Queen Rock Montreal 1981

Koncert z doby, keď Queen ešte neboli považovaní za majstrov živých vystúpení ... obrovská chyba... oni ními bolo vždy (chcem napísať, že sú, ale bavíme sa o pôvodnej zostave) a tento koncert je len ďalším dôkazom. Z vystúpenia sála obrovská energia, dokonca i Elvisov Jailhouse Rock znie, akoby bol napísaný pre nich... Škoda len toho Montrealského publika - ale kdesi som čítal, že pôsobiť odmerane je súčasť tamojšej kultúry - takže Montreal - buď ti odpustené, že na Crazy Little Thing Called Love alebo Jailhouse Rock len sedíte a na Love of My Life sa spievať nechytá skoro nik... (05.01.2013)

Jedinečné koncerty, navyše koncent v Montreali je v DTS HD, je tam výborný zvuk a kvalitný obraz. Ako bonbonik je v bonusoch koncert Queen na festivale Live Aid z ktorého výťažok išiel na charitatívne účely pre Afriku. Tiež na BD nájdete exkluzívne interview s kapelou pred koncertom. Odporúčam pre fajnšmejkrov. 99% (04.11.2018)

Skvelé vystúpenie! Či už ide o výber piesní, hudobný prevedenie, kameru, strih, svetelné efekty. Hlavne tá kamera a svetelné efekty boli pre mňa príjemným prekvapením. Obyčajne ma tieto veci pri takýchto koncertoch rušia, ale tentokrát musím uznať, s akým citom to bolo nasnímané a nasvietené. Kapela v najlepšej forme. Poznámka: Oproti plnej verzii koncertu je vystrihnutych 7 skladieb: 8 Get Down Make Love, 10 Now I'm Here, 11 Dragon Attack, 12 Now I'm Here (reprise), 16 Drum & Timpani Solo, 17 Guitar Solo, 23 Sheer Heart Attack. Snáď okrem Now I'm Here ide o trochu slabšie kúsky ako zvyšok, čím záznam získava väčšiu hutnosť a údernosť, napriek tomu skrátenie záznamu neschvaľujem. Veď kúsky ako napr. Brianovo sólo ku koncertu Queen jednoducho patria. (12.08.2021)

V programu byl drobným písmem napsán podtitulek: Freddie Mercury v nejlepší formě. Mě nezbývá nic jiného než s tímto sloganem souhlasit, protože z Fredieho sálala taková ohromná energie, která musela zákonitě rozpálit všechny okolo. Freddie vběhl na pódium v kožené bundě za zpěvu písničky We Will Rock You a z pódia zmizel jen, když se šel převléknout nebo vlastně svléknout. Došlo i na jeho legendární bílé vypasované kraťasy. Když zpíval jen u klavíru a nepochodoval po pódiu, mrazilo mě v zádech a oči se mi začinaly zalévat slzami. Koncert jsem si užila a zavzpomínala na skvělého zpěváka s nezaměnitelných hlasem, který se na nás dívá odněkud z nebe. (15.11.2010)

Tak copak nám to královští poslové přinesli? Zbrusu novou, vypulírovanou verzi staršího koncertního záznamu původně nazvaného We Will Rock You. A změny se udály opravdu veliké, vedle názvu došlo i na zvuk a obraz. Zvuk se povedl takřka dokonale, zní krásně čistě a je plný detailů. Naplňuje mne úžasem, co všechno jsem dříve neslyšela a o co jsem přicházela. No radost poslouchat. Pohledět už tolik ne. Co to probůh provedli s obrazem? V jednom okamžiku jako by se na pódiu objevili pacienti v těžkém stadiu žloutenky, v dalším někomu na pásku ukápl jahodový džem a v následujícím zřejmě přejel celou kapelu holomráz. Původní, přirozeně vypadající nasvícení barevnými reflektory se proměnilo v rozplizlý hnus vyvedený v intenzivních barvách. Korunu – nikoliv však královskou – tomu nasazuje odlišný střih, jemuž se podařilo vynechat několik mých oblíbených záběrů. Absolutně nechápu, jak tohle mohli Roger s Brianem schválit. Nejspíš si oba doma zapomněli brýle – vždyť se jedná o pány v pokročilejším věku – a později jim to bylo trapné přiznat, jinak si to nedovedu vysvětlit... Za sebe tedy dávám pouhé tři hvězdičky, nicméně pokud nejste jako já zatíženi znalostí předchozí verze, lepší oficiální záznam z osmdesátých let nenajdete. Rok 1981 byl totiž posledním, kdy Queen hráli pořádný rock. Pozdější popina se tomu vůbec nemůže rovnat. (12.01.2011)