Zostaň so mnou

Hodně rozporuplné hodnocení mě nepřekvapuje. Jsou diváci, kteří poměrně velký a hlavně cílený tlak na jejich emoce odmítají. Nicméně z tohoto filmu si každý může odnést to svoje. Nebudu zastírat, že (nutná a nutně zdlouhavá) love story mě brala asi ze všeho nejméně, vyzdvihl bych především zachycení prchlivosti okamžiku. Během okamžiku se všechno dokáže podělat tak, jak si mnozí z nás včetně mě asi nedovedou představit. Linie s myšlenkou podstoupení oběti pro blízkého člověka, proslov dědečka u postele, byla jednou z nejsilnějších scén. Dále bych jmenoval výborné zachycení charakteru člověka, který jede proti proudu a poslouchá Beethovena, zatímco ostatní paří na rockových koncertech. Věřte mi, že v tomto ohledu mám pro Miu velké pochopení a Ch. G. Moretz opět perfektně zahrála (i na chello :D ). Tím se dostáváme k hudbě jako takové, film nabízí stejně chápavý pohled do dvou hudebních světů, velké plus. Dále parádní scéna s uvědoměním si, že cello nemusí být pouze sólový nástroj, přesně tak to většinou funguje. Sólově lze samozřejmě s radostí hrát, ale hraní pro rodinu, tým, nebo "okolí" dodává sólistovi přidanou hodnotu. (Viz můj profil.) S koncem nemám sebemenší problém, měl švih. Takže suma sumárum nevidím důvod proč nedat 5 ;-) A doporučuji všem, na film se dá koukat z vícero hledisek. ;-) (30.09.2014)

"Would you stay if you knew my whole story?" Nikdy jsem žádný podobný film neviděla. Strašně mě rozsekal, cestou z kina se mi třásly ruce a nohy a nemohla jsem popadnout dech. Ještě druhý den jsem byla úplně mimo. Takhle to dopadá, když mě film vtáhne do děje a rozseká na kousky tak, že se nedokážu vrátit zpátky na planetu. Chloë miluju, vždycky jsem jí milovala a po tomhle filmu ještě mnohem víc. Je geniální a nádherná, drsná i křehká zároveň. A co když to tak doopravdy je? Když je člověk v komatu, tak to, jestli se probudí, nezáleží na přístrojích a doktorech, ale na jeho vlastním rozhodnutí? “It's okay, if you want to go. Everyone wants you to stay. I want you to stay more than I've ever wanted anything in my life.' 'But that's what I want and I could see why it might not be what you want. So I just wanted to tell you that I understand if you go. It's okay if you have to leave us. It's okay if you want to stop fighting." (01.10.2014)

Dráma o umieraní, ktorá nedokáže vyvolať patričné emócie. Navyše hrozne uťahaná a nudná. Možno bez tých flashbackov, ak by bol dej kontinuálny a autonehoda sa stala 15 minút pred koncom, tak by to malo lepší spád. Toto 90 minútové ležanie napojená na prístrojoch a ponevieranie sa ducha hlavnej postavy po nemocnici, ktorá rozmýšľa, či sa na to vybodnúť alebo nie, nemalo šťavu. (13.08.2015)

Asi takhle...Nic není vyloženě špatné. Příběh je milý, scénář podle mě velmi povedený, když se vezme v potaz celý příběh a všechno tak nějak plyne jak by mělo bez prázdných momentů a zdržování. Obsazení není špatné, hudba taky ne. Tak v čem byl problém ?? Nudila jsem se. Je to jedno klišé za druhým, kdyby vás někdo na základě přečtení obsahu, nebo po vidění traileru poprosil abyste mu pověděli o čem film bude, jaké budou zvraty, jak se to bude vyvíjet a jak to celé dopadne s největší pravděpodobností byste to trefili naprosto přesně a to i pokud nemáte zrovna bohatou představivost. Jednou mi to bohatě stačilo. ----"You're going to go to Julliard and play the hell out of your cello. Or, you're not. You're gonna stay with Adam and have lots of amazing adventures. Or you're not. Or maybe tomorrow, the Earth's gonna smash into a meteor, or it's not. Life is this big fat gigantic stinking mess. But that's the beauty of it too."---- (14.02.2015)

Životní křižovatka v pravém slova smyslu. Ale jen pro pravověrné sentimentální snílky, kterým nostalgie není cizí. Příběh bloudící duše, která vzpomíná na pusu s klukem z kapely a na večery s volnomyšlenkářskými rodiči, nemůže (a ani nechce) nabídnout hutnou zápletku, šokující pointy, nebo cokoli, co zdejší jednohvězdní pravděpodobně očekávali. Nabízí právě jen onu křižovatku, onu nerozhodnost a pár hřejivých vzpomínek a o to smutnějších důsledků, které vám v sedmnácti přijdou přesně tak velké, že si nedokážete představit, že je ve vašem životě ještě něco může překonat. Kdo si na sebe v tomhle věku umí vzpomenout, pro toho jsou pak některé emocionální otázky tíživé až až. Láska totiž vážně někdy může znamenat Život. (17.08.2015)