Tři tváře Evy

K tomuto staršímu snímku jsem se dostala přes knihu Confessions of Sociopath, kde se o ní autorka zmiňovala jako o ilustraci psychopatické osobnosti. Svým způsobem mohou sociopaté působit podobně, protože hrají role, které se od nich zrovna očekávají a z kterých mohou něco vytěžit, takže se může zdát, že nemají jednu statickou osobnost. Pro sociopaty ale není důležité najít nějaké své pravé já, naopak je pro ně klíčové být flexibilní a umět se pohybovat ve společenských situacích. Osobnosti Evy také vznikaly jako určitá kompenzace a reakce na její život. Jedna doplňovala druhou, přičemž vždy jedna osobnost byla ta dominantní, která si vše pamatovala a ostatní stály v pozadí a občas na chvíli přebraly kontrolu. Akorát mi přišlo trochu extrémně jednoduché přepínání mezi jednotlivými osobnostmi, jako když se přepínají kanály v televizi. "Můžu mluvit s Evou Black? Ano, už je tady." To prostě nepovažuji za reálně možné, u schizofreniků sice změna bývá někdy vyvolána nějakým podnětem, ale málokdy se dá takto řízeně kontrolovat. (10.07.2013)

Působí to až nesnesitelně jednoduše, s jakou lehkostí se Joanne Woodward v tomto filmu převtěluje do svých třech osobností. Na konci se promění postupně ve všechny v jednom záběru a ještě do těch třech žen, které hraje vloží jiný (jižanský) přízvuk, jiný charakter, jiné pohyby, držení těla...Opravdu geniálně zahrané a oscary by si zasloužila rovnou tři. J.W. je vyjímečná herečka, ne nadarmo dostala vůbec jako první v historii hollywoodu svojí vlastní hvězdu na kalifornském chodníku slávy. (20.04.2010)

Nemôžem si pomôcť. Na mňa to pôsobilo hrozne naivne, mdlo a pocitovo sterilne. To, že väčšina snímku je koncipovaná ako posedenie a pokec psychiatra s pacientom by mi ani tak nevadilo, dokonca by sa tu našli aj lepšie chvíľky, no bolo ich málo. Do očí mi udrela hlavne hrozná detinskosť čo sa týka samotnej psychickej choroby a jej vyšetrovania. To ako mysleli naozaj vážne, že sa je možné medzi jednotlivými osobnosťami prepínať ako na povel lusknutím prsta? Viem, že film má svoj vek, ale aj na tú dobu.... no neviem, bolo to dosť čudné. Pozitívum filmu vidím hlavne v charizmatickej a výborne hrajúcej herečke a v jeho informačnej hodnote ohľadom názorného vykreslenia úrovne vtedajšej psychoanalýzy. Otázkou už len zostáva, že do akej miery film odzrkadľuje aj vtedajšiu realitu. Čo sa týka záveru, prišiel mi ako z rozprávky, čo ma v kontexte smutného námetu dosť iritovalo. Slabý priemer. 50/100 (18.05.2017)

Už ani neviem, ako som sa k tomuto málo známemu filmu dostal. Ale má aktuálne 82 %, Joanne Woodwardová   okrem toho, že bola veľmi dobrou herečkou, bola aj manželkou môjho najobľúbenejšieho herca a Lee J. Cobba som si najvýraznejšie pamätal z Dvanástich rozhnevaných mužov. Nemenej dôležité bolo aj to, že som sa dostal k filmu s titulkami. Samotný film ma oslovil predovšetkým výkonom Joanne, menej už zobrazovaným príbehom, napriek tomu, že vznikol na základe skutočnosti. Zvlášť ku koncu bolo málo uveriteľné prepínanie sa Evy do alternatívnych postáv len na základe požiadania. To dosť narúša moje laické predstavy o fungovaní schizofrénie. (04.02.2022)

Joanne Woodward - má oblíbenkyně ukázala světu, že má talent a já před ní smekám, ovšem celý film stojí v podstatě na ní a ty další prvky, které má kvalitní film mít jdou jaksi vniveč. Povětšinou nudné dialogy a nevýrazná dějová linie činí z filmu, na který jsem se tolik těšil slabší průměr. 65% (16.03.2011)