Bylo jednou zelené údolí

Klasický veľkofilmový old school Hollywood tak ako ho mám najradšej.Remeselne po každej stráne skvelé, s veľkými myšlienkami, správnou dávkou veľkoleposti, humoru aj sentimentu a dôležitou témou.Ale práve v téme je u mňa problém. Rodinná sága baníkov odohrávajúca sa v dedinskom prostredí nie je niečo čo by ma (aj napriek perfektnej filmárčine) na celé 2 hodiny dokázalo strhnúť. 8/10 P.S. toto je ten film, ktorý porazil na oscaroch Občana Kana. (07.07.2015)

Od filmu, který v Oscarovém klání porazil "Občana Kanea" jsem čekal opravdu hodně. Jenomže všechno co jsem očekával, jsem i dostal. Nenašel jsem v něm jediné zrnko patosu, či citového vydírání. Je to naprosto upřímný film s velkým srdcem. Herecké obsazení je do jednoho skvělé, nejvíce překvapil malý Roddy McDowall. Jeho závěrečná kreace je neuvěřitelně mrazivě přesvědčivá. Výborný byl i Walter Pidgeon a Donald Crisp si za svého tátu Morgana Oscara bez pochyby zasloužil. John Ford byl skutečně umělec, který ve své době neměl obdoby a svými filmy hodil lano spoustě dalších tvůrců. Na dnešní dobu to sice působí trochu staře (vždyť je to taky 70 let), ovšem i tak je to skvělý film a já jej řadím (jako jeden z nemnoha) nad "Občana Kanea". 85%. (23.12.2007)

Pochyby nad tím, proč si John Ford, americký režisér v dobrém i zlém, vybral příběh velšských horníků, se rozplynuly jako pára nad hrncem již po pár minutách. Nehledě na prostředí, tohle JE americký příběh. Rodinná sága s přemírou dojemných, v nemálo případech až patetických momentů, je nejsilnější při upřednostňování sociální linie nad tou rodinnou. Práce v dolech dává zabrat i těm nejzdatnějším ze zdatných, jejichž písně přesto zas a znovu, den za dnem, zní tím kdysi zeleným údolím. A když přijdou problémy, začíná to být smutné a ještě smutnější to bude, až někdo zemře. Tohle John Ford umí. 80% Zajímavé komentáře: Renton, Radek99 (18.03.2009)

Od režiséra Fordova kalibru bych očekával něco lepšího, než pouhé sociální, místy až socialistické, drama plné klasických filmových klišé. Je mi jasné, že doba tomu nahrávala (možná si to i žádala) a že kluci horničtí to neměli nikdy moc lehké, ale toto téma šlo zcela určitě zpracovat mnohem zajímavěji. Za největší úskalí považuji to, že jsem se za celé dvě hodiny nedokázal ztotožnit se žádnou z postav a jejich osudy mě nijak nezasáhly. Také proto pro mě navždy zůstanou záhadou oskarové žně tohoto snímku, přestože v tomto roce vznikla celá řada mnohem zajímavějších filmů (Občan Kane, Maltezský sokol...). (23.07.2013)

Tento film bývá často skloňován právě v souvislosti s nudírnou Občanem Kanem. Nejzásadnějším rozdílem mezi oběma filmy je ten, že How Green Was My Valley je takovou filmovou "pohádkou", která má srdce a srdce tehdy měla zřejmě i hodnotící porota. Podle dnešních měřítek a kritérií by v 10/10 případů zvítězila chladná reklama na nudu Občan Kane. Atmosféru doby na přelomu 19. a 20. století tu z komentátorů (všeználků) nezažil vůbec nikdo, a tak si jejich omezené mozky při poslechu hornického zpěvu okamžitě vybavují jinou nechvalně známou černou kaňku v naších dějinách a na základě toho snímek odsuzují. Jaksi úplně přehlíží, že od snížení mezd nastává ve snímku významný zlom, od kterého údolí přestalo být již tolik zelené a Ford předvádí velice ostrou sociální kritiku. Je to snímek ze zlomové doby, kde dochází ke generačnímu střetu. Ve filmu mluví převážně vypravěč, což mi většinou skvěle sedne. DIalogů je podstatně méně, než bývá zvykem, ale jsou opravdu uchu lahodící. Skvěle se dá říct, že ve filmu nezazní nic, co by bylo tak nějak navíc. Nějaké výplňkové věty o hovně, to tady nenajdete. Mluví se vždy s maximální stručností k dané věci, což se mi nesmírně líbilo. Nejsem fanouškem small talků o hovně a mletí pantem pouze proto, že je někdo nervózní z ticha. Já byl z této zidealizované exkurze mezi welšské horníky opravdu nadšený. Vymazlené, troufám si říct, nadčasové dílo. Obrovská výprava, naprosto dokonale zahrané na všech frontách. Zejména cena pro nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli nemohla skončit v lepších rukou. Doporučuji občas přimhouřit uši nad menší dávkou patosu a sentimentu a zkusit otevřít srdce tomuto filmu plnému lidskosti. Člověk během sledování dostával chuť popadnout krumpáč do ruky a stát se alespoň na okamžik součástí zeleného údolí. (04.11.2019)