Atlas mrakov

Pro čtenáře knihy pouhé osekání předlohy s přídavkem obrazu místo vlastní fantazie a hudby, místo vlastních myšlenek a tlukotu srdce. Avšak obojí dává kráse příběhu nový rozměr. Od sledování právníka Ewinga, na plavbě po Pacifiku, až po Sonmi 451, ve futuristickém Neo Soulu, je snímek audio-vizuální orgií, která zhmotňuje a zjednodušuje (vlastně ne, spíše zpřehledňuje) knižní předlohu do formy stravitelné pro diváka, jenž se nesmí zaleknout prvních minut a jednotlivých příběhů. Tři hodiny byly možná trochu moc, ale tahle výprava napříč časem, osudem a láskou, kde vše je propojena má svou sílu a možná na podruhé sáhnu po nejvyšším hodnocení. Do té doby ani se znalostí knihy nechci řešit, co tam není (Ayrsova dcera,...), co tam přebývá (akce?) a jen si užiji tuhle plavbu s fantastickými herci (Jim Broadbent zachraňuje nejslabší linii velmi suverénně). PS: Sextet je nádherný. True Truth. (25.11.2012)

Hmm.. Co dodat? Film dosahuje velmi Vysokých Kvalit,které jsou Revoluční! Film utíká jako Švýcarské Hodinky a o zábavu je postaráno nevídaným způsobem.. Kombinuje se to krásně s Humorem, Akcí,Brutalitou.. + Filozofické Kecy.. Celé je to tak neuvěřitelně krásně odvyprávěno! Na Scifi příběhu se vyloženě Wachowští vyřádili a líbilo se mi nejvíce ze všech! Nechybí Emoce, Skvělé Efekty! Z Kina jsem tedy odcházel nadšený, ale polámaný z nepohodlných sedaček.. Přece jen 3 Hodiny jsou 3 Hodiny... Přesto, že film byl Super, už si ho po druhé nejspíš nepustím :) (28.11.2012)

SIX IN ONE. Nechtěl jsem psát přespříliš oslavný komentář hned po příchodu z kina, raději jsem si nechal zážitek den uležet ... a výsledek? Pořád jsem maximálně nadšený. Cloud Atlas je pro mne jednak nejlepším filmem za minimálně poslední dva roky, jednak samostatnou kategorií, která ani nejde pořádně s nějakým jiným filmem srovnávat. Neuvěřitelné. Nechápu, jak se Wachovským a Tykwerovi podařilo současně odvyprávět šest stylově a žánrově odlišných (historické drama, tragická romance, novinářská detektivka, černá komedie, dystopická sci-fi, postapokalyptická sci-fi) a z větší části konverzačních příběhů tak, že celek drží pevně pohromadě (ba co víc, jinak než jako o celku o Atlasu mraků ani nelze uvažovat) a je zcela přehledný a hladce plynoucí, a navíc na ploše tří hodin působí jako akční zábava (a ne jako nepřehledná suchá artovka). Myšlenka, která z toho na konci vyleze, možná není nijak přelomová nebo originální, ale komu to v tomto případě může vadit? To už od každého filmu čekáme, že přijde s vlastním ontologickým systémem, či co? Každopádně finále je vysoce účinné. Díky tomu, že vrcholí vlastně šest příběhů současně, má to, co by se dalo nazvat finálem, zhruba půl hodiny (šestkrát 5 minut). Půl hodiny zimomriavek :) ... Zkrátka Wachowští s Tykwerem dostáli očekáváním, která jsem do nich vkládal (což se letos nepovedlo Scottovi ani Nolanovi). A současně dokázali překvapit. Tím, jak jejich dílo rychle ubíhá (některé devadesátiminutové filmy trvají subjektivně déle než tenhle tříhodinový monument). A hlavně tím, že je mnohem stravitelnější, než jsem čekal. Pozorný divák se neztratí a vnímavý divák vstřebá. Stačí jít trochu naproti. Na ujasnění detailů ale samozřejmě jsou nutné další projekce. Už se na ně těším. 100 % (23.11.2012)

A studenti uměnověd mají o čem psát diplomky, diváci s otevřenou myslí co obdivovat a cynikové se čemu posmívat./// *Text obsahuje spoilery* Weavingův Old Georgie, který vypadal jako ďábelský vodník, mě zaujal ze všech postav nejvíce - a věřte, že je z čeho vybírat. Atlas mraků je masivním filmovým eposem, který nabízí nesmírně široké spektrum postav, časových období i myšlenek, ty ovšem nejsou tak hluboké, jak by se mohlo na první pohled zdát. I tak jsou však podány nebanálním způsobem a dialogy jsou oproti mému očekáváni prosty klišé. Perfektní jsou také prostřihy mezi jednotlivými liniemi, které na sebe navazují nejen slovem nebo tématem, ale i vizuálně (lodní plachta vs. můstek v Koreji). Maxima u mě však film nedosáhl, a to kvůli způsobu narace, kterou tvoří rychle se střídající fragmenty šesti příběhů - a nedovolí tak emocím, aby se plně rozvinuly./// Obávám se, že kina budou prázdná, ale to má alespoň jedno pozitivum - větší klid v sále na rozjímání o karmě, odvaze, arogantních kriticích nebo i přeplněných domovech důchodců, jejichž prostřednictvím se zbavujeme svých blízkých. A důchodcovská linie je nečekaně vtipná (kočka, útěk)./// Za nejlepší považuju příběh z Neo Soulu (je z něj hodně cítit Matrix: vizuálně i zápletkou - zase ta vzpoura), který by mohl být i základem skvělého celovečeráku, ovšem v tomto filmu jsou všechny linie propojeny a jedna by neexistovala bez druhé.../// A Hanks by měl začít hrát hrubá hovada, protože jeho spisovatel byl královsky zábavný a taky šokující (balkon). 75 %. [Kino] (12.11.2012)

Podobně éterické a s myšlenkovým přesahem jako například Fontána, či Tree of Life, avšak daleko méně povrchní. Zatímco v předešlých snímcích se režiséři až příliš nechávají ukájet svojí vlastní režijní precizností a křičí do světa "hele koukej jak jsem dobrej", tak bratři Wachowští jsou v rámci jak vizuální estetiky, tak dějové koncepce daleko střídmější a účelovější - tedy více pro diváka. Celek tak působí mnohem uchopitelěji, srozumitelněji a ve finále přehledněji. Vše dává smysl, vše krásně zapadá. Film o lásce. Na první pohled složitý, komplikovaný, osobitý, ve finále jednoduchý, dávající na odiv nejjednoduší prozaickou myšlenku. Scéna z Neo Soulu je vizuálně neuvěřitelně vizionářská. Jeden z vrcholů roku a v rámci "neo-art-filozofického" subžánru nejvyzrálejší příspěvek vůbec. (24.11.2012)