Sønner av Norge
Revolt
Une éducation norvégienne
Sons of Norway
Réžia:
Jens LienScenár:
Nikolaj FrobeniusKamera:
Morten SøborgHudba:
Ginge AnvikHrajú:
Sven Nordin, Åsmund Høeg, Sonja Richter, John Lydon, Herman William Bendtsson, Camilla Friisk, Trond Nilssen, Tony Veitsle Skarpsno, Gisken Armand (viac)Obsahy(1)
Nostalgický pohled na punkové snění a dospívání v silně pro-socialistickém Norsku 70. let. Po nečekané tragické události se dospívající Nikolaj snaží vyrovnat s bolestnou ztrátou. Útěchu najde v právě se rodící punkové vlně, jeho idoly se stávají Johny Rotten a Sex Pistols. Z Nikolaje se stává rebel, ale i přesto všechno, za ním jeho volnomyšlenkářský otec, který se za každou cenu se snaží odlišovat od uniformní a konformní společnosti, stojí a bezpodmínečně ho podporuje. Film o vzpouře, punku, konfliktech mezi hippies a stoupenci punku. Silný příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o síle rodinných vazeb, které, i když se sebevíc snažíme, jdou jen těžko zpřetrhat. (Severský filmový podzim)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Hippies a punk v té nejroztodivnější směsici hudby a životního stylu, který jsem kdy osobně viděl dohromady v jednom filmu. Sex Pistols jako ústřední hudební motiv, bylo příjemným pozitivem, dokonce se v epizodní roli mihnul sám frontman skupiny Johny Rotten, prostě balzám na duši pro všechny volnomyšlenkáře a životní rebely. Vše od Internacionály až po banánové vánoce, vám v tomto filmu naservíruje malý Nikolaj, který po ztrátě matky najde svoji cestu a útěchu právě v punku. Viděno jako 23 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Kdo má rád punk a to zejména Sex Pistols, kteří hrají v tomto tragikomickém příběhu nemalou roli, tak mu zaručuji, že se mu tento norský snímek bude líbit. Tento film se odehrává v Norsku v sedmdesátých letech minulého století v rodině tzv. volnomyšlenkářů, kteří se chovají jako jejich nedalecí příbuzní z Ameriky, které můžeme znát pod označením takzvaného hnutí Hippies. Žijou stylem života, který nám silně připomíná socialismus, který jsme zažili ve šťastném Československu let osmdesátých. Vtipné narážky na kapitalismus a vysvětlování potomkům různé svinstva kapitalismu je základní premisou tohoto příběhu. Třeba se ho syn ptá, jestli má Coca-Colu? A otec mu odpoví „Coca-Cola, to je černá krev kapitalismu, tu my nepijem." Tato čtyřčlená tak trošku ujetá rodinka žije svým maloměšťáckým životem až do doby, kdy se stane nešťastná nehoda a všem se zhroutí svět. Mladšího syna se otec vzdá a starší syn tak trošku zvlčí a vzhlédne se v textech a ponuré hudbě anglického punku, který hlásá, že nemáme žádnou budoucnost a že nic nemá smysl. Tímto heslem se řídí a začne se podle něj i chovat. S partičkou stejně smýšlejících kolegů založí punkovou kapelu, začne dělat bordel na ulicích, zhorší se mu prospěch ve škole atd. Nejlepší na tom je, že ho v tom jeho fotřík podporuje a jednou ho také vezme do nudistického tábora mezi nespočet visících šulínů a také nespočet doslova visících někdy až moc vnadných partií ženského těla. Myslí si, že synek pochopí, co to je svoboda a že ho to přivede na správnou cestu. Moc milý příběh s mnoha zábavnými momenty, který mě pohladil po duši a na který se jen tak nezapomíná, hlavně kvůli vykreslení doby kapitalistického Norska sedmdesátých let, ale hlavně také kvůli hereckým výkonům hlavních představitelů, zejména Svena Nordina, kterého jsem si oblíbil především z kriminálního seriálu Wisting, kde si zahrál vyšetřujícího komisaře Williama Wistinga, který má plné ruce práce s dopadením sériových vrahů. Za nevšední zážitek s prosluněného severu dávám zasloužených 90%. ()
"Podívej se na to. Podívej se na to všechno. Je to kurva bordel, ale líbí se mi to! Je to k popukání. To je svět, a ten se skládá z malinkatých kousků výkalů. Blbost. Chaos je blbost. osobnost je blbost, všechno je blbost, ale jakmile to pochopíš, zjistíš, že v životě je všechno možné. ACH ANO, SVOBODA JE HOVNO. HOVNO JE SVOBODA. JAKMILE TO POCHOPÍŠ, JE MOŽNÉ COKOLIV." ()
Z ukázek jsem se na Syny Norska těšil nejvíc z celého Severského filmového podzimu a jak moc jsem se na něj těšil, tak moc mě zklamal. Připadá mi, jako by film sám nevěděl jestli je komedie, nebo drama a celou dobu se rozhoduje zkoušením jednoho žánru a za chvilku zase druhého žánru, což podle mně nevypadá vůbec dobře. Rozhodně jsem se u toho nezasmál tolik jako u jiných filmů na festivalu a rozhodně to nebylo tak dramatické jako třeba Královské klenoty. Jinak teda jedná z mála špičkových postav je Otec Nikolaje, ten je fakt borec. [Severský filmový podzim 2012 - Kino Atlas - 17.11.2012] ()
,,CHAOS JE BLBOST. OSOBNOST JE BLBOST, VŠECHNO JE BLBOST, ALE JAKMILE TO POCHOPÍŠ, ZJISTÍŠ, ŽE V ŽIVOTĚ JE VŠECHNO MOŽNÉ. ACH ANO, SVOBODA JE HOVNO. HOVNO JE SVOBODA....“ /// To bylo tenkrát, když i v Norsku byla Coca cola černou krví kapitalismu, klukem z plakátu byl Johnny Rotten, fotřík jezdil (pravda už v jetým) hippie‑volkswagenu a malej Nikolaj začal poznávat, co je ta pravá známka punku. Film s trochou atmošky Občanskýho průkazu, ale s větší porcí rodinnýho dramatu o klukovi, hledající prostor pro osobní revoltu (nebo je v tom všem ztracenej?) a to všechno v rytmu (nejen) Sex Pistols. Film řešící závažnější věci než je punk. Dalo by se říct, že ze života. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Teori og Praksis“, kterou napsal v roce 2004 Nikolaj Frobenius, jsem nečetl. 2.) Hledám návod, jak si doma vychovat (svýho) pankáče. 3.) Thx za titule ,,MaD“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Reklama