Atlas mrakov

Vhodne na liecbu insomnie. Inak na nic. Honosne podane srackove kecy. Po hodine hladania dovodu preco to pozeram som to vzdal. (05.03.2017)

Asi patřím mezi ty méně chápající, ale tento kousek ve mě nezanechal vůbec nic. Dlouhý, táhlý a zmatený děj jehož myšlenka mi prostě asi unikla. Nejspíš jsem se dívala s klapkami na očích, ale nemůžu najít nic, co bych vyzdvihla. Měla jsem úplně odlišné očekávání. (11.03.2017)

Původně jsem u tohoto filmu měl jen jednu *, ale když jsem se na něj s odstupem času podíval znovu, zjistil jsem, že jde o velice kvalitní, avšak opravdu složitý a dlouhý snímek, který může diváka stejně lehce pohltit, jako odradit. Dávám čtyři hvězdy s tím, že možná časem přijde i ta pátá, ale nejsem si jistý, jestli se na film ještě v budoucnosti podívám (19.03.2017)

Někdo se v přeskakování mezi příběhy neztratí, někdo ano. Mně se to druhé nestalo spíš náhodou. Určitě jsem ale nevysledoval vzájemné souvislosti a už vůbec mě Wačovky nevzaly(i?). Sice za tři, ale za tu strašlivou délku by si tenhle film zasloužil ještě půl bodíku ubrat. Howgh! (10.04.2017)

Dal jsem nejdřív tři... Zvedám na čtyři! Je to blábol? Ale jistě... O tom není pochyb. Každopádně je to jedna z adaptaci, o kterých jsem při převedení ní filmová plátna velmi pochyboval. A... Nepodařilo se... ALE... Když to vezmeme čistě z hlediska řemesla - no, vždyť je to, co do kamery, lokaci a vůbec všeho vizuálního úplně skvěle... Masky - probírat se tím, kdo koho hraje, je zábava na celý večer... Že jsou herci někdy toporni... Neva, není každý den posvícení. (25.06.2017)

Poprvé jsem Atlas Mraků viděl v kině. Pamatuji si, že jsem při čtení titulků nestihl plně pochopit sled všech karmických událostí a musel jsem se na něj ještě jednou podívat. Je to nadčasový film, ve kterém je ukryto mnoho moudrosti. Líbil se mi jedem citát od Sonmi 451: Žít znamená být vnímán. Poznat sami sebe proto můžeme pouze očima druhého. Podstata našich nesmrtelných životů spočívá v následcích našich slov a činů, jež přetrvávají a prostupují věčností. Naše životy nepatří jen nám. Od kolébky do hrobu jsme spojeni s ostatními, svázáni minulostí i přítomností, a každým zločinem a každou laskavostí dáváme vzniknout vlastní budoucnosti. (22.08.2017)

Prvních 30 minut, než absorbujete všechny dějové linky a jejich vzájemná propojení napříč časem, asi budete uvažovat o něcem méně náročném na šedou kůru. Ale pak do sebe všechno krásně zaklapne. A za týden si to pustíte znova. Protože budete chtít. Nadčasový, krásný film. (20.10.2017)

Pokud by byla pravda to, že minulost a budoucnost je propojená a to, co se stane v minulosti se stane znovu, pak to má jediné východisko: znamenalo by to, že nejsme zodpovědní za své činy a vše jsme jen nuceni opakovat? Tohle asi neberu. Ale jako vyprávění je to přímo geniální, to se musí nechat! Možná jen ten dlooouhý rozjezd, ten by zasloužil trochu zkrátit... (28.10.2017)

Šla jsem včera do tohodle filmu už potřetí a stále bylo co vobjevovat a to je pravda pravdoucí. Měním 4 hvězdy na 5. (25.11.2017)

Jeden z mála filmů, u kterého můžu bez nadsázky říci, že je kvalitnějším zážitkem než přečtení jeho knižní předlohy, románu Davida Mitchella. Šest zdánlivě odlišných časových a prostorových příběhových linií, které jsou divákovi postupně, ve stále intenzivnějším tempu prolínání předkládány, po určité době divák začne číst "mezi řádky" jako příběh, pojednávající o kritice společnosti, nesmrtelnosti základních lidských hodnot a emocích. Je to výjimečný snímek, dokreslený hudbou, kterou budete chtít poslouchat ještě několik dnů poté. Smysl pro detail, oceníte především v originálním znění, protože pro film vznikla například i "budoucí verze angličtiny" nebo se v ní nacházejí odkazy na poselství z přelomových sci-fi filmů ze 70. let jakým byl například Soylent Green. (30.01.2018)

Chujovna jak cyp. (10.02.2018)

Až moc dějových linií, které se v některých případech střídají příliš rychle. Člověk se ve filmu naprosto utopí. Nejedná se o film na jedno zhlédnutí. Bohužel k dalším zhlédnutím bude mnohdy chybět chuť. Každopádně velmi oceňuji futuristickou dějovou linku, na kterou jsem se stále těšil. Díky ní jsem také dal tři hvězdy. (07.03.2018)

