Tři tváře Evy

K tomuto staršímu snímku jsem se dostala přes knihu Confessions of Sociopath, kde se o ní autorka zmiňovala jako o ilustraci psychopatické osobnosti. Svým způsobem mohou sociopaté působit podobně, protože hrají role, které se od nich zrovna očekávají a z kterých mohou něco vytěžit, takže se může zdát, že nemají jednu statickou osobnost. Pro sociopaty ale není důležité najít nějaké své pravé já, naopak je pro ně klíčové být flexibilní a umět se pohybovat ve společenských situacích. Osobnosti Evy také vznikaly jako určitá kompenzace a reakce na její život. Jedna doplňovala druhou, přičemž vždy jedna osobnost byla ta dominantní, která si vše pamatovala a ostatní stály v pozadí a občas na chvíli přebraly kontrolu. Akorát mi přišlo trochu extrémně jednoduché přepínání mezi jednotlivými osobnostmi, jako když se přepínají kanály v televizi. "Můžu mluvit s Evou Black? Ano, už je tady." To prostě nepovažuji za reálně možné, u schizofreniků sice změna bývá někdy vyvolána nějakým podnětem, ale málokdy se dá takto řízeně kontrolovat. (10.07.2013)

Působí to až nesnesitelně jednoduše, s jakou lehkostí se Joanne Woodward v tomto filmu převtěluje do svých třech osobností. Na konci se promění postupně ve všechny v jednom záběru a ještě do těch třech žen, které hraje vloží jiný (jižanský) přízvuk, jiný charakter, jiné pohyby, držení těla...Opravdu geniálně zahrané a oscary by si zasloužila rovnou tři. J.W. je vyjímečná herečka, ne nadarmo dostala vůbec jako první v historii hollywoodu svojí vlastní hvězdu na kalifornském chodníku slávy. (20.04.2010)

Role Evy predstavuje takovy potencial, ze snad kazda, trochu kvalitni a zkusena herecka by za tuto roli mela dostat Oscara (presne, jak predvidal Orson Welles) a Joanne Woodward tuto vyzvu splnila nad ocekavani. Vyborny herecky vykon. Film asi neni uplne dokonaly, namet je ale natolik silny a pritazlivy, ze jsem cely film v napeti sledoval az do konce. Sice ve stinu Evy, ale L. J. Cobb v roli doktora Luthera byl taky vyborny. Skvely filmovy zazitek, ktery mohu jen doporucit. (14.07.2013)

Joanne Woodward nejen, že je nádherná, ale hlavně hraje jako o život. Ovšem k čemu nakonec její báječný výkon je, když režisér i scénárista v jedné osobě nemá koule a smysl pro gradaci a neumí si pohrát se zajímavým zvratem i když atraktivní (hlavně na svou dobu) téma ho k tomu přímo vybízelo. Film tak ve výsledku působí hrozně sterilně (nezachrání to ani Eve Black), naivně a hlavně dané téma až otravně zjednodušuje. Hlavně když Dr. Luther přepínal Evu jak televizní kanály a já měl nutkání vybouchnout smíchy v tom se shodnu s jedním z dalších zdejších komentátorů. Možná by vše dopadlo úplně jinak, kdyby Dr. Luthera zahrál původně plánovaný Orson Welles. Takto Joanna při svém koncertování neměla důstojného spoluhráče (protihráče) a jeden herec velké divadlo (téměř) nikdy neudělá. A vyloženě disneyovský závěr mě naštval. Přes tři a půl se nedostanu. Sorry Eve, tedy Joanno. (30.03.2014)

Už ani neviem, ako som sa k tomuto málo známemu filmu dostal. Ale má aktuálne 82 %, Joanne Woodwardová   okrem toho, že bola veľmi dobrou herečkou, bola aj manželkou môjho najobľúbenejšieho herca a Lee J. Cobba som si najvýraznejšie pamätal z Dvanástich rozhnevaných mužov. Nemenej dôležité bolo aj to, že som sa dostal k filmu s titulkami. Samotný film ma oslovil predovšetkým výkonom Joanne, menej už zobrazovaným príbehom, napriek tomu, že vznikol na základe skutočnosti. Zvlášť ku koncu bolo málo uveriteľné prepínanie sa Evy do alternatívnych postáv len na základe požiadania. To dosť narúša moje laické predstavy o fungovaní schizofrénie. (04.02.2022)