Atlas mrakov

Na tohle jsem se tesil a zklamanej nejsem, ale nejsem ani nejak oslnenej. Povidkovy filmy mam vcelku rad a nejlepsi je na nich, jak se vse na zaver vysvetli a zapadne do sebe. Coz tady neplati, tohle je par nesouvisejicich pribehu, ktery spolu maj spolecny akorat nejaky jmena nebo postavy, ale kde k pochopeni jednoho neni nutnej dalsi. Na druhou stranu, ani jeden pribeh neni natolik scenaristicky silnej, aby obstal sam o sobe. Pribehy se stridaj vicemene nahodne, jednou po minute, jindy po deseti, obcas jsou napinavy jak kdyby sme byly ve finale, obcas se jen keca a nic se nedeje, ale pri delce tri hodin si to dokaze udrzet po celou dobu tempo i zajimavost. Co se tyce triku, ty jsou naprosto perfektni. No a ted se dostavam k tomu nejzasadnejsimu, naprosto skvely herci, obzvlast Hanks konecne dostal zase velkou hereckou prilezitost a maximalne ji vyuzil. Sice to zacne bejt po chvilce lehce usmevny, jak kazdej herec hraje asi tak deset roli, ale jelikoz to je zahrany spickove, neni si vlastne na co stezovat. Takze za me spokojenost. (28.12.2012)

Rozumím všem, kteří viděli nejlepší film svého života, neuvěřitelný blábol, nadčasový zázrak, nudný nesmysl, vizuálně dokonalý film, film o ničem, umělecké dílo, hru na velké umění nebo jen smutně konstatovali, že tohle nechápou. Moje oči v koordinaci s mozkem si při sledování užily většiny těchto pocitů, ale tentokrát nechám hodnocení na svalovém orgánu se dvěma komorami, dvěma síněmi a nějakou tou chlopní. A ten byl s oblečením duchovní myšlenky do akčního hábitu naprosto spokojen. Tímto se disclinovaně řadím do skupiny: „Jeden už uvěřil.“ (23.01.2013)

Filmařsky bravurní časoprostorová meta kýčovitá epika, která si zbytečně honí triko zneužitím minima herců v maximu rolí; což díky neživým latexovým ksichtům, kdy jsou postavy obsazovány bez ohledu na pohlaví či rasu herce, připomíná převleky páně inspektora Clouseaua spíše než co jiného (vliv páně Lany Wachowské?). Ani nevyrovnanost jednotlivých segmentů (Tykwer > Wachowští) není něco z čeho by jeden skákal radostí. A především to postrádá katarzi. Co tvůrci chtějí říci, to řeknou cestou a na finále samotné pohříchu nic nezbude. I přes tyto chyby v matrixu by však NASA mohla nosič s tímto snímkem bez výčitek vyslat ke hvězdám, aby si na jeho základě mohli případné jiné formy inteligentního života udělat trefnou představu „o nás“. A mohli se nám tak raději zeširoka vyhnout. (23.11.2012)

Poselství tohoto snímku je jasně dané a nemá ani cenu to zde nějak rozebírat. To bych si dopustil spoiler. Zprvu se to možná zdá zmatené a člověk si říká, zda vůbec bude schopen to nějak pochopit, zda nebude jen tupě zírat tři hodiny na obrovský blikající obdelník, ale princip rozfrcaných sekvencí příběhů je za chvilku úplně jasný a nezbývá, než se jen kochat dokonalou filmařinou. Ano, ten film je naprosto vynikající filmový majstrštück. Ať už se příběh odehrává v jakékoliv době, v jakémkoliv čase, pokaždé můžeme očekávat několik minut plných napětí, legrace (místy opravdu velké), drama a hlavně dokonalého filmového vizuálu. Že byl film naprostá pecka, byste poznali hned u východu z kina. Lidé mlčeli a plaše se rozhlíželi kolem sebe. Všichni měli otevřená ústa, jako při dehydrataci. Jo, přesně tohle s vámi i Atlas mraků udělá. Jak by řekli místní chytřejší kolegové, úplně vás vycucá. Dokonce i Džony Kelímek to dobře podmázl. (06.12.2012)

Film, pri ktorom by som nikomu nevyčítal ani odpad!-ové hodnotenie. Tykwer a Wachovskí v najvizionárskejšom diele všetkých čias, ktoré si síce nekladie a ani neodpovedá na otázky, ktoré čakali najzarytejší milovníci filozofických diskusií, ale spracováva témy akcie-reakcie, príčiny a dôsledku v niekoľko-generačnom a niekoľko-príbehovom epose. Sklamania a zmätky, ktorým som sa nevyhol ani ja sú potláčané úžasnou režisérskou zručnosťou, novátorským rozprávačským prednesom, hereckým umením, skvostnými dialógmi a jedinečnou prácou maskérov. Málo chýbalo k stopercentnému zážitku, ale som si istý, že ďalšie zhliadnutia si ho vynútia. 90%. (03.11.2013)