The Song of Lunch

Úctyhodné. Velmi povedená a hlavně svým zpracováním poutavá dramatizace básně Christophera Reida, kterážto s notnou dávkou sarkasmu ukazuje ideové vystřízlivění člověka středního věku. V hlavní roli úsměvného setkání ex-mileneckého páru doslova září Alan Rickman, jehož velmi působivý hlasový projev se perfektně hodí k nenásilné recitaci částí básně jako proudu svých myšlenek. Obsahově jde v podstatě o to, že v životě mnoho věcí dopadne nakonec jinak, než jak jsme si původně plánovali, a teď záleží jen na nás, jak se s touhle krutou pravdou srovnáme. A právě ty Rickmanovi ironické hlášky jsou na tom nejlepší. Na tohle se kdykoli znovu rád podívám. Pro lingvisty povinný snímek k objevení překvapivé malebnosti anglického jazyka :-) (18.12.2010)

I přes obrovský talent dvou hereckých legend, které jsou na sebe zvyklé, film pouze dobře dokresluje atmosféru. Nicméně tady by asi opravdu stačil text či rozhlasová forma. V básni nevadí, že jeden je lůzr a druhý "winner", v básni nejde o zápletku.Film je něco jiného. Zde najednou hrdinův charakter vadí. Díváme se na toho smutného, nesympatického bručouna, jak se vzteká a kazí, co se jen zkazit dá. A nabízí se otázka: proč vlastně soucítit s jeho bolestí? A o kolik dramatičtějí by bylo, kdyby se setkali dva rovnocenní partneři. Pak by souboj slov a náznaků měl smysl. K čemu tu ale jsou ty slovní bitvy, když vítěz je už po prvních minutách znám? (11.03.2018)

Báseň´, která popisuje banální setkání bývalých milenců, si pohrává s obrazy, naznačenými mnohovýznamy a pomalinku vykresluje síť vedlejších motivů, zasutých vzpomínek a hlavně charakterů obou hrdinů, takže se místo jednoho nepříliš povedeného oběda ukáže divákovi celý jejich vztah i jeho nevyhnutelný konec. KOUSEK DĚJE Muž, který žije v nereálné minulosti a žena, která ji bere jen jako vzpomínku, protože ona už je dávno dál, spolu můžou mít společný právě jen ten oběd a i jeho průběh ukáže, jak jsou si vzdálení. Báseň je krutá, hlavně pro mužského představitele, protože závěrečné verše věštecky ukážou jeho budoucnost: samota, smutek a zapomnění. /1. 12. 14./ (01.12.2014)

Alan Rickman a jeho nezaměnitelné hlasové charisma, půvabná Emma Thompsonová, jejíž oči promlouvají, o setkání dvou dříve si blízkých lidí po patnácti letech, na oblíbeném místě, v oblíbené restauraci.. Běh času zastavit nelze a zdá se, že nic už není tak jako dřív... Bylo mi potěšením sledovat herecký koncert britských hvězd, krása.. (23.06.2019)

[9/10] Veľmi nádherne podané, silné básnické dielo vo filmovej podobe. Príjemná Emma Thompson, bravúrny Alan Rickman ktorý svojím krásnym umeleckým prednesom zdokonaľuje tento snímok. Aj zaujímavý výber hudby, prostredia, pekné zábery, veľmi pekne sfilmovaná báseň. Je to niečo s čím som sa doteraz ešte vo filmovom svete nestretol a som z tohto snímku nadšený. (05.10.2012)