The Effect of Gamma Rays on Man-in-the-Moon Marigolds
The Effect of Gamma Rays on Man-in-the-Moon Marigolds
Réžia:
Paul NewmanKamera:
Adam HolenderHudba:
Maurice JarreHrajú:
Joanne Woodward, Nell Potts, Roberta Wallach, David Spielberg, Judith Lowry, Richard Venture, Will Hare, Carolyn Coates, Estelle Omens, Jess Osuna, John Lehne (viac)Obsahy(1)
Matka roku. Tak zní jeden z podtitulů příběhu Beatrice Hunsdorferové (Joanne Woodward) a jejích dvou dcer, Ruth a Matildy. Neúplná rodina žije ve společnosti, do které se nedokáže zařadit. Excentrická vdova Beatrice viní okolní svět za svůj neutěšený život. Posedává ve svém neudržovaném domě, čte noviny, kouří a sní nereálný sen o otevření čajovny. Starší dcera Ruth trpící epilepsií prožívá své období vzdoru. Bojí se osudu své matky, přičemž je však sama na nejlepší cestě pokračovat v jejích šlépějích. Mladší, přemýšlivá a idealistická Matilda nachází klid v práci na školních projektech, včetně toho, který nese název filmu. Vliv gama paprsků na měsíček zahradní je metaforou vlivu pochmurné životní situace na lidské osudy. Některé zahynou, některé vyrostou do zvláštních, avšak krásných tvarů. (KmK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (20)
Ako režiséra ho príliš mnoho ľudí nevníma, ale Paul Newman to jednoducho vie. Keď mu pomôže vynikajúcim výkonom jeho manželka Joanne Woodward úspech je na svete. Je to predovšetkým jej film a postava ničnerobiacej ovdovelej matky dvoch dospievajúcich dcér utápajúcej sa v alkohole, keď o svojich snoch len hovorí a nie je schopná vymaniť sa zo začarovaného kruhu je napísaná na telo. ()
Komorní psychologické drama pro tři ženy a jednu mlčící stařenku. Pod vším tím cynismem a zlobou Beatrice Hunsdorferové (se kterou bych jinak nechtěl ani jet autobusem, natož sdílet s ní rozpadající se vilu) se něco skrývá... Všichni to známe, všichni tomu vlastními životy vzdorujeme... je to strach (před přiznáním prohry? před sebou? před smrtí?). Nejen vliv gama paprsků je zničující pro mladé organismy, i když..."vzniknou neskutečně krásné tvary, které si dnes ani nedovedeme představit". Na Paula Newmana hodně citlivý film, ze kterého (stejně jako třeba z Taxikáře) dýchá mohutná bezútěšnost americké periferie 70. let, koneckonců, jako by to bylo dnes... ()
Tuhle matku Joanne Woodwardové má člověk chuť přibližně tak od poloviny filmu bez výčitek svědomí zabít. Přesně tak si asi Paul Nevman představoval, že by to mělo působit - a působilo. Klobouk dolů. Už i proto, že se autorský tým dokázal vymanit z téměř neměnných amerických vzorců povinných happy endů. ()
V životě každého člověka přijde prozření, kdy si uvědomí, že je, ať už částečně, nebo celkově za zenitem. Už nikdy nebude moci dělat to či ono, ani nedosáhne vysněných cílů a nesplní si tajná přání. Dostane se prostě do bodu, od něhož může už jenom ztrácet. Pokud víte, že máte být na co hrdí, že jste prožili plodný život a něco vybudovali, dá se se ztrátou perspektiv vyrovnat snáz. Jenže Beatrice si čím dál jasněji uvědomuje, že jediné šťastné období prožila na střední škole. Tehdy se cítila královnou a měla pocit, že jí svět leží u nohou. Dnes je to stárnoucí zatrpklá žena, která si neví rady, ani se sebou, natož pak se svým okolím. Její dcery potřebují rodičovskou oporu a dobrý příklad, místo toho jsou svědky opakovaných frustrací a citového okorávání své matky. Paul Newman byl určitě mnohem větší herec než režisér, ale tohle psychologické drama zrežíroval konzervativně a spolehlivě, rozhodně se za výsledek nemusí stydět. Mohl se, konec konců, opřít o výborný herecký výkon Joanne Woodwardové i obou představitelek dětských rolí. Celkový dojem: 85 %. ()
Takový měsíček zahradní je na tom relativně dobře: Ať ho vystavíte jakékoliv dávce gama záření - nebo čemukoliv jinému, přijme následky vašeho experimentu se stoickým klidem a pokud to jen trochu půjde, zkusí prostě nějak vyrůst. Kdyby byl jetelem, mohl by snaživě zmutovat do podoby oblíbeného a všemi vyhledávaného čtyřlístku ... ale i když jetelem evidentně není, může se sebou za příznivých podmínek provést něco výjimečného - nebo alespoň dostatečně neobvyklého, co zaujme. Když to nevyjde, zůstane zkrátka obyčejným měsíčkem zahradním ... nebo si řekne, že už toho bylo dost - a v naprosté pohodě vůbec nevyklíčí. Ale v žádném případě neutrpí psychickou újmu - velkou ani malou, trvalou ani dočasnou. My to máme NEPOROVNATELNĚ těžší ... a o tom to je. P.S.: Budiž nám útěchou, že většinou jsme na tom (snad) o něco málo líp nežli kupříkladu bílí králíčci ... alespoň v našich zeměpisných šířkách a délkách. ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (6)
- Původně se uvažovalo o tom, že by Nell Newmanová (pracující pod krycím jménem jako Nell Pottsová) hrála starší sestru a Lissy, tehdy jedenáctiletá, tu mladší, ale roli Ruth místo toho získala debutující mladá herečka Roberta Wallachová, dcera Eliho Wallacha a Anne Jacksonové. (Rocky62)
- Joanne Woodwardové se projekt moc nelíbil - kostýmy, ošklivý účes, make-up, s nímž vypadal hůř, než kdyby žádný neměla, depresivní dům Hunsdorferové, beznadějnost, hrubost a negativita postavy. (Rocky62)
- Paul Newman později prohlásil, že za všechna ta léta, kdy spolu pracovali jako dva herci, nebo jako režisér a herečka, to byla jediná chvíle, kdy se nechala ovládnout svou rolí: ,,Joanne si nikdy nenosí svoje postavy domů. Nikdy. Jen jednou. Přinesla si domů Beatrice Hansdorferovou... Přinesla si tu... tu příšeru, tu vulgární, strašnou, nemožnou ženskou. Nenáviděla tu ženu, nenáviděla to, co se v ní projevilo a vzala si to s sebou domů - to odporné nepřátelství. Utíkal jsem před ní.' (Rocky62)
Reklama