Ohnivý kruh

Je tu dost cítit Emmerichův Den nezávislosti (od sarančovité povahy emzáků, přes vědátora, který s emzáky propojí svou mysl, až po finále s motivačním projevem a odpálením bomby u emzáků doma), ale ten měl zábavnější scénář, sympatičtější postavy a přehlednější a víc wow akci (v době, kdy se ještě města nebořila v každém blockbusteru). Ale taky je tu cítit klukovské zanícení pro mechy a neirituje to infantilním blockbusterovým humorem. Všechny velké akční scény se odehrávají v noci, nejlépe za bouřky/deště/pod vodou a lítají v ních hromady bordelu a oslňují světla, takže si je divák zas tak neužije, a samotné finále mi už bylo dost fuk a čekal jsem od něj víc. (17.07.2013)

Pokiaľ v ostatných del Torových filmoch sa naplno prejavila jeho vizionársky-intelektuálna stránka. mám taký pocit, že pri tomto filme totálne odviazal svoju infantilitu a trošku sa vrátil do čias, keď sa hral s gumenými dinosaurmi a lego robotmi a úplne sa z toho zbláznil. Totálne nespútaný a uletený blockbuster. Som rád, že tomu nechýba nadhľad, ale akýkoľvek nadhľad nani dosť vysoký na to, aby nebol výhľad aj na dementné dialógy na úrovni nejakého tucového tee-movie. Postavy bez charakteru, viac charizmy vyžarovali monštruózne roboty. To všetko sa ale všetko dá odpustiť. Príbeh je chytľavo jednoduchý a všetko, aj keď je vysoko hi-tech prevedené, má veľmi citeľne old-school nádych. Vďačný som del Torovi hlavne za zamedzenie amerického patriotizmu a pátosu, ktorými sú filmy tohto typu doslova presiaknuté. Vizuálne úchvatné, akcia pompézna, kombinačná a efekty na výbornú aj v 2D prostredí. 85%. (22.10.2013)

Fikání pacek, to se moc nerýmuje. A bohužel totéž platí i pro sekvenci "Guillermo Del Toro kaiju eiga style 2013" (a ne, ani když za to přidáte "jou, madafaka", nebude to znít cool). Možná za to částečně mohou příliš velká očekávání, ale od Del Tora jsem i v takovémto subžánru čekal přece jen něco smysluplnějšího než Transformers 6 - Útok Dinobotů Z Hlubin Za Tmy A V Dešti. Je nesporně cosi působivého na bitkách stometrových mechů s monstry z jiných dimenzí, zvlášť když se při tom (mimo jiné) používá tanker místo meče. Ale když vám je o dvacet minut později odhaleno, že mech ve skutečnosti má dva meče přímo zabudované v pažích, je to podobně trapné, jako když se ve čtyřce Harryho Pottera dozvíte, že kouzlit se dá i bez hulákání pseudolatiny;) A i když pominu, že mi neustálé bezproblémové likvidování dost trapně bojujících Jaegerů přišlo poněkud zoufalé (což je u mecha filmu docela problém), je tu ten droboučký zádrhel, že by to sakra chtělo ještě něco okolo, co by nesestávalo z drsných keců USMC kamenných ksichtů, pohledů asijského raněného štěněte (pravda, roztomilého), dvojice nesnesitelných nerdů a do zblbnutí opakované Jaeger fanfáry. Pacific Rim si ukousl příliš velké sousto, a brutální tlak studia na to, aby už se s tím Del Toro přestal za větší a větší peníze s*át a konečně se něco dalo do kin, je skutečně hodně znát. Nejvíc (krom mečů) asi v momentě, kdy se schyluje k závěrečné konfrontaci na jednom konci města, vědátoři na tom druhém zahlásí, že mají dvě minuty než "mozek odumře" (což už tou dobou byla pravda i u mě), pak si warrioři řeší svoje osobní problémy a žvaní o odpovědnosti za osud lidstva, a za nějakých sedm osm minut jste zpátky u vědátorů, kteří se stále chystají vydat do hlubin stvůrákovy duše:P Idris Elba to prostě sám všechno zachránit nemůže - rozhodně ne bez zlatého brnění a kontaktních čoček, obřího meče a přilby s gigantickými rohy:)) Takže bohužel, dobré mecha akce budeme i nadále sledovat pouze v anime podobě:P S bídou 60%. (03.11.2013)

