašně dlouho neděje nic, zato otravnej frontman spolku ducholapů neustále trapně deklamuje do obrazovky, aby se duchové nebáli a urychleně jim dali znamení. Za takový narušování klidu se duchům nedivím, že se jim pomstili. Došlo u mě i ke zvláštnímu úkazu, kdy i když bylo po půlnoci, byla tma a já jsem v těch případech dost ochotná bát se, tak když konečně došlo na nějaký ty duchy a strašidelnou akci, byla jsem tak otupělá nudou, že mě to nechalo úplně chladnou. Nehledě na to, že ta hrstka scén, co má diváka vyhypovat, je tak ukázkově šablonovitá (osoba v rohu stojící zády, kameraman natahuje ruku a chce se jí dotknout, co se asi tak může stát, ehm? nebo ze stropu kape krev na zem, kameraman pozvedá kameru ke stropu, co na něm asi uvidíme, co?). S tímhle filmem oficiálně přestávám sledovat handycam horory, byť by měly zarážejícně vysoký hodnocení. (05.03.2012)

Producent reality show ma v úvode presviedčal: Toto nie je film, ale skutočnosť! Pritom mi hneď bolo jasné, že je to found footage a nie skutočnosť. A keď som uvidel tie čiernobiele kváziarchívne materiály, na ktorých defilujú pacienti psychiatrickej liečebne so začiernenými očami, ako pokusné králiky šialeného vedca, tak sa mi otváral nôž v kapse a mal som pocit, že pozerám Dom hrôzy (1999), už len Femke Janssen mi tam chýbala. Páčil sa mi však sebaparodujúci charakter filmu, ktorý sa spočiatku nebral vážne. Odkrýval pozadie natáčania filmov ručnou kamerou, obsahoval aj zábery, ktoré by za "normálnych" okolností boli vystrihnuté (napr. platba zriadencovi za to, aby na kameru, povedal, že videl duchov...). Grave Encounters sa rozbiehal od nuly, ale zhuba od polovice už letel maximálnou rýchlosťou a ponúkol množstvo naozaj strašidelných okamihov. Veľká škoda, že v závere prišlo klišé: v poslednom zábere posledný preživší povedal svoje posledné slová a svetlo zhaslo. Preto dám len +++. (10.09.2011)