Réžia:
Dean WrightScenár:
Michael LoveHudba:
James HornerHrajú:
Andy Garcia, Santiago Cabrera, Oscar Isaac, Rubén Blades, Catalina Sandino Moreno, Eva Longoria, Bruce Greenwood, Peter O'Toole, Nestor Carbonell (viac)Obsahy(3)
Aká cena sa platí za slobodu? Píše sa rok 1927, už niekoľko mesiacov zúri mexická revolúcia. Vláda prenasleduje kresťanov, chce odstrániť katolícku cirkev z krajiny. Skupina nadšených mužov a žien sa rozhodne riskovať svoje životy za vieru, svoje rodiny a budúcnosť krajiny. Film je skutočným príbehom boja za náboženskú slobodu. (TV Lux)
(viac)Videá (1)
Recenzie (27)
Film sice nedosahuje uměleckých kvalit jako např. Mise a je trochu rozvleklý, ale nelze mu dát méně než pět hvězdiček. Protikatolický krvavý režim v Mexiku i hlavní postavy mučedníků jsou skutečné, mnohé z nich již byly beatifikovány. Kdo nechápe a bude se na tento film dívat jen jako na western či válečný film, bude zklamán a nejspíš bude hodnotit nízko.Toto není pro zábavu k pivu a chipsům... ()
Jakýkoliv fanatismus je špatný... ano, ano. Ale když vidím po všech stránkách ubožácký (ubožácký nerovná se ubohý) film na úrovni totálně zaslepeného propagandistického žvástu, chci popadnout lopatičku & hrabičky a vytáhnout do spravedlivého boje za odplatu.------------- Nyní vážně: Jednu hvězdu ponechávám z úcty k mrtvým.--------- Tenhle paskvil (imho) neměl vzniknout. ()
Z historického pohledu je film docela realisticky zpracován a většina herců podává i slušné výkony, ale bohužel se režisér Wright příliš zaměřil na křesťanský fanatismus. 145 minut není zrovna krátká doba a vyplnit to hlavně křesťanskými dialogy nebyla ta správná volba, neboť člověk ztrácí už po čase pozornost. Lehce zkrátit délku snímku, pokrátit vedlejší příběhy, přidat jednu větší bitvu a mohl to být opravdu výborný historický velkofilm, ale i tak za lepší 3 hvězdy. Mexické dějiny by snad v budoucnu nemusely být dále přehlíženy filmaři, neboť mají opravdu hodně co nabídnout. ()
Nejprve jsem slyšel Hornerův soundtrack, v němž se skladatel vrací do dob své největší slávy a recykluje Statečné srdce (téma ozbrojeného boje za svobodu proti vládě), Zorra (Mexiko) a třeba Nepřítele před branami (kristerové nikdy neminou, zatímco federales netrefí, ani když mají skupinu obklíčenou v atriu a pálí ze všech střech). Film samotný trpí útržkovitostí a přehnanou patetičností (jak už to u takto pojatých historických eposů bývá), ale A.Garcia příjemně překvapil. Nezapomněl, jak vypadat efektně před kamerou se zbraní (Neúplatní), a nepokazil ani nezbytné motivační proslovy. ()
Hm, tak na jakoukoliv snahu o objektivitu tento film rezignoval. Pravda, na vypuknutí kristerovské vzpoury měla tehdejší mexická liberálně pokrokářská vláda lví podíl svou naprostou necitlivostí a zaťatostí, neboť měla zřejmě za to, že nemá vyrovnané účty s katolickou církví, která bezvýhradně podporovala předrevoluční (a v poslední své fázi dosti nechutnou) diktaturu Porfíria Díaze. Leč když už se tato občanská války rozhořela, dopustily se masakrů obě strany - specialitou kristerů byly přepady vlaků a jsou zdokumentovány případy, kdy po vyrabování vlaku byli pobiti všichni cestující. Podoba se Španělskou občanskou válkou je na bíle dni. I zde si může každý straník najít důvody k obžalobě protivné strany. V tomto však vidíme jen masakry prováděné federálním vojskem a zidealizované kristery zabíjející téměř výhradně vojáky. A ač kristerové bojovali pod praporci s obrazem P. Marie Guadelupské (jak to činily všechny vzbouřené lidové houfce po celé 19. století), oficiální církev (hierarchové) reálpoliticky lavírovala, a ani venkovští kněží se k povstání nepřidávali masově. Kristerové tak byli odkázáni jen na sebe a na finanční pomoc katolických skupin z USA. Ve vedené gerilly proti silnějšímu nepříteli prokázali obdivuhodnou odvahu, vytrvalost a chytrost. Jeden by jim fandil už proto, že se vzepřeli do všeho nos strkajícímu centralistickému státu. K filmu samotnému - mimo ty ideologické brýle je též občas zdlouhavý a moralistní. A výtku bych měl k tomu amerikánsky kýčovitému filmovému stylu - scény zalité zlatavým světlem, prvoplánovitě působivé detaily, zpomalené záběry, efektní akce podbarvená hudbou – taková macha. Myslím, že tvůrci chtěli natočit legendu, ale dmsn vytvořili jen barvotiskový svatý obrázek. Tři *, ale velmi slabé. 24. 2. 2015 Po novém shlédnutí hvězda dolů. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (6)
- Film je oproti původní verzi zkrácen o více jak 30 minut. (mehmed)
- Filmovalo sa takmer na celom území Mexika, vrátane hlavného mesta Mexiko City, mesta Durango či Cuetzalan. (MikaelSVK)
- Film je režijným debutom Deana Wrighta, ktorý predtým pracoval na špeciálnych efektoch snímok Titanic, Pán prsteňov: Dve veže, Pán prsteňov: Návrat kráľa a podieľa sa aj na prvých dvoch častiach Narnie. (lucio)
Reklama