Sám ve stěně

Tak tohle, vážení, je snímek, při kterém se mi žaludek strachy schovával za játra a zatmívalo se mi jak na základce při každoročním školním výletu na zubní oddělení. Dokonale znám okamžiky deset metrů nad jištěním, kdy jsem si, nevěda jak dál, opocený strachy uvědomoval, že to paličkování zase není tak špatná zábava. Oproti tomu lezení ve sto metrech jenom v košili fakt neznám, protože k tomu, abych měl na vrcholu problém trefit se tatrankou do huby mi úplně stačí ta standardní varianta. Taky mi ale není cizí ani ten úžasný pocit jistoty, kdy dokonale znáte svojí výkonnost, popřípadě lezenou cestu a prostě víte, že tenhle šutr vás neshodí a že se nemusíte bát. Pokud si ale, i při vší té jistotě, dovolíte pustit fantazii na procházku, zábava nabývá zcela nového rozměru a Klub přátel chodské krajky má opět zbrusu nového adepta na členství. Alexu Honnoldovi buď vyplivla ta část mozku, která je odpovědná za paniku (mě funguje na jedničku), nebo má sebeovládání a schopnost koncentrace jak mistr Yoda při teleportaci na latrínu. Co mu ale, k jeho velké cti chybí zcela jistě, je namachrovanost a strojenost. Pět hvězd jak dělo a co že je vlastně ta filmařina? (03.12.2012)

Jak dlouho vydržíte nedýchat? Tohle je neskutečný, vážně naprosto neskutečný. A tady ode mě máte ještě malej bonus. | ► Sám ve stěně (23.07.2014)

Dílo ze série First Ascent, které Alexovi opravdu odstartovalo jeho kariéru. Pozorujete jak celý výstup na majestátní Half Dome probíhá v klidu a svižně, až na jeden moment, který je dle mě nejsilnějším momentem celého snímku. Alex se na chvíli "zasekne" a dívá se dolů, mluví o krátké chvíli strachu, kterou měl - asi první a poslední. Protože se jedná o jeho první film, je to hodně o jeho životě a také o tom co dělal před tím, než se vydal zdolat Half Dome bez jištění. Je fajn, že se nejedná o žádného nadšence, který musí vylézt první poslední, ale o trochu praštěného "týpka", který si žije svůj sen v malé dodávce. (26.05.2014)

Předpokládám, že pokračování Forresta Gumpa by se odehrávalo i za účasti Alexe Honnolda. Asi by se vyrovnal i Forrestovi. Respekt. Skvělé pohledy kamery. Nechápu nejen Alexovu, ale i kameramanovu odvahu snímat známého, jehož život visí doslova na nehtech... (Expediční kamera - jihlavské kino Dukla 23.4.2011) (24.03.2011)

"Ano jistě,lze obdivovat jejich fyzickou kondici a tu obdivuhodnou výdrž,za to taky ty 2*,jinak je to banda dementů která nesmyslně riskuje své životy a obdivovat je za to nehodlám." A přesně tohle tento dokument podle mě vyvrací. Je to o kondici a výdrži, nepopírám, ale hlavně o hlavě a mysli. Dosáhnout takové vnitřní disciplíny a rozpoložení jen z půlky, tak mi není nic nemožné :) Nesmyslně riskované životy? Vůbec... a to nejsem horolezec a výšek se bojím. (06.09.2012)