del Toro byl v hollywoodské první lize tak nějak na divokou kartu, protože se automaticky předpokládalo, že až jednou natočí opravdový velkofilm (podfinancované Hellboye a dementního Blejta tam řadit nelze), bude to událost. Zpětně je mi fakt líto, že bouchla eRková megalomanie V horách šílenství a Hobit přezrál. Protože Pacific Rim je v podstatě všechno, co se mi spojuje s pojmem bayovský generický blockbuster. Pár prvotních skvělých nápadů a opravdu gigantickou atmosféru odvála promluva pošahaného hipster vědátora, v níž do jedné věty nasáčkoval všechna klišé o mimozemské invazi a dál už lépe nebylo. Na to, že v podstatě třetina filmu je věnována jen vztahům mezi postavami působí Rim hole a nerozvitě, dokonce i miniaturista del Toro, který dokázal udělat sympatickou figuru i z chodící ektoplazmy, klouže ke křečovitým kreacím a castingovému přehrávání (mladší a méně talentovaný brácha Heatha Ledgera to fakt nevytrhne). Nebýt Rona Perlmana, troufl bych si tvrdit, že tam není jediná opravdu výstřední postava, jen sbírka přehrávajících klišátek. Dost mě zaskočila i neobratná práce s dějovými liniemi - aby jedna mohla pokračovat, druhá se zastaví a po pěti minutách navazuje na stejné místě, kde skončila. Občas to vede k obskurním oslím můstkům, jako např. SPOILER "postavy, které se dozví cenné info, musí běžet až do velína, aby to tam zařvaly do mikrofonu a varovaly Jägery, kteří mezitím tři minuty mašírují po mořském dně" / SPOILER. V čase startrekovského zběsilého vplétání dějů je to skutečně hutný retro. Guillerma tak poznáte především z perfekcionistického vizuálu, který působí dojmem, že si Gaspar Noe začal hrát s roboty a příšerami. Na tu neonovou nádheru plnou odlesků se fakt chytá málo co, navíc některé scény jsou vyvedné vážně závratně ikonicky a je rozkoš se na ně dívat (a to i ve 3D, které není tmavé a vůbec neruší). Takže co vzešlo z roky očekávaného del Torova přestupu k blockbusterům? Vizuálně a designově vypiplané retro, které nepobralo o moc více rozumu a svérázného vtipu než Transformers (byť je to realizační zručností z mého pohledu překonává). Bijte mě po hlavě tankerem, ale tohle je málo. (10.07.2013)

Něco tu skřípe a bohužel ne oním dobrým robotím způsobem. Del Toro si sice hraje s obrovskými figurkami, ale zapomněl jim přimontovat i bušící srdce. Libovolný díl Transformers může mít chyb kolik chce a přitom funguje po vyprávěcí nebo emocionální stránce nesrovnatelně lépe. Tady se překvapivě dlouho vrší všemožná dialogová i vypravěčská klišé, zdaleka ne všichni herci působí sympaticky (Charlie Day v potrefené poloze selhává na celé čáře) a všechna tíha tak leží na akčních scénách. Ty podle očekávání fungují dokonale a taková bitva o Hongkong je se třetím rozměrem v zádech opojná jako už dlouho nic, ale ani to zdaleka nestačí. Za každým přesným úderem se totiž skrývá rozpačitá hláška, za každým zvratem pak vědomí, že tohle je jen a pouze splněný sen malého kluka bez čehokoli, co by uspokojilo i někoho, kdo v pokojíčku neházel o zeď robotem a ještěrem. Vždyť i dějové odbočky s jakousi přidanou hodnotou, tedy černý trh nebo náznaky společenské krize, působí lehce křečovitě. A vzhledem k tomu, že se s nepřítelem potýkají charaktery, které jsou jen přednastavenými žánrovými figurkami (bohužel i očekávaní tahouni Mako a Pentecost), je to i přes opatrná očekávání dost těžké zklamání. Třetí hvězdu zachraňuje sympaťák Charlie Hunnam s vizáží omládlého Daniela Craiga a také Ron Perlman v poloze - Rona Perlmana. Tím spíš mi, jako člověku, který oběma dílům Hellboye pravidelně přiznává status dost možná nejlepších komiksových adaptací, je upřímně líto, že tahle blockbusterová jistota nakonec nevyšla. Dokonalá vizuální atrakce zůstala právě jen onou atrakcí, ne poctivým filmem. (11.07.2013)