Železná Lady

Popravdě musím říct, že jsem bál. Bál jsem se, že tento snímek bude podobný tomuto biografickému snímku a že mě bude nudit. Opak byl ale pravdou. The Iron Lady mě prakticky ani na jediný okamžik nenudila. Ano, největší zásluhu na tom má (opět) jednoznačně fenomenální Meryl Streep (já jsem říkal, že si toho Oscara odnese ona, ne Viola Davis) které věříte prakticky vše. Přijde mi vcelku úsměvné, jak si zde film vede a co vše mu zde uživatelé vyčítají. Pro mě totiž fungovalo naprosto všechno a hlavně po skončení filmu mě napadlo, že režisérka tohle má opravdu dobře vymyšlené. Točila totiž film o ženě, kterou všichni podceňovali a která byla jiná a právě tímhle získala lidi. A tento film je stejný jako ona - už ze začátku podceňovaný (hlavně díky režisérčinu jménu) a jiný… zatím moc fandů nezískal, to je pravda, ale u Margaret to taky trvalo nějaký ten pátek, ne? 90 %. (25.10.2012)

Vstup do choré mysli... O Margareth Thatcher si myslím své („je to nebezpečná bestie“) a nutně nemůžu pominout (vlastně každý, kdo o této dámě něco ví/slyšel), že jakákoliv filmová podoba její životní pouti se zákonitě střetne s mým/vaším dlouhotrvajícím úsudkem. Střet přitom neberu v negativním smyslu, taková kolize je prospěšná, pokud podporuje schopnost argumentovat a dodává podněty. Servilní oslava a jednoznačně zdrcující kritika by ve mně vzbudily obé stejný pocit znechucení a to tím více, čím by se tvářily jako objektivizující reportáž, co loví neznámé skalpy. S Železné Lady mám dojem, že přesně toho si tvůrci byli moc dobře vědomi. Nabídli účelné vyprávění událostí optikou senilnějící paní, zajaté ve vzpomínkách a dávno neúčinných proklamacích, které platí už jedině na ustaranou a pocitem méněcennosti zkroušenou dceru + chápavé okolí. Nadmíru nehostinná první část snímku dá najevo, že dobrodružství z poslaneckých lavic a drsné výroky při masových demonstracích nejsou hlavní náplní filmu. Celé vzrušující období vlády a donekonečna diskutovaných rozhodnutí film nahlíží formou flashbacků unavené Thatcher, vlastně souborem roztříštěných vizí, jejichž relativnost je v každém okamžiku úplně evidentní. Nejen, že máme možnost vidět odpudivé odboráře a demagogicky naladěnou opozici, ale také vskutku státnické reakce pevné vůdkyně. Meryl Streep dokonale vytvořila nesnadný most mezi Thatcher političkou a normální ženou. Propaganda? Tentokrát nemám ten dojem, důležitý je průvodce filmem a nějak podobně se Thatcher ve vzpomínkách ke své politické dráze možná opravdu vrací. Rozumným krokem bylo zapojení autentických záběrů stávek a nepokojů, které politička možná opravdu vytěsňuje a vidí dnes pouze na obrazovce. Film je jejím snem, tancem s Reaganem v oparu (falše či vítězství?), kde hodnotící soudy tvůrců zastupuje úvodní část jejího mládí a částečně senilní a churavějící žena. Forma tenhle portrét nemá šanci vytrhnout, nenabízí než konzervativní podívanou bez čehokoliv originálního. Což je ale možná při zobrazované osobnosti další nenápadné plus... (01.03.2012)

Meryl Streep - záruka úspechu, keď nie diváckeho, tak aspoň akademického. No musím sa priznať, že oscarové výkony nevytrhli film zo šedého priemeru mojej diváckej škály spokojnosti. Jej a ani ostatným hercom nie je čo vytknúť, všetci predvádzali krásne divadelné výkony. Chyba bola za kamerou. Režisér akoby sa bál kontroverznejšieho spracovania, bál sa zaujať postoj, všetko je to nezaujaté, neosobné, chladné. Divák si akurát osvieži spomienky na nedávnu minulosť, pripomenie si historické fakty, no nič z toho sa nezaryje pod kožu tak, ako to v životopisných filmoch býva zvykom. Osobný a politický život premiérky tak pôsobili pomerne fádne a neverím, že boli tak nezáživné ako zanechal dojem tento film. Ako pocta by si to zaslúžilo teda viac, no ako film len 60%. (14.10.2014)

Tradičně výborná Meryl Streep (vítězství na Oscarech téměř zaručeno) a brilantní práce maskérů, jinak nic. Co ostatně čekat o režisérky, jejíž poslední film byl Mamma Mia, že? Šedí prolezlá televizní nuda, která si může o vyváženostech Královny nebo loňské Královy řeči nechat jen zdát. Senilní důchodci si možná přičtou hvězdičku navíc ;) (12.02.2012)

Meryl už je zase na té správné koleji a po šílenosti u které nejeden z jejích obdivovatelů volal v křečích Mamma Mia! ukazuje co umí. Celkem mně fascinovala nejen podobnost s M.T, ale i její správně britská english. Snímek mapuje politickou kariéru Margaret Thatcher a lehce zabrušuje do jejího dětství i soukromého života s manželem. Některé pasáže jsou doplněny o dokumentární záběry, talže to celé vlastně vypadá jako hraný dokument o významné politické osobnosti. Já jsem však očekával, že nám bude Železná lady přiblížena mnohem více a to zejména z té lidské soukromé stránky. Bohužel, Železná je i ve filmu a tak jedinou slabostí, kterou u ní můžeme spatřit je její stáří. Stáří, které vás nemilosrdně sejme a je jedno zda jste byli králem či nuzákem, zda jste rozhodovali o o osudu své země a Evropy či nikoliv. Nakonec z vás zbude věchýtech třesoucích se svalů a pohasínajícího intelektu... U takovýchto vyjímečných lidí si to člověk uvědomuje o to více. Při sledování si asi nejeden divák také nutně uvědomí, jak je takovýchto nekompromisních leaderů dnes v socialistickém světě třeba a to mluvím i o USA .. (o tom našem vládnoucím hnoji ani nemluvě). * * * (25.02.2012)