Réžia:
Michael HanekeScenár:
Michael HanekeKamera:
Darius KhondjiHrajú:
Jean-Louis Trintignant, Emmanuelle Riva, Isabelle Huppert, William Shimell, Ramón Agirre, Rita Blanco, Carole Franck, Dinara Drukarova, Alexandre Tharaud (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Príbeh starnúceho páru o tom, aké ťažké je vyrovnať sa s utrpením blízkych. Učitelia hudby na dôchodku Georges a Anne už majú po osemdesiatke no stále sa vedia tešiť zo života a jeden z druhého. Jedného dňa však Anne postihne mozgová mŕtvica, po ktorej jej ochrnie polovica tela. Jej manžel sa rozhodne, že s o ňu bude starať sám, po druhej mŕtvici sa však jej stav dramaticky zhorší a Georges je tak postavený pred veľmi závažné rozhodnutie. Film rakúskeho režiséra Michaela Hanekeho získal Oscara, Zlatú palmu na MFF v Cannes a viac ako 80 ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (5)
Recenzie (322)
Vzhledem k hodnocení obrovské zklamání. Velmi chladný, minimalistický film, který chce zcela záměrně působit odtažitě a přitom po divákovi požaduje, aby s jeho hrdiny soucítil. Úvodní scéna v divadle je krásná; následující dvě hodiny, kdy člověk neopustí prostředí bytu a kdy veškeré vedlejší postavy dostávají maximálně pětiminutové cameo, mě strhly o poznání méně. Ano, stáří nemusí být procházka růžovou zahradou, ale na odhalení této myšlenky nepotřebuju sterilně natočený, dvouhodinový film. ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Amour / LOVE / Láska) - Od první chvíle jasné co se bude dít, jak vše bude pokračovat a také jak vše nakonec skončí. Seděl jsem na zemi v Puppu a říkal si, že se odehráva úplně stejný příběh jako loni, kdy jsem seděl na zemi na stejném místě o půl km dál v Richmondu a koukal téměř na stejný film Eldfjall. Jen zde to bylo hodně zmedializované, charakterním režisérem natočené a hereckými jmény zahrané. Ale nic víc... - 6. 7. 2012 - kino Pupp - Karlovy Vary - 60% ()
Hanekeho pitva posledních fází lidského života vedená s chirurgickou přesností - chladná, antiseptická a v řadě ohledů stejným dílem zamilovaná jako krutá sonda zaměřená na dobře situovaný pár, který jsme nuceni obsedantně sledovat od posledních záchvěvů zamilovanosti přes láskyplné opečovávání chátrajícího těla až po zoufalé šílenství starého muže. Haneke jde opět až na dřeň a využívá k tomu tu nejsilnější emoci ze všech - strach ze smrti. Dech dávající a dech beroucí zážitek, který je celé dvě hodiny tak intenzivní, že z filmu divák odchází se sklopenou hlavou přesvědčujíc sama sebe, že se jedná pouze o filmovou fikci, ale kdo ví jakým koncem si nakonec každý z nás projde. Jeden z nejomračujících zážitků letošního festivalu. ()
Chladny? Ó díky za ten chlad, býti tam více emocí asi bych to neunesla. Minimalismus? Tleskám! Je SAMOZŘEJMOSTÍ postarat se o toho s kým jsme se rozhodli strávit svůj život? Samozřejmost je přece slepá! Je to naopak obdivuhodné! Jaké to je, když vaši duši rozežírá pohled na rozpadající se osobnost milovaného člověka, když se vám mění před očima v někoho koho neznáte. Jste starý a sil není mnoho a vy se přesto rozhodnete starat se o něho sám. To přece není a nemůže být samozřejmostí. Jaké asi musíte prožívat muka při rozhodování se co dál, když už síly dochází.....to všechno se z toho chladu dalo vyčíst. Už jsem poznala ticho co křičí! Poznala jsem ho u závěrečných titulků Lásky..... ()
Dlouhé statické scény bez hudby skládají příběh starého manželského páru, kterému do života zasáhne nemoc. Navíc jedinou vyhlídkou do budoucna je, že se vše bude stále zhoršovat až do trpkého konce. Haneke je opět nekompromisní, byť je tento film nejspíš divácky stravitelnější, než je u mistra zvykem. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (7)
- Annina (Emmanuelle Riva) bývalého studenta Alexandra hraje skutečný klavírní virtuóz Alexandre Tharaud. (awful)
- Michael Haneke si za snímek odnesl z 65. ročníku festivalu v Cannes Zlatou palmu, která je udělována nejlepšímu filmu. (Caminzind)
Reklama