Expendables: Nezničiteľní 2

Špatnej vtip. Nedoufal jsem, že budu z Expendables II nějak zvlášť nadšený, přecijen nejsem úplně cílovkou pro žánr bezduchého staromódního akčního filmu, ale že mě to neuspokojilo ani jako řemeslně pěkně udělaná nenáročná oddechovka, z toho jsem - zvlášť po velmi pozitivních ohlasech - docela překvapený. Hlavní kámen úrazu je v akci. Za prvé je jí málo ... a za druhé není dobrá. Spousta lidí si libuje v tom, že kamera zde není epileptická a střih není klipovitý, jenže k čemu jsou dlouhé (přehledné) záběry, když celek prostě přehledný není. West lemplovsky pracuje s prostorem, není jasné, kdo kam kudy utíká, kdo ho pronásleduje, jakým směrem střílí ... Veškerá akce (s výjimkou úvodní scény, kde to neplatí úplně storpocentně) je v podstatě unavujícím sestřihem toho, jak někdo někam utíká/střílí, ale naprosto tomu chybí nějaká dynamika, která by mě jako diváka vtáhla do děje. No a pak ten scénář ... dá-li se tomu tak říkat ... katastrofa. Jako mně je jasný, že od takto koncipovaného filmu může čekat něco sofistikovaného ledatak blázen, ale tohle je fakt moc! Postavy se zcela nekoncepčně pohybují kdesi v obrovském prostoru bývalého sovětského svazu, legračně na sebe neustále narážejí ... a když jsou hrdinové v hodně velkým srabu, NĚKDO přijde, všechny zachrání ... a zase odejde. A rámují to kecy typu "Tyjo, díky že ses stavil." Jako what the fuck? Vtípků a hlášek je povedených zhruba tak šest, přičemž půlku z nich si uzmul Lundgren. Expendables II jsou produktem s krátkou dobou trvanlivosti (tohle fakt kult nebude), který od fanboyů sbírá pozitivní hodnocení jen díky tomu samému modelu, díky němuž puberťačky vlhnou u Twilightu a potterofilové u posledních Potterfilmů. Totiž že mohou na plátně vidět své oblíbené herce ... jak něco dělají. Bez ohledu na to co, jak, proč a jakým způsobem je to celé zpracováno. Dobrý film to jenom kvůli tomuto ovšem vskutku není, ba naopak. Dvě hvězdy ani nevím za co, asi za profesionální look a sem tam sympatickou míru odlehčení. Jinak paskvil. (07.09.2012)

Mám rozporuplné pocity. Na jedné straně věci co jsem chtěl vždycky vidět, na druhé už přehnané pomrkáváni na fanoušky a nulový příběh. Arnoldovy hlášky jsou mimo. Norris vypráví vtipy sám o sobě a celé je to takové hodně násilné a ne v tom dobrém slova smyslu. Největším kladem je Van Damme, který si vychutnáva to, že může být zlý. Kdykoliv napochoduje na scénu stojí to za to. Ve finále Sly zúročuje nasranost z toho, že mu nekývl na roli v jedničce.:-) Westova režie je vizuálně na úrovni ale akce je místy nepřehledná a taky jí, té opravdu zajímavé není moc. Jet Li je hned pryč, naštěstí Dolph je víc vidět. Celkově tomu ty čtyři dám, ale z čistého fandovství. Jinak titulky byly na pěst. (13.09.2012)

