Bylo jednou zelené údolí

Mám problém nejen s tímto filmem, ale i s celou filmografií Johna Forda. Tento autor dokáže na jedné straně natočit vynikající filmy (Přepadení, Hrozny hněvu, Stopaři) a na druhou straně snímky velmi průměrné (Bubny víří, Bylo jednou zelené údolí, Kavaléristé). V tomto filmu jako by tuto nejednoznačnost skloubil dohromady na jednou poli, kdy se silné scény střídají naprosto příšerné, které připomínají výjevy z Rudé záře nad Kladnem nebo Výstrahy. To vše zakrývá Fordovy vyprávěčské schopnosti, sentimentalitu a poselství celého filmu. (11.03.2008)

Tento film bývá často skloňován právě v souvislosti s nudírnou Občanem Kanem. Nejzásadnějším rozdílem mezi oběma filmy je ten, že How Green Was My Valley je takovou filmovou "pohádkou", která má srdce a srdce tehdy měla zřejmě i hodnotící porota. Podle dnešních měřítek a kritérií by v 10/10 případů zvítězila chladná reklama na nudu Občan Kane. Atmosféru doby na přelomu 19. a 20. století tu z komentátorů (všeználků) nezažil vůbec nikdo, a tak si jejich omezené mozky při poslechu hornického zpěvu okamžitě vybavují jinou nechvalně známou černou kaňku v naších dějinách a na základě toho snímek odsuzují. Jaksi úplně přehlíží, že od snížení mezd nastává ve snímku významný zlom, od kterého údolí přestalo být již tolik zelené a Ford předvádí velice ostrou sociální kritiku. Je to snímek ze zlomové doby, kde dochází ke generačnímu střetu. Ve filmu mluví převážně vypravěč, což mi většinou skvěle sedne. DIalogů je podstatně méně, než bývá zvykem, ale jsou opravdu uchu lahodící. Skvěle se dá říct, že ve filmu nezazní nic, co by bylo tak nějak navíc. Nějaké výplňkové věty o hovně, to tady nenajdete. Mluví se vždy s maximální stručností k dané věci, což se mi nesmírně líbilo. Nejsem fanouškem small talků o hovně a mletí pantem pouze proto, že je někdo nervózní z ticha. Já byl z této zidealizované exkurze mezi welšské horníky opravdu nadšený. Vymazlené, troufám si říct, nadčasové dílo. Obrovská výprava, naprosto dokonale zahrané na všech frontách. Zejména cena pro nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli nemohla skončit v lepších rukou. Doporučuji občas přimhouřit uši nad menší dávkou patosu a sentimentu a zkusit otevřít srdce tomuto filmu plnému lidskosti. Člověk během sledování dostával chuť popadnout krumpáč do ruky a stát se alespoň na okamžik součástí zeleného údolí. (04.11.2019)

Scénář: Philip Dunne .. Sentimentální vzpomínání na krásy rodného údolí devastovaného hornickým průmyslem. Vyprávění je zkraje podáno jakoby dokumentárně, čemuž napomáhá i hlas vypravěče a minimum dialogů zobrazovaných postav. Po tomto úvodu dojde k zlomovému bodu (snížení mezd) a rozjíždí se pravé dobové, silně sociální drama a zde se film teprve takříkajíc rozjede. Příliš jsem však nejásal nad náboženským podtextem a ty studené, předpisové staroanglické vztahy (rodinné či sousedské) opět budí spíše úsměv na tváři. Herecké výkony jsou však výborné, řada situací zahřeje a film tak alespoň nepůsobí chladně jako jeho souputník Občan Kane z fiktivního souboje "velikánů roku 1941." (23.12.2007)

Od filmu, který v Oscarovém klání porazil "Občana Kanea" jsem čekal opravdu hodně. Jenomže všechno co jsem očekával, jsem i dostal. Nenašel jsem v něm jediné zrnko patosu, či citového vydírání. Je to naprosto upřímný film s velkým srdcem. Herecké obsazení je do jednoho skvělé, nejvíce překvapil malý Roddy McDowall. Jeho závěrečná kreace je neuvěřitelně mrazivě přesvědčivá. Výborný byl i Walter Pidgeon a Donald Crisp si za svého tátu Morgana Oscara bez pochyby zasloužil. John Ford byl skutečně umělec, který ve své době neměl obdoby a svými filmy hodil lano spoustě dalších tvůrců. Na dnešní dobu to sice působí trochu staře (vždyť je to taky 70 let), ovšem i tak je to skvělý film a já jej řadím (jako jeden z nemnoha) nad "Občana Kanea". 85%. (23.12.2007)

Příběh hornické rodiny Morganových v režii Johna Forda je americký sociální film plný lásky k rodině, Bohu a rodnému velšskému údolí. Dost nezvyklý Ford se dá poznat hlavně v perfektně natočené akci, při havárii v dole, nebo boxerské výchově pro pana učitele. Pro Forda charakteristický sborový zpěv doplňuje většinu činností v hornické vesnici, příchod ze šachty, svatba, uzdravení i pozdrav královně. - Škoda že ja a ostatni Ostravaci pod tymi kominami už tolik nespivame, bo by to bylo fajne jit se spěvem z roboty i ze světa, ni? - A pro Fordovy skalní fanoušky, western to není a kůň je tam myslím jen jeden a zapřažený v drožce. Zato Zelené údolí dostalo 5 Oscarů + 5 nominací, takže pro filmové fajnšmekry je to povinnost. I když dnes už ze zcela odlišné doby...Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=T7CV9SZovfU (30.08.2012)