Fontána pre Zuzanu 2

Famózní koláž zápaďácké akce, bravíčkovských fotorománů, post-totáčové exploatace a bollywoodu. Jestliže "Nahota na prodej" byla zrcadlem doby, pak žánrově vycizelovanější flák Dušana Rapoše je teenagerským vlhkým snem stejné éry. Paľo Habera dostál svému vzhledu českého Dempseyho, Helena Růžičková spojila svou image českého Buda Spencera s aluzí na samotného Bruce Leeho (viz traktát "Buď jako voda") a Láska šialená je cringe vypalovačka jak žádná jiná. (21.01.2011)

Jak říkal doktor Hořec v Černých baronech: „Zejtra ti pučim foťák, a uděláš mi pár fotek. Na památku. Protože za pár let tomudle nikdo nebude věřit..“ Podobně jako v Nahotě na prodej, či Vekslákovi se však nefotilo, ale točilo a z filmařského hlediska to ve všech případech stálo slušně řečeno za hovno, ale cením si zachycení ducha doby, kdy si na počátku 90.let ty výhody náhlého tsunami kapitalismu, svobody a demokracie vyložily některé podnikavé kreatury ze srdce Evropy po svém. Palova sedinka v přiléhavých džínách, skackavé kozy vyžilých štětek a Rapošova partyzánská režie mě nikterak nevzrušily, ale díky nostalgii probouzejícímu soundtracku nemohu tuto TIR-baladu zase úplně odsoudit. Zajímalo by mě, kdyby do Mama Kami v plné rychlosti napálit ten Kenworth T600, jestli by ho ještě dali v servisu dohromady.. (11.10.2011)

Chtěla jsem dát jednu * z nostalgie, ale pak jsem si vzpomněla, jak trapně jsem se cítila při sledování už tehdy v pravěku. Prostě to bylo úplně blbý už tenkrát. Rapošovina se vždy naprosto otřesným Haberou, dřevěnou Vejmělkovou (asi jen před kamerou, že, Rapoši?) a nechutným (tady to byl asi výjimečně záměr) Kramárem. Tak mizerné "výkony" se jen tak nevidí. Přiznávám, že se mi nelíbila ani Fontána I (přesto že jsem byla v tom "správném" věku, když to vyšlo), proti tomuto hnusu to byl ale skvost. Nechtěně jsem se kdysi dostala na ofiko premiéru trojky, za účasti "režiséra" a "hvězd" ... bylo to hrozné (popíšu u trojky). (31.05.2022)

Slovenské guilty pleasure? Už len vidieť v jednom filme krásnu Evu Vejmělkovú, Paliho Haberu na vrchol, Ibiho, ulízaného Kramára či Helenku je unikát samo osebe. Miestami stupídne, ale s výbornými pesničkami a viac-menej sympatickými postavami. Skrátiť na úroveň jednotky, vynechať trápne scény (Habera spieva s ruskými devami...) a možno, možno by to boli aj 3*. Samozrejme s prihliadnutím na to, že tuzemskej kinematografii treba fandiť... 45% (06.08.2015)

„Slobodná baba? To si kde počula?“ Duchovní otec série Dušan Rapoš nikdy žádný velký talent nebyl. Naopak jeho projekty byly pro kritiky i diváky příliš snadným terčem. Překypovaly ale takovým množstvím mizerných dialogů a zoufalých nápadů, kterým ještě zoufaleji chyběla dramaturgie, že si za to může sám. Na druhou stranu u druhé z Fontán jsem měl toho času slabost pro soundtrack. Vlastně velkou slabost. A celé to navíc vůbec nezačíná zle. Nápaditá kamera, slušně rozjetý příběh. Hudebně nadaný řidič kamionu Juraj, dívka propuštěná z kriminálu (syrové dění ve vězeňské sprše) a banda v čele se zloduchem Ronym, která ji za mříže dostala. Ten se z drobného zloděje vypracoval v majitele několika motorestů, v tom jednom se odehraje nejprve šílená rvačka, následně dohoda, že se zaláskovaným šoférem může na cestu do Ruska vyrazit právě propuštěná Zuzana. Ostatně první (podivné) námluvy už proběhly. Zuza brzy zjihne, divák si užije pár odlehčených scén a skvělých songů. Jenže jakmile si Juraje po návratu všimne svět populární hudby a on do něj bleskově vstoupí, celé se to začne hrozně sypat. Příběh se úplně rozpadne, navlečené korálky se rozkutálí a tvůrci se do poslední půlhodiny snaží dostat co nejvíc „atraktivních“ momentů. A je to mnohdy dost velký úlet. Herecký debutant Pavol Habera civilní a oproti kolegům (mnohdy až karikaturám) velmi slušný. (05.11.2021)