Boxer a smrť

Zatímco v západní polovině republiky v této době kinematografie přešlapovala na místě, točily se často projekty mdlé či bojácné a čekalo se na onu proslavenou malou velkou změnu, která se už brzy měla prosadit, východní polovina na nic nečekala a téměř nenápadně realizovala dílo nevšedních kvalit. Boxer a smrť podle stejnojmenné povídky polského autora Józefa Hena předkládá klasické drama morálních kvalit jednotlivce ve vyhrocené situaci, jehož kulisy jsou koncentrační tábor a hlavními protagonisty německý velitel Kraft a slovenský vězeň Komínek, které spojuje předválečná vášeň pro amatérský box. Jednotlivé situace a postavy jsou zachyceny autenticky, jak jen bylo v té době možné, Peter Solan se nebojí trojjazyčných dialogů v němčině, slovenštině a polštině. Psychologická drobnokresba je výtečná. Výborně je napsána i postava Kraftovy partnerky Helgy (Valentina Thielová je marnivá, ale v mnohém chytřejší než její milenec), leč všechny ženské postavy jsou stylizovány do nejnovějších trendů začátku 60. let a je trapné, nakolik tohle dobové selhání shazuje vše dobré, čím se tento film může pyšnit. Čím jsou všechny ty mrazivé detaily, nacistické uniformy, vězeňské mundůry, hrozivé spalovny lidí a ostnaté dráty, když se vám v tom po pečlivě vybudovaném dramatu začne promenovat partička ženských jak z dobového týdeníku? Stačilo málo a mohlo to být dokonalé, ale to by musely být kostymérky, maskérky a vlásenkářky přísnější. (12.12.2020)

V roku 1962 natočil Peter Solan film Boxer a smrť na motívy rovnomennej poviedky poľského autora Józefa Hena a veľkými písmenami sa tak zapísal do dejín slovenskej kinematografie. Dej filmu sa odohráva v ťaživom prostredí koncentračného tábora a jeho ústredný motív predstavuje (ne)férový zápas medzi uväzneným pästiarom Jánom Komínkom (Štefan Kvietik) a veliteľom lágru, mimochodom profesionálnym boxerom Walterom Kraftom (Manfred Krug). Snímka je psychologickou drámou, zobrazujúcou existencionálne vypätú situáciu jedného opusteného človeka. Ten sa zo dňa na deň stáva len hračkou v rukách Sturmbannfűhrera Krafta a zároveň tŕňom v oku iných väzňov, kvôli získaným privilégiám. Film je ukážkou hereckého majstrovstva dvoch spomínaných hlavných predstaviteľov, nasnímaných úspornou a zároveň veľa vypovedajúcou intímnou kamerou Tibora Biatha s hudbou Wiliama Bukového, ktorý za ňu získal cenu Daria Milhauda za najlepší hudobný doprovod na MFF v San Franciscu roku 1963. (20.10.2008)

Velmi silné drama z prostředí koncentračního tábora ve kterém exceluje vynikající Štefan Kvietik. Ten se pro roli boxera, který zápasí o svůj život snad narodil a celý film poprávu stojí pouze na něm. Režisérovi se podařilo nastolit dusnou a mrazivou atmosféru i v prostředí mezi provazy... tento film je vcelku zapomenutý a to je škoda, protože je to to lepší z fondu československé kinematografie. (08.05.2008)

Karty jsou jasně rozdány a přes různé úhybné manévry se do konce filmu nic nezmění. 1) Líbí se mi jazyková rozmanitost, v československých filmech tehdy nepříliš obvyklá._____ 2) Ale mám z filmu pocit jakési nepatřičnosti, stylizace, kašírování._____ 3) Box bez moderních doprovodných zvuků působil divně. (14.10.2020)

Docela překvapení hlavně proto, že jsem film neznal. Pro hlavního hrdinu Komínka celkem beznadějná situace. Kraftovi nemůže dělat rovnocenného sparingpartnera i kdyby chtěl, pro ostatní vězně, je obyčejný špicl a udavač. Boxovat, nechat se vykrmovat s vědomím, že stejně jednou půjdu pod kudlu, asi nedávalo velkou sílu v chuti přežít. Dokonalý film s velmi silným příběhem. (29.03.2015)