Nevěstinec
L'Apollonide - Souvenirs de la maison close
House of Tolerance
House of Pleasures
Réžia:
Bertrand BonelloScenár:
Bertrand BonelloKamera:
Josée DeshaiesHudba:
Bertrand BonelloHrajú:
Adèle Haenel, Jasmine Trinca, Hafsia Herzi, Noémie Lvovsky, Céline Sallette, Pierre Léon, Lucie Borleteau, Frédéric Epaud, Guillaume Verdier (viac)Obsahy(1)
Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)
(viac)Recenzie (118)
Nevěstinec bohužel naplňuje zdejší kritiku do posledního puntíku. Totální absence příběhu je neomluvitelná, u pánského publika možná vykoupená promenádou na odiv vystavěných ňader rozličných tvarů a velikostí. Holt dívat se je na co, holky rozhodně nejsou tuctové prvotřídní krásky a okouzlují mnohdy právě svou nedokonalostí. Škoda jen, že "postavy" se procházejí po plátně stylem "sedni si sem, hoď smutnej pohled, ukaž kozy nebo i něco víc", abychom mohli sledovat to samé v prvním patře. Nakonec je z Nevěstince jedno velké posedávání, polehávání a přecházení z místnosti do místnosti v různých denních a nočních dobách. Místy mi to přišlo až úsměvné. Když se na to člověk ovšem připraví předem, ani vás to tak nezvedne ze židle. ()
Otevřená přirozená nahota, choutky, dekadence. Lehce zdlouhavý ale i tak výživný psychologický pohled do života prostitutek. Složitě natočen (opakování, flashbacky), krásně nasnímán. ()
ta mrdka z očí...to bylo pěkně nechutný. ()
Skvely film. Ono sa tam v podstate ani nic nedeje ale to nemeni nic na fakt, ze mi z neho bolo cely cas smutno. Je to taka mala mozaika osudu lahkych zien, ktorych zivotnym cielom je splatit svoj dlh bordelmame a odist. Kdesi vo vnutri vsak vedie, ze iny zivot je len iluzia. Maly hviezdicku k tym piatim davam za soundtrack. ()
Zajímavý, leč poněkud zdlouhavý pohled na lesk a bídu kurtizán. Film působí autenticky, prostředí je vylíčeno realisticky, nicméně celému filmu chybí to podstatné a to je příběh. Marně jsem čekala na nějakou dějovou linii, která by se rozvinula do popředí. dialogy fádní, emoce se ve snaze o reálné vykreslení dobové atmosféry vytratily úplně. Pěkná hudba. Možná pokud by se zkrátila stopáž o třetinu, dopadlo by to lépe.za mne 45%. ()
Možná nejúpřimnější film o současnosti. I přes nízká hodnocení (tím více!) se těším na další Bonellovy filmy. Půvabné ( a smutné). ()
Pseudo-art. Rádoby záhadná střihová skladba, která vám opakuje nahodilé pasáže a straší. Realismus v pohledu na rozřezávanou pusu, nikoliv v pohledu na ženský genitál, protože to je vlastně tabu. Veškeré motivy jen tak po povrchu naznačené a bez dalšího vývoje. Doslovné ilustrace předem řečeného. Nezajímavá klientela. A pokusy o umělé katarze. Kýč jak píč. ()
Zajímavý pohled do "provozu" jednoho luxusního pařížského nevěstince na přelomu 19. a 20. století. Přetvářka "holek", jak jsou nad věcí. Ve skutečnosti mají v srdci smutek a bezvýchodnost a všechny živí naději, že si pro ně jednou přijde bohatý muž, vykoupí jejich dluhy a vezmou si je za manželky. Vše jde ale tak nějak v klidu a pohodě, ale jen do té doby, než zasáhne zákeřná nemoc jedné z nich. Ta jakoby předznamenala i postupný zánik známého "vykřičeného domu". ()
Mě vždycky zaujme, jak ty ženské tenkrát mívaly podivné, oplácané, jaksi živošičné postavy. Nakonec je tak znázorněna na obrazech třeba i Venuše nebo Eva. Čím to je, že v dnešní době má většina z nás takové to ploché břicho a pas, pevný, malý zadek a stehna, tvarované nožky? Začala nám snad americká vláda přidávat nějaké hormony do salátů? My bychom se v těch nevěstincích tehdá neztratily, buď by na nás každý chlápek hleděl se slinou až na zem nebo by nás naopak každý ignoroval. Chuděrky ty děcka, co tam musely žít s hromadou ženských, které páchnou po spermatu a pokaždé, když projdou kolem, automatizovaně je pomuchlají. To určitě není vhodné výchovné prostředí, bordel mamá by zasluhovala vytahat za uši. No, pořád lepší, než děcák... Příběh to v podstatě nemá a chvílemi je to hrozně protáhlé, ale má to uvěřitelnou atmosféru, několik dobrých myšlenek a momentů, které mi uvízly v hlavě. Do kina na to běžte špíše s nějakým urostlým kořenem, o kterého se můžete opřít, nebo s pěknou (hovězí) kostí, kterou můžete olizovat. ()
