Stokerovci

Kamarád, který film viděl dva týdny přede mnou, mi Stokera vychválil do nebes, čímž je možná nakonec způsobeno to, že já opouštěla kino lehce zklamaná. Parkova kreativita může být nezměrná a vizuálně to může být krásné, pokud ale scénář není ani originální, ani strhující, celkový dojem to nezachrání. Tak trochu jsem čekala, že mě rozuzlení příběhu dojme, rozzuří, nadchne, prostě jakkoliv emocionálně zasáhne. Namísto toho mé pocity při závěrečné scéně vyjadřovalo nezaujaté: "No a co?" a o hodinu později už jsem málem zapomněla, že jsem nějaký film vůbec viděla. Tento komentář ostatně píšu v době, kdy od mé návštěvy kina uplynulo pár dní, a zodpovědně mohu prohlásit, že ve mně i přes své krásné zpracování Stoker nezanechal naprosto nic. (06.03.2013)

Park Chan-wook je synonymum pro efektní, ale vyprázdněný manýrismus. Při pohledu na vystřižené scény mi bylo jasné, že celek musel velmi bojovat o to, aby to bylo stravitelnější i poněkud jinou cestou, než jsou jen přepálené nápady ve stylu rozpohybovaných manga panelů. Ale pokud vás zaujme Emo Wasikowska nebo si potřebujete odškrtnout Nicole Kidman v kolonce ona a módní režiséři (a potřebujete více, než ona a Lars von Trier), směle do toho. Pokud hledáte inspiraci pro večerní masturbaci, kupodivu i tudy cesta vést může, ovšem jen v případě, jestliže máte rádi kožené opasky. Ze srdce mi promluvil verbal. (26.01.2015)

Artově podaná Jungova kamera - úhel pohledu, barevnost, symfonie obrazů, evolučních záběrů s dotykem Terrence Malicka. Začátek připominající práci Forzaniho a Cattet (Amer), závěr solidní brutalita s krásným soundtrackem. Bohužel opět v modrém, ovečky z CSFD opět chtějí stejný filmový postup, už je to směšný. (15.12.2014)

A já pořád přemýšlela, proč je ten film tak divný, pomalý, proč mi každá postava ukrutně leze na nervy... a při pohledu na tvůrce "Stokerů" už je mi to jasné: protože to režíroval Ťing Ťong a za kamerou stál Ping Pong. Zkrátka je to bez ohledu na bílé herce další ťamanská psycho úchylárna, se kterýma nejsem na stejné duševní vlně. Téma o vraždících psychopatech zajímavé, zpracování mě ovšem jakýmsi obtížně definovatelným způsobem sralo. 55% (24.02.2016)

Za tento "nejlepší nerealizovaný scénář" bych malého Wenthwortka nejraději zavřel zase na pár sérií do vězení. Zručný a správným způsobem úchylný Chan-wook Park se sice snaží zaujmout drobnými vizuálními finesy a několika osvěžujícími hrátkami, jenže z hovna bič zkrátka neuplete. Již v Bakjwi se režisér potýkal s problémem, kdy se neúspěšně snažil nahradit poctivý děj "podivnou" atmosférou, jenže Bakjwi bylo aspoň odvážné a snad i trochu zajímavější, co se týče vnitřních pocitů postav. Stokerovi jsou prázdní, napětí zde téměř nefunguje, potenciál hororou zůstal hanebně nevyužit... Chan-wook Parku, samozřejmě tě mám rád, jen tě teď musím mít rád o něco míň. 4/10 (17.07.2013)