Železná Lady

Prednedávnom som videl Nixona a Železná lady mi ho svojou formou pripomenula. Lenže na rozdiel od Stonea Lloyd nepochopila, že podobná komplikovanejšia štruktúra rozprávania vyžaduje dlhšiu stopáž. Všetko je veľmi skratkovité, jednu situáciu vyrieši pár doku záberov a Thatcherovej bonmot. Skutočne zaujímavé to začalo buť až pri Falklandoch, lenže aj táto kapitola musela ustúpiť vopred zvolenému štýlu. Na tom, že najlepšie sa píšu životopisné filmy o určitom období osobnosti niečo bude. Ja som sa z tohoto filmu vlastne vôbec nedozvedel, či boli premiérkyne ťahy vo vláde správne, alebo mali pravdu jej oponenti. Respektíve som sa nedozvedel, na základe akých argumentov k svojim presvedčeniam prišla. Snáď len tie Falklandy jej dali za pravdu. No na to by film musel byť skutočne dlhší a viac vysvetľujúci. (16.09.2015)

Filmu svědčí komorní scény, kde toho jde poměrně málo zkazit, protože je na to Streepová sama. V těch ostatních ale příběh sklouzává do šablonovitých klišé, jež postrádají přirozenost. Třeba vyhlášení války o Falklandy vypadá jako pečlivě nacvičený divadelní akt. Těžko uvěřitelné jsou také burcující proslovy ve Sněmovně, jejíž osazenstvo tvoří očividný komparz. Sociální bouře jsou zase opakovaně prezentovány na projíždějící vládní limuzíně, na niž se demonstrující tlačí s transparenty. Z těchto důvodů atraktivita vyprávění vadne a nepomáhají mu ani prostřihy archivního materiálu. Hodně se mluvilo také o historické nepřesnosti. Dějinné události jsou totiž líčeny výhradně z perspektivy hlavní postavy. Tuto výtku režisérka odráží vysvětlením, že debata o Železné lady už dávno uvázla doslova v aspiku, kdy jí jedna strana interpretuje pouze jako monstrózní čarodějnici a druhá jako zachránkyni, která dostala Anglii z poválečného útlumu. Zjistit, kdo má pravdu, ale prý Lloydová nechtěla. A tak se to nedozvíme. Díky výkonu Meryl Streepové ale můžeme leccos pochopit o stáří, ztrátě rozumu, samotě a pomíjivosti. To je poznání, které vyzdvihuje středně dobrý film do nadprůměru. (25.05.2020)

So sklamaním musím skonštatovať, že film "Iron Lady" mi nepriniesol komplexný portrét jednej z najvplyvnejších političiek v britskej histórii. Spôsob, akým bol životopisný príbeh podaný bol zaujímavý, Meryl Streep bola vynikajúca, ale najväčším mínusom celého filmu zostáva jeho spracovanie. Fakty a ich zobrazenie na filmovom plátne. Myslím si, že režisérka viac stavila na Margaretin život v postproduktívnom veku, ktorý pôsobil nevyvážene s tým, aký silný potenciál mala jej osobnosť v časoch, keď bola ministerskou predsedníčkou. Čakala som väčší filmový priestor pre krušné chvíle a ťažké časy, v ktorých bola Margaret politicky aktívna. Takisto som bola zvedavá na jej motiváciu vstupu do politiky, čomu sa nedostalo toľko pozornosti. Za úspešnosť možno vďačiť hlavne Meryl Streep a maskérom. (12.03.2012)

Jako kdyby režisérku (sic!) štvalo, že mohla existovat žena, která byla současně pravicová, úspešná, odvážná a nefeministická. Jo, Maryl Strýpová to zahrála skvěle, fakt jsem jí Maggie věřil. Jenže co naplat, když půlku filmu zabírají svény, kdy je Maggie stará a má halucinace.... Místo toho, abych se dozvěděl, kde se takhle kurážná holka v hokynářský rodině někde v Lincolnshire vzala a proč se chovala zrovna takhle. (11.12.2015)

Pro mě osobně byly paradoxně nejzajímavějšími pasážemi Železné lady ty, kdy dáma už v žádném případě není z oceli a spíš se jen zmateně šourá po obrovském domě. Takhle totiž zahrát člověka se stařeckou demencí, to chce nejen kuráž a talent. Jakmile se ale chce film věnovat historickým souvislostem, je bohužel trochu epizodický. A navíc ve snímku o významné političce zobrazit pouze její klady není úplně košér. Meryl Streep však dokáže i tohle zastínit. (30.05.2012)