Kohút na víne

Til Schweiger chtěl zviditelnit svoji dceru, tak si pro ni napsal film a sám si ho i zrežíroval. Postavil ji tak do centra a kolem ní uplácal sentimentální, klišovitý a pitomý příběh plný nesympatických postav. Jediným sympaťákem zůstává tak sám Schweiger, který hraje opět stejnou postavu jako ve svých dvou předešlých filmech Zajíček s ušima a Kuře bez uší (talentovaný proutník bez peněz). Vtipné mi to moc nepřišlo, naštěstí se mu ale jako vždy povedl alespoň písničkový soundtrack. (11.06.2012)

Ak chcel Til Schweiger pred celým svetom vyvolať nechuť k jeho vlastnej dcére, tak sa mu to dokonale podarilo. Tak nesympatické dieťa, to by sa bežne muselo dlho hľadať. A ešte jej aj napísali tak hlúpu povahu, že o žiadne zlaté dieťa nejde, ale o mrchu, čo nechcete vidieť. Otravná nesympaťáčka, ale v podstate to platilo aj o okolité ženské osadenstvo. Proste Germánia. Niektoré scény boli priam nechutné, pritom mali byť akože vtipné. Najmä grganie do ksichtu. Celkovo sa dá vyzdvihnúť len skvelý soundtrack, čo pesnička, to perfektne zapasovala do deja. (02.03.2022)

,,NADEŠEL ČAS PROJEVIT TROCHU ODPOVĚDNOSTI“...... /// Henry je chlápek, kterýho ženský nenáviděj, ale každá ho chce. A nejednou – holka u dveří (dítě vole, malá holka, taková vokatá, zdravě voprsklá…). Čekám… půl hodiny a furt nic. Furt se vykecávaj, vysvětlujou, jako bych byl dement (ne, neznaj mě!) a souhlasím s tím, že je to takový milý….. ale nuda! Holčička je holčička (ale taková Sue byla jinej kalibr) a příběh se utápí ve vztahu Henry vs. ženský. Ftipný? Holčička zapálí byt a je v klidu, vlastně voba jsou v klidu, což je fajn, ale že bych z toho byl nějak extra vodvázanej… Nezáživný – leda, že by vám to připadalo SLADKÝ. Zvláštní je, že neřešej kraviny a přitom se v nich utápěj. Každopádně je z ,,Kohouta“ cejtit nadšení (kdyby to šlo, tak by asi Til Schweiger hrál i tu holku….), ale ani to nestačí, aby konflikt – co je to vlastně bejt táta, vykouzlil víc než jen hafo lacinejch gest, útok na rodičovský city a zjištění, že děti vám změní život k lepšímu. Spíš zklamání…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tak nějak v životě tápu. 2.) Běžně nacházím před svejma dveřma cizí děti (???? tak tohle radši nechám bez dovětku….). 3.) Thx za titule ,,Sysel“ a ,,iqtiqe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (07.04.2013)

Til Sweiger si umí vybrat kameramana, ale už si zřejmě neumí přečíst scénář a co už vůbec neumí je vybrat herce, a to nejen dospělé, ale hlavně ty dětské, respektive tu jednu "hvězdu", která hraje tím, že dělá otrávené ksichty tak dlouho, že postupně nepoznáte, jestli se raduje nebo je nasraná. Příběh sám o sobě je lacinej a z filmu dělá televizní záležitost, i když dobře natočenou. Chemie, která fungovala k mému, tehdy velkému překvapení a nadějím v Zajíčkovi bez oušek tu chybí, a když píšu chybí, tak tim myslim, že ústřední dvojice spolu spala jen z donucení režiséra, přejdu-li fakt, že to točil Til osobně. Nebýt toho antikoncepčního spratka s jedním otcem s mimikou Fantomase či Jirky Paroubka (Til) a s druhym otcem permanentně hysterickym (prostě ten druhej, jehož jméno je mi volný), tak tomu dám snad i dvě hvězdy, takhle ale převládla otrávenost na "pouhou" znuděností, takže tentokrát Tile za jedna, což v krajinách csfd není dobré. (11.01.2012)

Jako u většiny mých filmů jsem moc nevěděl, do čeho jdu, a snad i to přispělo k tomu, že jsem z něj vyšel naprosto povzneseně. A co mě napadlo jako první - ale až při závěrečných titulcích - že je to takovej malej německej Kolja. Naprosto, aspoň z toho, co vím o německé kinematografii, nevšední film o všedních životech nevšedních lidiček, podaný s uvěřitelností, lehkostí i vtipem... prostě okouzlující. (07.01.2012)