Reklama

Reklama

Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (79)

Necron 

všetky recenzie používateľa

jak dobehnout z koreje az na omaha beach, splest vsechny valky a dulezite historicke momenty dohromady, aneb namichat kasicku / dortik jako pejsek a kocicka? prave takhle :-) inspirace nekdy nezna mezi. obsahem je hrozne moc klisovitych az kycovitych a nesmyslnych momentu, na druhou stranu vyvazenych paradnima, dech beroucima, sekvencema. ()

Thomassi 

všetky recenzie používateľa

Pan režisér si mě dostal na svoji stranu válečnou pecko Pouta války. Proto jsem se na My Way těšil jako malej kluk. A s klidným srdcem můžu říct, že i tento snímek je pecka. Nejsou to sice Pouta, ale pořád je to nadprůměrná válečná řežba. A i když je to korejský film, na mě působil poměrně hodně evropsky. Je to zřejmě prostředím, kde se z větší části odehrává v Rusku a následně ve Francii při vylodění Spojenců, ale také ze záčátku v Asii. Takto se divák dostává na různá bojiště a prožívá utrpení války s hlavními hrdiny, dvěma rivaly-kamárady. A to je velkým plusem celého filmu. Dokonálé válečné scény beru u Korejců už jako samozřejmost. Trošku sice zamrzelo celkové sestříhání filmu, které někdy až moc měnilo celkový příběh, a proto plně souhlasím s uživatelkou KevSpa. Suma sumárum, My Way je kvalitní válečný film, s dobrými válečnými scénami, kvalitním příběhem, ale Pouta jsou Pouta, a přes to nejede vlak. ()

Reklama

Beastmaster4 

všetky recenzie používateľa

Povedený korejský snímek, který se nemá za co stydět. Sportovně válečný film, který svým stylem strčí do kapsy většinu válečných filmů americké produkce. Osud prověří dva maratonské běžce jak na běžecké dráze, tak na válečném poli. Snímek je velkolepý po stránce výpravy, válka je tu ukázána nad míru realisticky a z historického hlediska jde určitě o perlu, jelikož u nás se ví jen málo o válkách na území Koree, Japonska a asijských zemích celkově. MÁ CESTA je napínavé drama, které i když má přes dvě hodiny vás nudit nebude. Jsou tu sice momenty charakteristické pro asijskou filmografii, pro nás evropany až přehrávané emoce, teatrální gestikulace aj. Komu tyhle znaky asijského filmu vadí, bude je muset přetrpět nebo je přehlížet, ale věřte, že oproti jiným asijským snímkům je tady těchto momentů velmi málo a nejsou tak rušivé. Osobně jsem byl mile překvapen a nadmíru spokojen, jelikož jsem takhle dobrý film opravdu nečekal. Za ukázku z historie, zvládnuté drama, perfektní výpravu a reálnost bitev dávám 4 hvězdy. ()

laik_60 

všetky recenzie používateľa

Vo filme cítiť silnú režisérsku ruku pána Kanga. Podobne ako v Putách vojny, aj tu množstvo hrubosti, krutosti, násilia a vojnových „efektov“ tvoria doslova hradbu (kostru) pod ktorou ,ako tenký pramienok vody pod topiacim sa ľadovcom, sa šinie prúžik korejsky sentimentálneho a romantického príbehu dvoch chlapcov chlapov, ktorí si vyskúšali takmer všetko od ranného detstva v Kórei, ktorá bola v tých časoch pod gubernátorstvom Japonska, cez vojnu dokonca tri armády, (japonskú , sovietsku i nemeckú) až po olympijské hry v Tokiu (pamätám že vtedy excelovala Věra Čáslavská so zlatými medailami – kurnik a to mi bolo dvanásť). Ale späť k filmu. Tradične takmer europsky znejúci hudobný podmaz bol v jedenej časti (v pasáži filmu kde dvaja hlavní protagonasti putovali z ruského frontu do europy obsadenej Nemcami) silno poznamenaný úspešným soundtrackom Johna Murfhyho vo filme Sunshine. Ale toto na nich neprezraďte, nech sa nezačnú súdiť :) Filmu dávam 4 hviezdičky, za troška "za vlasy pritiahnutý scenár" sibírsku noc zavesený na lkane neprežije nikto tobôž nie dvakrát po sebe, no a púť od Permu až do Normandie .. kurnik, nech si z nás tí Azijci "nedělají šprťouchlata" !!! . Milovníkom vojnových filmov sa však film bude páčiť, a ja niekedy tiež mám vojnové filmy rád. ()

