Na druhé straně

Přestože kvalitu severských dramat nemám v úmyslu v žádném případě jakkoliv zpochybňovat, tak zrovna tento snímek tuto skutečnost minimálně za mě příliš nenaplňuje. A důvodem je především velice slabě zpracovaný příběh, který měl stát hlavně na opravdu silných a přesvědčivých emocích, nicméně jsou to právě emoce, které tu absolutně nefungují, a ať se mě laskavě nikdo nesnaží přesvědčovat, že správné severské emoce mají být chladné, jelikož to je prostě blbost. Chladné emoce jsou jednou provždy nefunkční emoce. Samotná zápletka, respektive příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, pak trpí i přes kratší stopáž rozvláčností a značným nedostatkem dramatických scén, jednotlivé postavy, a to v obou časech, působí nezajímavě a nevýrazně, a závěrečné vyústění se mnou též ani trochu nehnulo, což už byl ale vlastně jen důsledek celkové odtažitosti snímku. Pozitivem tak v podstatě zůstává jen syrovější atmosféra, vyvolávající přesvědčivé pocity neklidu a zmaru, a samozřejmě herecké výkony většiny herců, v čele s mou oblíbenkyní Noomi Rapace. Jako celek mě toto drama ale zkrátka neoslovilo, nepřineslo mi ani trochu očekávaného silného emočního filmového zážitku, takže bohužel, za mě slabší žánrový kousek. (04.04.2021)

Skandinávská depka o (ne)zodpovědnosti a o tom, že temné scénáře sociální předurčenosti se naštěstí nemusejí vždycky uskutečňovat. Nemůžu si ale pomoct, čím více jsem se dozvídal o minulosti hlavní hrdinky, tím méně mě zajímala; ve druhé polovině filmu se totiž jen naplňuje poměrně předvídatelné vyprávěcí schéma, které v úvodu tak dobře a stísněně působí jako zlo bublající pod povrchem. Podobný pocit jsem měl u Vinterbergova Submarina, ale tam mě to ve svojí vykonstruovanosti a chtěnosti rušilo mnohem víc. (27.03.2011)

Noomi a Ola Rapace, v tom čase ešte skutoční manželia, vo filme ako Leena a Johan. Postupne začíname chápať, aké drsné detstvo sa Leene udialo a prežívame spolu s ňou všetko, čo dieťa prežíva v rozvrátenom vzťahu rodičov. Alkohol v hlavnej úlohe. Najhoršie je, že sa to navždy zapíše do detskej duše a fascinuje ma, že po takej traumatickej skúsenosti, dokázala relatívne normálne Leena žiť svoj vlastný život. Ešte, že ju otec nemlátil (až na tú facku kvôli vyliatej fľaške). Krásne myšlienky pochádzali z Leeninho denníka - aké  jednoduché sny o šťastí majú deti. (01.08.2022)

Určite by sa tu nejaké chyby našli, vedel by som si predstaviť aj lepšiu réžiu, ale nemôžem inak ako dať plný zásah. Je to pre mňa až príliš osobné (hoci som sa s hlavnou hrdinkou na konci úplne nestotožnil), film naplno pochopia iba ľudia, čo niečo podobné prežili na vlastnej koži. Zaujímavé do akej jednoduchosti sa zredukujú všetky detské sny: "...želám si, aby moji rodičia prestali piť alkohol..." - najkrajší univerzálny darček, aký si môže dieťa z takejto rodiny priať. Žiaľ nikdy sa ale nesplní... Hlavná hrdinka mala vlastne ešte šťastie, pretože keď pominieme tú bitku remeňom za vyliaty alkohol, tak ju otec aspoň fyzicky nenapádal. Alkohol je metlou ľudstva a väčšinou na to doplatia len tí najbezbrannejší - deti. (06.07.2015)

Film o tom, keď mama zvislá na alkoholikovi násilnikovi a hochštaplerovi zanedbá svoje deti. Film o tom ako dcéra nevie odpustiť a neprestajne "dusí" v sebe minulosť. Chýbala mi tam pasáž o tom ako sa dcéra osamostatnila, počas rokov keď bola milo a založila si vlastnú milovanú a milujúcu rodinu. Nedbal by som keby to bolo o ten kúsok dlhšie, film je smútný ale pozerateľný. (09.06.2018)