Elysium

Pár nelogičností by se tady našlo, nad kterými jsem se pozastavila, ale jinak to byla výborná, akční záležitost od začátku do konce. Vize budoucnosti opět neutěšená a snaha dostat se za každou cenu z exkrementů byla pochopitelná. Taky bych se snažila. Roztřepané kamery jsem si všimla jenom jednou, když se tam s Krugrem nahoře fackovali, jinak pohoda. Ani to třepání nebylo tak strašné. Matt byl ve své roli vynikající a totéž Jodie. Takhle drsnou mrchu jsem ji snad v žádném filmu ještě hrát neviděla. Jinak, kéž by takový stroj na kompletní uzdravení vynalezli co nejdřív. Samozřejmě i za cenu toho, že bych pak byla bez práce. (12.06.2016)

Doufal jsem, že když jsem odstřelil District 9, šlo jen o nešťastnou náhodu. Elysium mi ale potvrdilo, že s Neillem Blomkampem si nerozumím a bude nejlepší, když půjdeme každý svou cestou. Co na tom, že Damonovi tahle kostra nezastavitelné mašiny sluší, když se kamera v akčních scénách jen třese a létá kolem své osy, zatímco příběh i přes jednoduchou premisu několikrát prapodivně zakopne v logice. Nehledě na to, že prakticky všechny vedlejší postavy jsou zahrány přinejmenším zvláštně. Nepasující Jodie Foster nepříjemně překvapí, matný Fichtner zklame, ale Sharlto Copley přímo naštve. Jeho neposlouchatelné šišlání a zoufale přehrávaná slizkost je vážně k zbláznění. Ale to všechno bych dokázal odpustit, kdyby mi scénář nějak vyšel vstříc a zkusil mi ve finiši zahrát i na jinou než lidumilnou a nostalgicky-romantickou notu. Sociální apel totiž začal otravovat už v půlce Districtu a je tak jen očekávanou vatou, zatímco cituplná linka otravuje, protože vztah Maxe s Frey je jen a pouze dávná vzpomínka, která by v téhle vizi budoucnosti neměla mít šanci na přežití. A když u cesty za svobodou nefungují emoce, postavy, ani akce, je to dost smutný konec. Z Elysia je tak ve výsledku velké nic, které by strašně rádo zacílilo hodně vysoko, ale už z principu nemá kudy. (29.08.2013)

Prometheus letoška. Kvalitně natočené, ale extrémně hloupé. Takový ten případ, kdy kdyby cokoliv začalo dávat smysl, bylo by to v kontextu až podivné. A to pomíjím, že scénář psal očividně nějaký volič Miloše Zemana - celá ta alegorie je naprosto hystericky přetažená a závěr je opravdu k smíchu. Ale jak říkám - natočeno je to hezky (i když podivně nekonzistentně) a je snadné dát se hned do odpouštění. Ale ne přes míru tří hvězd, ty jsou maximum. Zase mi to holt nevyšlo - letošek je celý zakletý. (21.08.2013)

"Prines pílku na kosti." Najvýraznejší plus Elysia je rovnaký, ako v Blomkampovom Districte 9 - "špinavá" a riadne "humusácka" atmosféra. V ostrom kontraste s ňou sú zábery z luxusnej vesmírnej stanice, ktorú by som rozhodne chcel mať doma. Nanešťastie jej šéfuje nesympatická Jodie Foster, ktorá ma začína každým rokom viac a viac iritovať. Takže by som takú vesmírnu stanicu rýchlo vrátil. S ostatnými hercami je to vďakabohu už podstatne lepšie. Scenár je však dosť biedny a nezaujímavý a príbeh plný klišé a predvídateľných zvratov. Akcia ma moc nezaujala. Zostalo to v prostriedku cesty. (14.11.2016)

U sci-fi bývá zvykem, že mnohé více či méně neodpovídá realitě. Dejme tomu, že filmaři se v tomto duchu vesele svezli, co chvíli jsem jako správně namasírovaný divák zklamaně přičetl další a další chybičku, ale kdo by jim to počítal, že? Dokonce jsem ochoten omluvit (opět z pozice diváka s touhou rozhodovat) i ty nesmysle při budování děje, prosekávání si cesty k pointě. Někdy to bylo opravdu tak tak na hraně, že by i Douglas Adams s pohonem na nepravděpodobnost hořce zaplakal. Ale co nemohu odpustit, je skutečnost, že se to celé opírá o premisu, že být zdravý a zároveň uzdravovat, je jediná cesta k vyléčení světa. A právě v tomto momentě je to, jako když hodíte salto do vypuštěnýho bazénu. Tvůrcům přes bohulibé poselství totiž nedošlo, že nikomu neprospěje, když se naráz vyléčí veškerá populace Země. Ono totiž nějakejch osm miliard naprosto zdravejch lidí vyzobe planetu mnohem dřív, než když jsou všichni tak nějak napůl ve sračkách - přirozeně se to selektuje, víme? To si představte, co by se stalo, kdyby mávnutím Brumbálovy hůlky se měl najednou každý Ind a Číňan tak ekonomicky dobře, jako třeba průměrný Evropan či Američan. Jedno až dvě auta, nabušenej barák spotřebiči a žrádlo od rána do večera. Svět, tak jak ho známe, by zkolaboval do týdne. Ale to jsem se trochu rozvášnil, naštván poselstvím filmu, které je lživě optimistické. Ale což, přes to prapodivné vyústění příběhu se musím přenést. Oceňuji ten celkový hábit, který film má. Pompéznost a syrovost, dva protiklady, které se střídají přesně jako lokace, kde se příběh odehrává. Asi to tak má být. Akorát mě ještě mrzí, že neudělali paní Fosterové lépe ty umělý zuby, mluví s nimi jak Jeff Bridges na sklonku své kariéry, to se vážně nedalo poslouchat. Jsem si chvílemi připadal jak v inscenaci Brouk v hlavě. "Kua, uím aánit Eíium! Ychle, oožte něo, ež ude ozdě!" ... Matt Démon, který si zde střihnul Foresta Gumpa s Johny Mnemonickem, to v podstatě celé utáhl na svých svalnatých bedrech, Alice Braga, ta brazilská štěrbina známá z filmu Predátoři, to ozdobila jak piňata garden party, plus několik hodně slušných efektů a euforický filmový zážitek byl na světě. Za čtyři, chce to ale hodně benevolence, scifisti. (20.01.2014)