Milí lidé

Exkluzivní hitparáda dánských pervertů, která dá mnohým místním recenzentům naději, že v tom nejsou sami. Pro nás, co již ze statistiky víme, že po honění v parku obvykle následuje ejakulace, co běžně používáme kouli do huby, aby ta paní, se kterou žijeme, alespoň na chvíli zmlkla, co považujeme za chvályhodné, když naše děti sem tam někoho přeblafnou na hajzlu v nádražce, aby si přivydělaly na studium a co neshledáváme závadným, když kočičce chybí nějaká ta končetina, protože je pak o pár kilo lehčí a dá se s ní při tělocviku lépe manipulovat, trochu předvidatelné a umírněné, nicméně i tak se z toho budou mnohé prudérní titulkářky docela červenat. (02.03.2012)

V nejnudnějších a nejobyčejnějších kulisách se odehrává nejzajímavější a nejzvrhlejší příběh poslední doby. Velice sem ocenil že přes kameru není tmavý filtr a většinu filmu neprší. Film tak není ani přehnaně vážný ani lacině depresivní. Režisér prostě jen nahnal čtveřici ultradivných postav do příběhu který mohl skončit jen jedním způsobem a já byl příjemně překvapen, že tak opravdu skončil. (06.10.2014)

Ou no málokdy se u filmů takhle potím :).. Za tenhle snímek se postavím, už proto, že je opravdu hodně hodně jiný než všechny ostatní.. Každý máme nějaký ten handicap, ale toto jsou ty pravé nefalšované.. Konec mě naprosto odzbrojil a pro všechny co maj rádi odlišnost a tak trošku morbidní snímky je tento jak ulitý.. (29.07.2012)

Dánové dělají něco dobře. Jako jeden z mála národů žijí v hlubokém smyslu v míru s vlastní směšností, nesmyslností života a celkovou beznadějí. Ne jako třeba britové, kteří se naoko všemu vysmějí, ale v jádru se berou smrtelně vážně, nebo francouzi, z jejichž osvobozující dekadence zůstalo akorát pár básnických sbírek. V severské depresi je autentické přitakání životu. Je to paradox, ale i díky tomu se Dánsko umisťuje na předních příčkách World Happiness Indexu. Severská deprese má víc ducha než americký sen. Tenhle film je toho oslavou. (Krom toho diváka neobtěžuje patosem nebo expozicí.) (11.07.2021)

Začiatok bol taký rozpal, že som normálne stratil orientáciu a nevedel, kde je sever! Som si myslel, že sa mi to všetko iba sníva. Polhodinu pred koncom som to musel vypnúť, pretože som valil do rachoty a tam som premýšľal, že ako to asi skončí. Potom som si ch iba predstavil, vlastne som ich videl akoby z veľkej výšky a hnedˇ mi to bolo všetko jasné. (17.02.2012)