Vlk z Wall Street

Správňáci z burzy. Monumentální esence všeho, čím mi je mistr Martin Scorsese srdci i jiným orgánům blízký. Těžkotonážní a v každé své minutě veskrze poutavý filmařský zážitek - a přidává tentokrát ještě mnohem víc, než poctivé a komplexní drama o pozoruhodné osobě, době a prostředí, protože tentokrát ladí hodně na komediální stránku - i když upřímně, drogy a sex jsou zábava a točit tyhle úchvatné záležitosti jinak, než v odlehčeném duchu by zkrátka nebylo ono. Je to takhle prostě boží! A Leonardo DiCaprio? Naprosto luxusní a přesvědčivý výkon, dejte mu už toho Oscara, ať je nějaká sranda, třeba se pro něj taky připlazí... Kdyby už Marty náhodou nic nenatočil, odešel by jako král, pardon vlk, alfa samec smečky. _______ ☼ FILM ROKU ☼ (27.12.2013)

Nejzásadnější americký film od The Social Network. Amorální není tenhle film. Amorální je jeho hlavní postava a současná společnost jako celek. Svým chováním odpuzující zmrd a zločinec, který sice skončil ve vězení (na směšně krátkou dobu), bez přátel a s dluhy, ale nyní si stejně relativně normálně žije, přičemž se stále najdou zástupy podnikavců, kteří ho berou za svůj vzor a dychtivě poslouchají jeho motivační přednášky. Sám Scorsese sice hlavní postavu z přijatelných morálních pozic nekomentuje (jak by taky komentoval, když je Belfort vypravěčem), za tři hodiny stopáže si ale soudný divák dokáže udělat obrázek sám. Rozverná komedie se tak díky konfrontaci s divákem mění na dost sžíravou satiru. Výborná svižná zábava s dost temným postdiváckým dozvukem. Se stim smiř. (16.01.2014)

Místy ohromně vtipné. A až se to trochu usadí, za pět za deset let to podle mě bude ještě větší legrace. Jako portrét egomaniakálního idiota je to navíc pozoruhodné nejen svojí délkou, ale taky neobvyklou kombinací sebeuvědomělého (částečně nespolehlivého) a omezeného vyprávění. Jinak herecký koncert, DiCaprio je bezkonkurenční, ale i McConaughey na (pohříchu) malém prostoru ukazuje, v jak velkou personu vyrostl. Hodně se těším, až to uvidím znovu. (21.12.2013)

Nesporně nadprůměrné dílo nesené především mimořádným di Capriovým výkonem v hlavní úloze si vynucuje srovnání se sice ne dokonalým, ale mravně a hodnotově zakotveným dílem Costy Gavrase KAPITÁL. Oba týmy se shodnou v jednom: že americký kapitalismus předhání ten evropský mírou bezohlednosti a sebestřednosti zaměňované za individuální svobodu. U Gavrase alespoň vytušíme, kolik slušných lidí toto defraudantství ve velkém přivedlo na mizinu a doslova si můžeme sáhnout na kulturní vyprázdněnost jeho vyhraněného nositele (Masaryk by řekl kulturní chudobu); dohlédneme však i na ty, kteří jsou oproti hlavnímu hrdinovi věcnou alternativou, protože ještě nestačili rezignovat na slušnost a altruismus (nesobectví). U VLKA takovou oporu jen hledáme. A vadila-li u LINCOLNA délka, není zcela jasné, proč mnohem rozvleklejší a v poslední čtvrtině viditelně drhnoucí scénář VLKA přivádí většinu komentátorů naopak k nadšení. Neutrální pohled tu navíc vyznívá jako faktická podpora hlavního hrdiny, jakkoliv (chceme-li zůstat nezaujatými) umožňuje i alternativní názor na řádění firmy, která neměla nikdy vzniknout. Islandský státní bankrot, který během jednoho roku změnil díky bankovním spekulacím kvetoucí zem v synonymum krize a katastrofálního propadu, naznačuje, že scény VLKA, v nichž dominuje opojení penězi i ostatními drogami, psal - jak se kdysi velmi neobratně vyjadřovalo - sám život. (27.01.2014)

Že bývalý makléř a nynější motivátor zařve do mikrofonu: „Jó! Zasranej prodej zkurvenejch filmovejch práv! Vytáčejte! Nikdo nezavěsí dřív, než ten na druhé straně něco nekoupí, nebo nezemře", Scorsese začne vytáčet a vy ten telefon zvednete, to ještě pochopím. Nechápu však ty, jenž si ty penny stocks od něj koupí.. I přes frontální útok na nízké pudy je paralela s Americkým gangsterem zřejmá (cílevědomý nápad, vzestup z ničeho, velkosvět peněz, vyšetřování, pád a koneckonců i krysí finále), korektností pohrdající Scorsese je pořád svébytný autor s citem pro „pohnuté“ lidské osudy (scéna s účinky prošlé medikace je nezapomenutelná), ale co si počít s filmem, jehož trailer je dostačujícím výtažkem bezmála 180 minut hedonistických stereotypů? Odchodem McConaugheyho, co to krásně shrnul, pro mě Wolf of Wall Street vnitřně umřel. Honění a opojný kokain. Honění za penězi těch druhých a opojení mocí, kterou přináší. Viděl jsem další úspěšný obchod Jordana Belforta. Tlesk, tlesk, tlesk, čururu na blbé pošťáky choulící se v odpadkovém koši.. To si, Olivere, netušil, jak bude tvůj opus o žralokovi jménem Gordon Gekko inspirativní, že ne? Chtěls donutit k zamyšlení a přitom jsi vzal vlky za packu a dovedl je ke stádu ovcí.. (09.06.2014)