Obsahy(2)
Námět převzatý od básníka Christophera Reida z roku 2009 nabízí pohled na všechny útrapy středního věku. Líčí příběh setkání dvou milenců, kteří se neviděli patnáct let, na jednom ze jejich starých oblíbených míst. (sedlo03)
Recenzie (40)
I přes podmanivý Rickmanův hlas si mě tenhle snímek nezískal. Na poezii totiž musí být člověk naladěn - a u mě si dnes "The Song of Lunch" příliš nezabrnkal. Snad proto, že pohled na sebezpytujícího stárnoucího opuštěného a neúspěšného muže, který nad sebou ztrácí kontrolu, mi nepřipadal strhující (i když připouštím, že někoho to může zaujmout :-)). Ačkoli mě ledacos zaujalo (herci, zpomalené záběry, hra s rytmem a zvukem atd.), očekávané nálože rozporuplných emocí jsem se nedočkala. ()
Báječná, krásná sóloakce dvojky Rickman-Thomson. Krátký lyrický příběh s oblíbenými herci, co více si přát. Opravdu stojí za shlédnutí. ()
Spíše než poetické písni se celá báseň podobá patetickému zoufalému výkřiku, který má ve svém dozvuku naštěstí i kus sebeironie a nadhledu....Rickman je ovšem Rickmam... ()
Mám velmi ráda barvu hlasu a projev Alana Rickmana a souhlasím, že spíše než natočení snímku by čisté audio bylo lepší. V určitých zpomalených scénách mne obraz nebavil ačkoliv popis byl úžasný.. Lépe nechat pracovat představivost než to takhle servírovat. ()
Bloomsbury, tam jsem bydlel. Auld lang syne ... ()
Televizní film BBC, o setkání dvou bývalých milenců. Smutné, pravdivé, ze života - výborně zahrané. ()
I přes obrovský talent dvou hereckých legend, které jsou na sebe zvyklé, film pouze dobře dokresluje atmosféru. Nicméně tady by asi opravdu stačil text či rozhlasová forma. V básni nevadí, že jeden je lůzr a druhý "winner", v básni nejde o zápletku.Film je něco jiného. Zde najednou hrdinův charakter vadí. Díváme se na toho smutného, nesympatického bručouna, jak se vzteká a kazí, co se jen zkazit dá. A nabízí se otázka: proč vlastně soucítit s jeho bolestí? A o kolik dramatičtějí by bylo, kdyby se setkali dva rovnocenní partneři. Pak by souboj slov a náznaků měl smysl. K čemu tu ale jsou ty slovní bitvy, když vítěz je už po prvních minutách znám? ()
" Jazyk ho tiše vyzývá, a víno, ikdyž neživé, se nechá lákat. " Tohle byl prostě úžasné, perfektní.Skvělý přednes Alana, jeho ojedinělým a krásným hlasem.Bloudit v jiné duševní dimenzi mimo čas a prostor ? Pouze s panem Rickmanem. ()
úžasné. Herecký koncert dvou skvělých herců a dokonale filmově zpracovaná báseň. Každá minuta filmu pro mě byla smyslovým požitkem. ()
Na toto filmové zpracování jsem se opravdu těšila - v hlavní roli jedni z mých oblíbených anglických herců - zpracování moderní básně? Dalo by se to napsat jedním slovem ÚŽAS. Takže zaprvé skvělé obsazení, protože Alan Rickman a Emma Thomson vypadají opravdu jako (bývalý) milostný pár, už jednou mě o tom přesvědčili (Láska nebeská). Je to kraťounké, ale dlouho jsem si to užívala minutu po minutě. Skvělé odreagování od dnešních mainstreamových trháků. ()
Napriek mojej obrovskej snahe som mohla udržať pozornosť asi ako Alan Rickman pri večeri... ()
Básen, Alan Rickman a to v krásně všedně nevšedním zážitku běžného dne.. Sečteno podtrženo, nemám co bych vytkla. ()