MartinezZ 

všetky recenzie používateľa

Tento film má pár dobrých věcí: Výpravu, efekty, vojenské scény (vylodění v Normandii se povedlo, přeci jen jsem Evropan, Asijské konflikty mě moc nelákají, WWII oproti tomu ano), herce. A to je asi tak všechno. Díky typickému evropskému "všichni jsou stejní" jsem se v některých hercích trochu ztrácel, celkově je to sestříhané trochu cik cak a na 140 minut to nemá. Jestli je příběh podle pravdy nebo ne, těžko říct, ale i tak to bylo autorky přitažené za vlasy. Nijak mě nechytil příběh rivality a přátelství obou hlavních postav, spíše to prostředí a dění okolo. Z Koreje/Japonska přes Rusko a Německo do Francie je to pěkná štreka, ale zanedlouho si z filmu nebudu nic pamatovat. Prostředí a dění bylo prostě zajímavější než příběh. Vypadalo to hezky, a to je asi tak vše. ()

Galéria (230)

Zaujímavosti (6)

  • Sovětský útok, ve kterém figurovali přinucení korejší a japonští zajatci ve městě Zhedovsk, je totožný s útokem z filmu Nepřítel před branami (2001). (bejkovec)
  • V úvodních titulcích je uvedeno, že korejce v německé uniformě našli při spojenecké invazi do Evropy, v tzv. den D roku 1945. Ve skutečnosti však tato invaze proběhla v roce 1944, a to 6. června. (bejkovec)
  • Když se po sedmileté přestávce vrátil jihokorejský režisér a autor filmových snímků, jako jsou dnes již kultovní jihokorejský špionážní thriller Shiri z roku 1999 nebo kritiky velmi dobře oceňovaný válečný snímek Taegukgi: The Brotherhood of War z roku 2004, Je-gyu Kang na režisérskou židli, ještě ani zdaleka nemohl vědět, že se připravovaný filmový projekt s rozpočtem přesahujícím 28 miliard korejských wonů, tzn. 24 mil. amerických dolarů, stane ve své době vůbec jedním z nejnákladnějších jihokorejských filmových počinů. Do rukou se mu v roce 2007 dostal nejprve originální rukopis s pracovním názvem 'D-Day', jemuž až do doby zhlédnutí specifického dokumentaristického snímku, zachycujícím identickou problematiku nastíněného válečného konfliktu, nevěnoval takovou pozornost, jakou si právem zasloužil. O realizaci celého projektu se rozhodlo až v roce 2008. Přípravy zabraly filmového štábu víc jak celých osm měsíců, v nichž se byli tvůrci nuceni připravit nejenom funkční rekvizity vojenského zařízení, mezi nimiž figurovali jak sovětské tanky BT-5 a BT-7, které byly speciálně pro potřeby filmařů přestavěny z původních zastaralých amerických M24 Chaffee, tak i zbraně od samonabíjecích pušek G-43, přes klasické německé pistole Luger P.08 až po lehké kulomety ZK 383, jimiž německá vojska ze svých opevněných bunkrů dokázala rozdrtit jakýkoliv pěší nápor, ale také se poprat s jazykovou bariérou, neboť filmové natáčení se neodehrávalo jen na jihokorejském území, ale také v pobaltské Litvě, v níž se po většinu doby hovořilo za pomocí ruských překladatelů. (Conspi)

Reklama

Reklama