V případě tohohle filmu asi nejsem na stejné vlně s ostatními, film mi připadal dlouhý, statický a bez děje. Scéna s nožem je silná, ale za ten strašný závěr jsem musel dát ještě jednu hvězdu dolů. ()
Nevěstinec je film, který problém prostituce nahlíží velmi netypicky. Spíše než tradiční žánrový obraz prostitutky nám nabízí příběh dívek, uzavřených ve světě prodejné rozkoše, ukazuje principy na kterých nevětince stály atd. I to je důvod proč se v rámci jeho propagace spojily s Artcamem organizace Rozkoš bez rizika a La Strada a na premiérovou projekci zvaly své klientky a spolupracovníky. Další důležitou věcí je to, že film vznikl na základě dobových policejních záznamů, novinových článků a studií, které o pařížských nevěstincích a o prostituci jako takové vznikly. Není to film, natočený na efekt, ale má v sobě nějakou konkrétní výpověď. Nevím, jaké zkušenosti mají s prostitucí uživatelé gudaulin a lysohlava, ale jejich subjektivní hodnocení je v tomto případě úplně mimo mísu. ()
Tak hrozně zvláštní film... chvilku jsem měla pocit, že se nudím... ale stejně mě to úžasně vtáhlo do děje, bylo to trochu bizarní, trochu nepříjemné... ale nechalo to ve mě spoustu pocitů. Dost se mi líbí, když je ve filmu hudba, která tam jakoby časově nezapadá, ale má co říct a tady to bylo super, hlavně ta scéna s "pohřbem" mě dojala... ()
Nevěstinec dává divákům od začátku najevo, že do jeho pohledu na minulost bude přímo mluvit i přítomnost. Už úvodní titulky podmalovává soulová písnička ze šedesátých let dvacátého století a moderní hudba ve filmu zazní ještě několikrát. V použití anachronických songů se Nevěstinec podobá Marii Antoinetě od Sofie Coppolové, který z historie také záměrně dělá umělou virtuální realitu 75% ()
Pokud se to bere jako přehlídka (aspoň některých) hezkých holek v hezkých šatech a korzetech a kostýmů obecně, tak dobrá, dejme tomu. Občas se objeví na některých místech nějaký ten bobr, to už tolik pohledné není. Pravdou ovšem je, že jsou to dvě hodiny prakticky o ničem. Hrozba zavření bordelu přichází až někde ve druhé polovině a určitě mi nepřipadala jako nosné téma. Opakování některých scén a aspoň pro mě jejich nelogičnost sice možná posílí umělecký dojem, ale na mě tahle stránka moc nefungovala. O třetí hvězdičku se zasloužila hlavně Adèle Haenel, kvůli níž jsem to ostatně asi stáhnul. ()
Nevěstinec má úžasnou atmosféru a výborný casting. Chyběla mi ukázka rivality mezi ženami, vztahy uvnitř byly dle mého názoru nahlíženy "přes růžové brýle", prostitutky možná nebyly ve skutečnosti tak přátelské a inteligentní, jak je snímek popisuje... Přesto snímek považuji za velmi originální francouzskou stylovku. ()
Nečekala jsem od Nevěstince žádný extra děj, ani drama a už vůbec ne psychologický rozbor. Nečekala jsem ale ani to, že uplynou dvě hodiny a já vlastně nebudu pořádně vědět, co to bylo za film. Vzhledem ke složení přítomných dam si přijdou na své klienti, ale ne diváci. ()
Konec starých časů po francouzsku. Film s jedinečnou atmosférou doby přelomu 19. a 20. století a intimního prostředí bordelu vyšší kategorie. Velmi poetické, intenzivní, interesantní. Ano, nakonec je mi naprosto jasné, k jak humánnější společnosti jsme se dopracovali. ()
V poslední půlhodině film končí se zaměřením na ztvárnění působivé realistické dobové atmosféry a úpadek podniku vykresluje v lacině doslovných obrazech na jedné straně i přehnanými surrealistickými vizualizacemi na straně druhé. ()
Když jsem se na to díval, dávali v televizi tureckou telenovelu. Ta byla o mnoho zajímavější než ten film. ()
Mají své vnitřní a někdy i vnější utrpení. V tomto domě žijí a (ne)dobrovolně uzavírají své "obchody". Vyjít mimo jeho zdi mohou pouze se zákazníkem, nebo s madam. My se ale spokojíme pouze s jeho místnostmi a můžeme si užít krásné světlo, které dopadá na jejich pleť. ### Výborná kamera, kostýmy a hudba (i když asi ne z dané doby) ...byl jsem spokojený ...měl jsem pocit, že nenávidím muže ...zajímal by mě svět, kde jsou ženy fyzicky silnější. ()