Bezpohlavní nuda, které by nejvíce slušel žánr komedie/parodie, zvláště za předvedenou akci, která mnohdy vtipem předčí i Charlieho "Rambo" Sheena ze Žhavých výstřelů. Do teď jsem nepochopil, zda to všichni při těch akcích mysleli vážně, nebo si jen dělali prdel ze stylu točení akčních filmů v hnusných 80. letech, ve kterých byli za hvězdy. Film nemá scénář (to se dalo čekat), nemá ani žádný pořádný děj, který by tu prázdnotu vyplňoval a všechny akce stojí za hovno (na rozdíl od prvního dílu). Rád bych vychválil tu úvodní, ale nějak mi v tom zabraňuje ten sniper, co ze statické odstřelovací pušky neomylně kosí lidi na tři kilometry v rychle plujících člunech, případně jeho schopnost vystřílet deset chlapů v rozmezí dvou vteřin v dokonalém kruhu kolem svých "kámošů". Ne, pochopitelně Zecku, tohle je pocta žánru, tady nemůžeš přemýšlet, jenom vypnout mozek a kochat se těmi desetivteřinovými záběry na Chucka Norrise, jak jde se samopalem procházkovou chůzí a ve stylu Komanda střílí všechny idioty tři metry od sebe, co stojí v lajně a čekají až je milostivě sejme. West bohužel doplatil na to, kolik důchodců z akčního žánru má na jedné scéně, takže veškerá akce trpí tím, že místo toho aby nám jí rejža ukázal, permanentně zabírá věkem ošlehané a vyhaslé hvězdy jak si přebíjí, snaží se o vtipné hlášky, přemýšlí co vlastně udělají, případně jen střílí, hlavně, že jsou v záběru. Protistrana pak nemá čas ani prostor na nic jiného, než jen na hromadné pády po desítkách na zem a jiné okázalé demonstrace totální nepřemožitelnosti jejich hollywoodských protivníků. Veškerá zábavnost filmu (a to jediné zajímavé na něm) začíná a končí každou novou tváří, která se na scéně objeví. Problém je v tom, že když si člověk ze seznamu postupně odškrtá všechny na které čekal, zjistí, že film už vlastně ani nemusí dokoukat, protože děj je úplně o hovně a je mu naprosto u prdele jak to všechno dopadne (a ne že by to předem nevěděl). 40% (03.10.2012)

Ale tak jo. Jestliže se první Postradatelní vezli na vlně nostalgie, dvojka je taková menší tsunami. Parta snů je tentokrát opravdu celá a likviduje padouchy po desítkách, zatímco si Sly dělá srandu z Bruce, Bruce z Arnieho a Chuck Norris sám ze sebe. V těchhle chvílích jsou Postradatelní 2 tím ukrutně zábavným ohlédnutím za klasikami z osmdesátek, které slibovaly trailery. A mnoho bodů nabírají i co se týče akce, která vyměnila Slyovu moderní dravost za Westovu old-schoolovou přehlednost, aniž by přestala být příjemně rozmanitou přehlídkou střílení, mlácení, kuchání a vyhazování věcí do vzduchu. Hlavně úvod je v tomhle směru parádní. Trochu tedy zamrzí, že po něm film upadne do zhruba půlhodinové hibernace, z níž se probere až s nástupem zrzavé legendy. Ani ta sice není dostatečnou záplatou na tak tak fungující scénář, se kterým se Sly a spol. očividně moc nemazali. I přes slepencový syndrom je ale dvojka solidní komediální výhrou, v níž si svůj prostor v pohodě urvou i Lundgren s Crewsem. A vyloženě naštve maximálně natáhnutým prostředkem, nepříliš výrazným Van Dammem a finální bitkou, která měla být alespoň dvakrát nabušenější. Místa pro zlepšení je tak ještě dost. Než ale přiletí vyváženější trojka, rád vezmu za vděk tímhle připomenutím, že si režisér Con Airu ještě umí vybrat lepší chvilku. 7/10 (03.09.2012)

Jednička měla scénář a zábavnějšího padoucha, dvojka má přehlednější akci a Chucka a nechá Arnieho a Bruce si vystřelit nejen ze sebe samotných, ale i do šedé záporácké masy vedené matným van Dammem. Prostředek o putování ošumělou střední Evropou každopádně fest drhne a prostoru pro Dolphův komediální talent je trestuhodně málo. (08.09.2012)