Na filmu si cením toho, že mi celé tři hodiny nedovolil ani pomyslet na spánek nebo film nedokoukat. Ale, ačkoli jsem ho viděla už podruhé a doufala jsem, že mi druhé shlédnutí pomůže k lepšímu hodnocení, bohužel. Hezký průměr, ve kterém jsem si sice našla ten onen význam a smysl (těžko říct, zda správný), ale jinak mi v tom chyběl lepší závěr a vůbec lepší propojenost. Občas to bylo zmatené a zbrklé. No, sice film nezavrhuji, špatný není, ale dospěla jsem k závěru, že potřetí se na něj už asi opravdu nepodívám. (28.03.2018)

Atlas mraků určitě stojí za zhlédnutí, ale všeobecné nadšení nesdílím. Nejsem si jistý, zda zvolená forma paralelního vyprávění šesti příběhů je vhodný filmový formát pro formulování nějakého zásadnějšího sdělení. Docela mě proto pobavilo, když jsem si v jedné recenzi k tomuto filmu přečetl: „Na základě dramaturgických podobností a důmyslného řešení mizanscény a střihové i zvukové návaznosti hladce přeskakují z jedné časové a prostorové roviny do druhé, zatímco celé vyprávění zůstává bez potíží pro diváky přehledné.“ Tenhle názor totiž vůbec nesdílím. Ano, film skutečně hladce přeskakuje z jednoho časoprostoru do jiného, ale divák ne, ten spíše drhne. Ne že by nebyl schopen vnímat přechod do dalšího příběhu a spojit si jeho pokračování s předchozím dějem, to se zřejmě většině diváků po počátečních zmatcích víceméně úspěšně podaří, ale za tohle paralelní vyprávění platí film krutou daň: Rozkouskovaný příběh ztrácí pro diváka emoční náboj. Je to jako když vám dobrý film šestkrát přeruší reklama; celkový dojem je tím poznamenán. Jenže reklamu divák nemusí příliš vnímat; tady je to o to horší, že po něm film chce, aby se stejným zaujetím sledoval další příběh a pak zase další... Když se pak divák vrátí zase k tomu původnímu, zaujetí tímto příběhem mezitím notně opadlo, protože bylo přebito jinými. Tak se jednotlivé paralelně vyprávěné příběhy navzájem emočně vyprazdňují. Poselství ohledně převtělování přitom zaniká. Ačkoliv je pestrá typologie postav ztvárňovaných stejnými herci v různých příbězích jistě zajímavá, tito herci v různých časoprostorových příbězích vůbec nepůsobí jako převtělené bytosti, ale jen a pouze jako stejní herci v různých rolích. O nějakém celkovém vyznění v podobě provázanosti lidských osudů a činů nemůže být řeč. Zůstane jen šest roztrhaných příběhů… A to už ani nemluvím o tom, že film z důvodu nedostatečného prostoru nebyl schopen v několika příbězích srozumitelně vysvětlit pozadí děje. U příběhů z budoucnosti by se dalo pochopit, že na ploše několika desítek minut není film schopen divákovi plně objasnit hierarchii a zákonitosti budoucího světa, ovšem u současných příběhů to vadí: Novinářka Luisa Reyová odhaluje cosi nekalého v souvislosti s jadernou energií, aniž tušíme co, anebo kdo a čím se měl provinit a proč ji pronásledují. Obsahem se tak vlastně stává jenom nebezpečnost její situace, aniž přesně víme proč. To ještě dále snižuje působivost příběhu, už tak oslabenou kouskováním. Ale abych jenom nekritizoval: Ve filmu je celá řada hvězd, mezi kterými mě možná trochu paradoxně nejvíce zaujala ta korejská - herečka Doo-na Bae, kterou u nás diváci asi nejspíš znají z filmu "Má je pomsta". (08.07.2018)

Pamatuju si, jak jsem i po těch skoro třech hodinách seděla v kině jako přikovaná a chtěla křičet ještě. Žádný film ve mně nevyvolal tolik emocí. Jeden z nejlepších filmů, co kdy byly natočeny. Nevím, co víc říct. Dokonalost. (09.07.2018)

Hm,,,,jak to jen....hodně lidí se v tom ztrácelo...nedivim se...já taky...sic nějaké ta moudra tam padala,ale to nestačí.Rozhodně to není snímek k žehlení či k jídlu,ale kvalitu nějakou prostě má.Já jí ale vzhledem k chaosu v celém snímku,moc neocenuji.Tři hvězdičky je v korelaci s mým pohledem na toto dílo.55% (30.07.2018)

Skvělý film trochu k zamyšlení. Upozorňuji že vzhledem k dějové lince může takto natočený film někoho chvilkama mást. Ovšem jak si zvyknete je to skvěle podávaná luxusní podíváná (03.08.2018)

Chvíli trvá, než se člověk probere z toho neustálého skákání děje do jiného období a film je dobré vidět dvakrát, aby se to vše spojilo. Už jen tím, že většina herců tam má více rolí a bavilo mne je poté objevovat a užívat si ten příběh se vším všudy. (30.10.2018)

Stačí se jen soustředit a dávat pozor, já film pochopila už při prvním shlédnutí. A také se mi velice líbil, určitě si přečtu i knihu. (02.11.2018)

3 hodiny čekám až to vygraduje, až se to všechno pospojuje, až mi vybouchne mozek a stříknu si z toho do kalhot a co? A nic! První půlhodina vypadala opravdu slibně, ale asi jsem od toho čekal příliš. Plytké, hloupoučké, dobré tak pro děti, aby se dozvěděly, že černoch se nebije a že kapitalismus smrdí. 2 hvězdy za vizuální stránku. (04.01.2019)