Jednoducho jeden malý klenot. Zvláštne natočený príbeh, adaptácia básne, ktorú počuť v monológu od úžasného Alana Rickmana, ktorý spolu s Emmou hrajú vynikajúci duet. Miestami trochu úsmevné, ale viac menej tragické zobrazenie jedného vzťahu, kedy sa bývalý manželia stretnú po rokoch. Úchvatný hlas Alana Rickmana nás sprevádza po celú dobu a kamera je v tomto malodramate tiež podarená. ()
Že jde poezie zfilmovat dech beroucím způsobem jsem netušila, ale není divu, když se člověk může celou dobu utápět v tolika obdivovaném hlasu Alana a nebo v očích Emmy. Opravdu překrásné zpracování i pro nečtenáře poezie. ()
Nádherný komorní film, asi ne pro každého, výborná volba obou hlavních představitelů. Líbila se mi kamera, která vhodně doplňuje text. Zvlášť pohled na hladinu červeného vína ve skleničce je působivý. Hra se slovíčky a obrazem během jednoho oběda v restauraci. Člověk ale musí mít náladu na to sledovat film takových kvalit, musí se na něj trochu naladit. Není to film který si pustíte po celodenní dřině večer před usnutím. Moje oblíbená scéna je když Alan začne civět na Emmino zápěstí s tím, že se do něj zamiloval. ()
Ako fanúšička oboch hlavných protagonistov - geniálnej Emmy Thompson a šarmantného Alana Rickmana - som tento filmík hltala očami, ušami, všetkým čím sa dalo, obaja podávajú vynikajúce výkony, ústredná báseň je nádherne spracovaná a je krásne doprevádzaná nielen skvelo natočenými scénami, ale aj zamatovým, nezmýliteľným hlasom Alana Rickmana =). ()
Jeden by řekl, že báseň od Christophera Reida byla stvořena přímo pro hereckou dvojici Rickman a Thompsonová. Naprosto jsem podlehla přitažlivému barytonu Alana Rickmana, zejména když zaníceně popisoval půvaby své ex-milenky. Emma Thompson vyjádřila dokonale svou neverbální komunikací a ladnými pohyby každý básníkův verš. Ačkoliv mnozí mají výhrady ke spojení poezie s obrazem, já tento počin naopak oceňuji a tvrdím, že se tím znásobí požitek ze snímku. Proto nemůžu jinak – 100% ()
The Song of Lunch jsem už viděla, nebo lépe řečeno, slyšela tolikrát, že báseň Christophera Reida začínám znát nazpaměť… Důvodem je samozřejmě hlas Alana Rickmana. Hlas, který je neuvěřitelně melodický, sametově hebký, hluboký, uklidňující a v každé poloze podmanivý… A to vše navíc v „jednom balení“ s Rickmanovým charismatickým vzezřením. No kdo by odolal? A co se týče samotné básně - líbí se mi, jak Reid dokázal sarkasmus a ironii, použité k vykreslení ztráty iluzí stárnoucího muže zaobalit do poetického, sluchu lahodícímu obalu. Některé pasáže jsou opravdu skvělé. Btw: skoro po každém zhlédnutí mám chuť na sklenku vína... ()
Zajímavý film, se skvělými herci. A pokud máte rádi hlas Alana Rickmana přijdete si na své. Podařeně zfilmovaná báseň. ()
U toho se přímo rozplýváte (jestli ne, tak já rozhodně ano). Podle mého názoru naprosto bravurně zpracované dílo s výborným Alanem Rickmanem, který by dokázal poutavě "přednést" i telefonní seznam, a také se skvělou Emmou Thompson, která to všechno velice dobře dokresluje. O dvou ztracených milencích a jejich opětovném setkání. Prostředí a jednotlivé části s klíčovými pohyby tam výborně sednou. Hlasem Rickmana by se dalo prostě léčit. To je filmově zpracovaná báseň Christophera Reida. ()
Reklama