Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Elena a Vladimir jsou starší pár - a oba pocházejí z odlišného prostředí. Vladimir je bohatý a uzavřený muž, kdežto Elena pochází ze skromných poměrů a je oddanou a poslušnou manželkou. Potkali se až později a oba dva mají děti z předchozích manželství. Elenin syn je nezaměstnaný a neschopný uživit svou vlastní rodinu a neustále prosí Elenu o peníze. Vladimirova dcera je bezstarostná mladá žena, která má se svým otcem velmi odtažitý vztah. Vladimir dostane infarkt a skončí v nemocnici, kde si uvědomí, že čas, který mu zbývá, rychle ubývá. Krátké, ale až nezvykle milé setkání s jeho dcerou ho utvrdí v tom, že bude jedinou dědičkou jeho majetku. Po návratu domů to oznámí Eleně - a její naděje na finanční pomoc svému synovi vezmou za své. Plachá a submisivní hospodyně je pak nucena vymyslet jiný plán, jak zaopatřit svého syna a vnoučata. (Filmbox)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (81)

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Již nesourodé spojení Glassovy hudby s předlouhým záběrem na samém počátku filmu varovně předznamenává, že tematizovaná mesaliance východního a západního postihla i vlastní tvar, a zkomolila tak výpověď. Jejímu smysluplnému vyznění zde chybí kritický nadhled, tvůrčí svrchovanost a – šaldovsky řečeno „hrdinný zrak“. Režisér se zřejmě snaží – rodinným dramatem – ilustrovat staronový mýtus, který právě před sto lety aktualizovalo eurasijství: v jeho podání tedy evropské odcizení kolonizovalo úrodné nivy femininní Rusi, a v souladu s vlastní vykořeněností je nezúrodňuje a pouze z nich těží – egoisticky a neúčastně. Proměnění, poevropštění Rusové se brání sdílení a izolují se do svých futuristických světů, zdánlivě kultivovaných rájů – chladných hájemství internacionálního designu, kde panuje povšechná rutina. O nic živěji však není ani mezi rodnými plebeji, kteří pod potrhanými prapory nihilismu, v souladu s tradicemi, vyčkávají u vodky a televize na spásnou formující sílu, která nepřichází, a snaží se obnovit své „skytství“ v sídlištních potyčkách. A protože je na nich dobýt oné nepatřičně obsazené arkádie a nedostává se jim k tomu sil, pomůže – cizí – úskok (jakýsi hluboce spící trojský kůň, instinktivně probuzený zachovalým rodovým pudem). Panorama kulturního průniku, vykreslené vnitřně rozpornými obrazy, tu civilistními, onde „symbolistně“ laděnými, nadto trvale leptanými tou nepřiléhavou hudbou, pokrývající projekční plátno jakýmsi mučivým rastrem, mě skličovalo svou popisností a netázavostí. A konečně jsem měl z celku dojem anachronismu, jakési hodně znetvořené ozvěny takzvaně „módního“ odcizení šedesátých let, jen v nových kulisách. Ale svět se proměnil a otázek přibylo – a zjevně i strachu z nich. Idea zapadnictví sice přinesla Rusku mnohé, ale křísící moc zpravidla nemají ony převzaté myšlenky, ta spočívá v tom prvotním plodném zrnku. Ostatně už Berďajev tomuto proudu zpětně vytýkal nepřítomnost kosmického ducha a pokládal je „jakýsi nezdravý a nemužný vztah k Západu, jakousi nesvobodu a bezmoc pocítit, že jsme také pro samotný Západ účinnou silou.“ Jak a kde hledat to vnitřní, hluboké probuzení, to režisér nenaznačuje, ba ani se po tom netáže. Bezcestí. ()

Dadel 

všetky recenzie používateľa

Hned na začátku mě zklamalo, že úvodní záběr na májovou větvičku netrvá pět minut, jak mi bylo vyprávěno, ale pouze minutu a čtvrt. Dále se bohužel po "Vyhoštění" definitivně potvrdilo, že "Návrat" byla asi šťastná náhoda a Zvjagincev není nijak výjimečný tvůrce. Jelena je totiž průměrné sociální drama, jakých jsou plné festivaly. Pár slov k hudbě - fanoušci Glasse ať se netěší předčasně. Hudba je pouze ve třech náhodných místech ve filmu a pak až u titulků, a vždy jde o tutéž asi patnáctivteřinovou zasmyčkovanou skladbu, která se tam vůbec nehodí. Tak třeba Jelena si jde na poštu pro důchod a vlakem jede navštívit syna, a k tomu hraje dramatická hudba, jako kdyby se právě z jiné dimenze zhmotňoval radioaktivní dr. Manhattan. Ale abych jen nekritizoval - Zvjagincev se rozhodl potěšit fanoušky sivého čtveráctví a vpašoval do filmu jednoho zabitého bělouše. ()

Reklama

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

"Mnozí první budou poslední a poslední první." Marek 10,31...... Nasrat. Film v Rusku vyvolal velké nepokoje a po několika demonstracích dostal Andrej Zvjagincev příkaz přímo od Vladimira Putina k natočení druhého dílu. Jelena 2 se bude opět odehrávat v bytě bohatého Vladimira a znovu se setkáme jak s Jelenou, tak i Sergejem a jeho rodinou. Nově pak dostane velký prostor jedna banda zfetovanejch negrů s kleštěma a letlampou. ()

Kmotr 

všetky recenzie používateľa

Sledování rodinných vztahů osamělých bytostí mě neoslovilo. Nadezhda Markina jako Jelena svádí svůj vnitřní boj, který ke mně přes sedm řad od plátna nedošel. Film uvrhne diváka do smutku, postavy jsou mu zcela odcizené, ale všechny nedostatky vynahradí hudba génia Philipa Glasse. Bez ní by některé scény ztratily svou intenzitu a naléhavost. ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Banální příběh, špatný scénář, kultivované režijní pojetí. Zvjagincev mě hluboce zklamal neschopností vylíčit vedle vizuálu i emocionální stránku příběhu - není se co divit, ten příběh je tak naivní a plochý, že by se v něm emocí nedořezal. Režisér dle mého skvostného Návratu mě hluboce zklamal. Jelena není mizerným, jen velmi průměrným filmem. ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (4)

  • Režisér a herecký představitel při debatě o tom, jaké bylo Vladimirovo povolání v minulosti, zvažovali tři možnosti. Postarší bohatý muž v současném Rusku podle nich mohl být dřív důstojníkem KGB, funkcionářem Komunistického svazu mládeže, nebo vědcem, který se dal na podnikání po rozpadu Sovětského svazu. Rozhodli se, že Vladimir by měl být vědcem, protože herecký představitel Smirnov nevypadá na ostatní dva typy. (Morien)
  • Podle režiséra byl výkon Jeleny Ljadové (role Káti) tak výborný, že mu bylo líto, že její postava neměla víc scén. (Morien)
  • Scéna, ve které jde Jelena do kostela, nebyla v původním scénáři. Režisér Zvjagincev a Oleg Negin, autor scénáře, spolu vedli debatu, zda je ve filmu vůbec nutná. (Morien)

Reklama

Reklama