Lóve

,,BYLY ČASY, KDY JSEM SI MYSLEL, ŽE MÁM VŠECHNO. BYLY ČASY, KDY JSEM SI MYSLEL, ŽE JSEM O VŠECHNO PŘIŠEL....“ /// LOVE a LÓVE. Taková slovní hříčka (neřku – li překladatelský oříšek...). Zaľúbil sa chlapec a láskyplné idylce může stát v cestě akorát.... Film pro mladý, kterej si je toho vědomej a nemíní si hrát na nic jinýho. Mluva, příběh a problémy .... dneska už mě ti Kamarádi do deště neberou. Časy co jsem brouzdal pasáže jsou taky pryč a auťáky – ty jsem taky nekrad. Ve svý jednoduchosti zajímavý, ale ani závěrečná dramatická čtvrthoďka starý časy nezachrání... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jmenuju se Lukáš Vaculík. 2.) Jmenuju se Sagvan Tofi. 3.) Jmenuju se Igor Hnízdo... (a jo...no tak nic...). 4.) Bony? Bony vole? /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (01.06.2012)

Pokus o generační film. Taková Fontána pre Zuzanu pro 21. století. Je jistě zajímavé sledovat, kam se slovenská mládež (nebo spíš její reflexe) posunula za těch 25 let a jak velká propast se otevřela mezi mladou slovenskou generací pozdních 80. let a dneška. Což o to, dalo se to čekat. Co se ale čekat nedalo, to je ona nesourodá dualita reprezentovaná už dvojím významem obsaženým v názvu - Lóve - jednak romantika, jednak gangsta. Ve výsledku divný koktejl. Tyhle dva žánry prostě nejdou dohromady. Navíc je celá zápletka (hlavně ke konci) přitažená za vlasy. A schematismů je tu opravdu moc. Pak tu je ještě formální stránka filmu - Jakub Kroner by chtěl být moc slovenský Guy Ritchie, ale je spíš takový lepší Tomáš Magnusek. Těžko uvěřit hercům, když jejich herectví často působí tak amatérsky, těžko uvěřit romantické lince filmu, když si režisér v rozhodujících pasážích vypomůže přehnaně patetickou hudbou, těžko uvěřit výchovnému konci atd. atd. Nápad s průmyslovou kamerou či zobrazením scény coby počítačové hry už byl jindy a jinde použit xkrát a Lóve nepřináší ani nový a originální kontext jeho použití. Každopádně to úplně špatný film není, ocenění zaslouží hlavně odvaha točit cíleně pro mladé, i když příště by to chtělo nějaký hlubší koncept. Stačilo by třeba jen vypreparovat tu romantickou dějovou linii, gansterka jde panu Kronerovi zjevně o level líp... (12.09.2012)

Film, který si mě docela získal nepapírově vypadajícími postavami i dialogy, ke konci začal zakopávat o množství náhod (jistě osudových) ve scénáři, až doklopýtal k naprosto pitomému konci, který dělá celý film naprosto zapomenutelným. Chápu, že ve čtyřiadvaceti není nikdo oscarový scenárista, ale takhle zabít vlastní film je prostě smutné. (24.01.2012)

Je načase pochválit i slovenskou stranu barikády a ocenit tvůrčí schopnosti partičky nadějných adolescentů. Povětšinou zastávám názor, že slovenština je sice nádherný jazyk, ale nevhodný pro filmovou mluvu. Avšak v Love nejen, že je tento můj mýtus překonán sympatickým vystupováním hlavních hrdinů, ale zároveň je to právě ona slovenština, která zachraňuje záplavu všech možných i nemožných klišé tolikrát ohraných v jazycích jiných. "A pak, že Slováci nemají love." (27.01.2012)

Chvíli se člověk musí usmívat, ne že ne, nicméně je pořád lepší něco dělat a nedělat to úplně hloupě, než sedět na českém zadku a točit stále ty stejné příběhy s dobrými konci. Jeden s dobrým nám nabízejí i naši východní sousedé, přesto to nezačíná úplně zle. Dokonce líp, že by jeden čekal. Škoda, že to skončí tím, že někdo až moc okatě dostane druhou šanci. Ale popořádku, kopat se dá vždycky snáz. Dvěma hlavním hrdinům-kamarádům poměrně dost věříme, že je tvůrci nachytali během jedné životní fáze. Michal Nemtuda a Jakub Gogál jsou prostě dokonale sehraní, autenticky pronáší normální věty, hulákají na sebe, nadávají si. Jenže na děvky, chlast a videohry si vydělávají krádežemi. Ten rozumnější z nich, se srdíčkem na správném místě, chce kvůli nové lásce začít nový, spořádaný život – další akce má být tak tou poslední, ale jak už to tak bývá, bude i osudovou. To už jsme ale v kostrbaté části filmu, který si vydatně cucá z prstu. Jak se dá vyčíst z předchozích řádků, za trnitou cestou stojí hlavně scénář. Autorská originalita jde samozřejmě stranou, klišé tu bylo a bude, jenže i když režisér a scénárista v jedné osobě věděl, co píše a pro koho, šustění papíru se nevyhne. Zvlášť v momentech, kdy si zamilovaná dvojice říká samé hezké věci nebo přijde čas na polopatická kázání o vině a zodpovědnosti. Čert to vem, výsledek i tak vykřesá nejeden úsměv na tváři. Lóve nesoudí, neotravuje, umí se prodat, je skromně cool, je sexy, je nedospěle a naivně zapálený, je dravý, díky sociálním zákrutám není k smíchu (sídliště jako nehostinné místo), herecky je nad očekávání velmi dobrý. Může se pochlubit atmosférickou hudbou, rozumně pracující kamerou (videoherní vsuvka z vykrádání aut) i jistou režií. Co má být automobilovou honičkou, tak i honičkou skutečně je. Film, který je dnešní, Bratislava, která je v noci krásná, Kristína Svarinská, která je ještě krásnější, půldruhá hodinka, která za to stojí!! (23.10.2012)