Třídní sraz

,,PODÍVEJ. JEN TI MUSÍM ŘÍCT, ŽE JSEM ŠŤASTNÝ, ŽE SES ROZHODLA PŘIJÍT.“ … ,,MŮŽU TI NĚCO ŘÍCT? JSI JEDINÝ DŮVOD, PROČ JSEM PŘIŠLA.“...... /// Třídní sraz. Sraz třídy. Cizí třídní sraz. (Cizí sraz třídy.) Miliarda nezajímavejch týpků a ženskejch, mele ještě víc nezajímavejch keců. (Ó můj bože! Ó můj bože! Ó můj bože! … ukázka uvítacího dialogu…) Někdo si chce zašukat, někdo ne. (20 minut v řiti… tohle mě zabije!) Prostě tak to na srazech bejvá…. NECHODÍM NA CIZÍ SRAZY! Nebavilo by mě poslouchat ty debilní kecy a sledovat protivný nezajímavý lidi, který si navíc myslej, že jsou vtipný. Taky si nahrávaj monology na kameru – to je na přihlášku do soutěže - ,,Kolik nudy se dá narvat do filmu plnýho lidí (otazník?) (cože fotky? Jo táák, taky budou…). Po 50ti minutách valej do baru. Komický taneční číslo (dělám si prdel)… Šťastnej dospělej, nešťastnej dospělej, zamindrákovanej dospělej … a jsme na konci – šuká ten kdo nechtěl, ten kdo chtěl vaří, a ten co se chtěl ženit (co myslíte?) - MALÍČKOVÝ SLIB. Tohle není odpad. Ale sračka, která má do romantický komedie daleko, jako tihle čuráci do Vegas! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych bejt negr. A moji holku to štve. 2.) Vždycky jsem toužil po tom, omotat někomu barák hajzlákem. 3.) Prej nemám brát na sraz starou…. a nevím proč. (Tak ty se na to mrkni dvakrát!!!) 4.) Thx za titule ,,NikkiNicotine“. /// PŘÍBĚH * HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.05.2013)

Celkem se mi zamlouvají filmy o tom, jak se lidé po letech vracejí a zjišťují, jak se všichni změnili. Tohle dokonalé kouzlo využil film "Prci, prci, prcičky: Školní sraz", který ale velmi těžil z toho, že se s hrdiny skutečně znáte a vracíte se k nim po nějaké době, jako kdyby to byli vaši skuteční spolužáci. V tomhle směru film prostě fungoval dokonale, ale překvapivě se to povedlo i snímku "10 Years", kdy se hrdinové znovu setkávají po deseti letech. Neznali jsme je dopředu, seznamujeme se s nimi jen přes fotografie a vyprávění, nejsou zde žádné skutečné flashbacky, ale přesto nám najednou na hrdinech začne záležet, přesto si začneme uvědomovat, jak moc se jejich životy proměnily. Dosáhl někdo z nich něčeho, co chtěl? Jsou těmi stejnými jako dřív? Dokážou si ještě porozumět? Prozrazují se tajemství, která zůstávala dlouho skryta, zjišťují se skutečnosti o sobě samých, které lidé ani nevěděli. Najednou jste s těmi postavami propojení a chcete vědět, jak to mezi nimi dopadne. Jsou to malé příběhy, ale jsou podány se vkusem a tím správným sentimentem, že vám to nebude ani trochu vadit. Není to velký film, ale myslím, že tohle je jeden z těch, které stojí za podívání. Možná vám ti hrdinové připomenou vás samotné, možná vám ukážou, jaké vaše životy vlastně jsou. Nejspíš vám tenhle film nepohne světem, ale vyloučit bych to nemohl. Ty příběhy jsou vážně celkem uvěřitelné, mohly se stát i někomu z nás. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html (05.03.2013)

Z nízkého očekávání, které se z počátku naplňovalo, se překvapivě vylopnul inteligentní film o srazu SŠ po 10 letech. Komedie? Ne. Vážné? Ne. Má optimistický nádech, je to prostě americký. Lidi se setkají a jsou tu nedořešené vztahy, stará šikana, nové děti, nostalgie, ale hlavně to vypadá věrohodě + žádný tlak na happyend + romantika tak akorát – a v tom je síla filmu, který mě nakonec dostal natolik, že jsem na chvilku uvažoval i o 4*. Snad proto, že se mě to za rok taky týká. Je hodně do pohody. # [viděno: monitor, 5.1, EN sub] # příběh 6 | hudba 6 | humor 1 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 6 (04.01.2013)

Takové milé, citové vypětí, vzpomínkové memoáry osobnosti, které vzpomínají na své mládí, kam se posunuli, co zažili, co dělají, co se změnilo?! Přirovnal bych to k milému, malému, sladkému mačaťu. A také už to bude 10 let, potřebovalo by to něco podobné, no světě div se, nikdo mně nepozval, to ta povaha?! 6/10 (15.01.2013)

Myslím, že k tomuto filmu existují 4 základní přístupy : ten, kdo již podobný reunion zažil, tak se mu buď za a) vrátí příjemné a nostalgické vzpomínky jak na střední, tak na setkání samotné, nebo se mu za b) připomenou trýznivé hodiny ve škole a trapný pocit ze setkání s lidmi, se kterými si již neměl co říct krom nudných, obecných formalit; další skupinu tvoří ti, které znovushledání po x letech teprve čeká a mohli se buď za c) začít těšit na lidi, které dlouho neviděli, jejich životní změny a příjemné chvíle s nimi strávené, a nebo se za d) začít podobného dýchánku děsit a uvažovat, zda si má vůbec co se svými bývalými spolužáky říci a zda je vůbec dobrý nápad se něčeho podobného účastnit. Do jaké kategorie se kdo zařadí, je každého volba. (10.01.2013)