Král z ostrova Bastøy

Když už utěk trošku ho naplánovat a ne zjistit že je tam člun a mizíme je škoda že to on sám nedotáhl do konce i když se vzbouřily a dali jim na prdel i když je pochytali vyhráli každý sám za sebe, takových zařízení bylo mnoho a každý měl svoje metody na vráceni do normálního života, tohle bylo to silnější. (29.03.2017)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

Útěk z vězeňského ostrova po norsky s typickou strohou severskou atmosférou a výbornými herci. Casting dopadl v tomto případě na podtrženou jedničku a podle očekávání dominoval Stellan Skarsgard u něhož si troufám říct, že se jednalo o jeden z jeho nejlepších výkonů, ne-li nejlepší. God kveld Norge! 90% (09.03.2013)

Další důkaz, že skandinávský film je v současnosti nejlepší na celém světě. Jestliže Hollywood měl svou zlatou éru ve čtyřicátých letech, Itálie vládla filmu v padesátých letech, Československo v letech šedesátých - tak nyní je to jednoznačně ve prospěch severských zemí - zde pak konkrétně Norska. Už dlouho se mi nenaskytl pohled na tak kvalitní film, především pak s kvalitním scénářem, skvělým hereckým obsazení (především pak v chlapeckých rolích!), dokonalou hudbou, dobrou prací kameramana, výtečným střihem.. Bestialita strážců nezná mezí, asi v žádném jiném filmu u mě nevyrostla taková touha po pomstě, jako zde. Pozor spoiler! A když chlapci věšeli toho sviňáka, dostal jsem alespoň maličký pocit zadostiučinění. Spravedlnost holt na světě neexistuje, jelikož norská armáda opět sjednala pořádek, ovšem i ta maličká jiskra naděje na konci divákovi ukáže, že žádný boj není marný. Nádherný filmový zážitek! (23.09.2013)

První čtvrtinu filmu jsem se upřímně nudila a říkala jsem si jak proboha vydržím tu další hodinu a půl. Ale jakmile se přetrpí ten začátek tak to začíná být temné hutné a drtivé- jako moje prvotní představa. Poslední čtvrtina je naprostým opakem začátku- Plná akce a dramatu. To co nepochybně stojí za povšimnutí jsou herecké výkony a dokonalá hudba (která je podle mě vůbec nejlepší složkou celého filmu. To co by se dalo vylepšit je kromě slabšího začátku- který je pro diváka (jestliže sleduje film poprvé) zbytečně rozvleklý a nic neříkající také předvídatelný děj a jednoduchost některých vedlejších postav. Takže hodnotím film 4 silnějšími hvězdičkami i když můj emocionální dojem hned po shlédnutí by byl na pět hvězdiček.----"Jednou jsem viděl velrybu, jak plavala se třemi harpunami v sobě.Trvalo to celý den, než zemřela. Našli jsme ji znovu a přistoupili k ní blíže,než kdykoliv před tím. Byla slabší kvůli harpuně, s kterou jsem jí střelil. Pokryta šrámy ze všech zápasů, které bojovala."---- (04.11.2012)