Carnage

Polanski a spol mají smůlu, že jsem Boha masakru viděl ve zpracování Jihočeského divadla. Tehdy jsem smíchy umíral, při filmu jsem se jen tak sem tam pobaveně ušklíbnul (většinou nad úšklebky Christopha Waltze) a pousmál (při vzpomínce na divadelní představení). On je to film bezesporu dobrý, pěkně zahraný, dobře zrežírovaný, ale v tomhle případě se prostě zklamání neubráním, ačkoli si racionálně uvědomuju, že srovnávat divadelní kus a filmový kus je pitomost. I když v tomto případě to zas až tak pitomé být nemusí, neboť z filmu je jeho divadelní původ dost cítit... Na některých replikách je vyloženě znát, že je neříká civilní filmová postava, nýbrž značně "teatrální" postava divadelní. (29.12.2011)

Já mám docela slabost, když se napíšou exluzivní dialogy, podepíše se pár talentovaných herců, vezme se kamera a udělá se invaze do ateliéru a vznikne film jak víno. Tyhle filmařský maximální minimalismy jasně oddělují umělecké zrno od umělekých plev. Zdejší herecká sestava je rozkošná a každej přidává do kvalitního celku poměrně rovným dílem, ale pokud jde o mě vítězem je Christoph, jeho telefonování mě zabíjelo. Docela by mě zajímalo, jak to vyřešili v Činoherňáku. (10.02.2015)

"Áno, Walter?" Sklamanie. Pár vtipných momentov, pár veľmi dobrých dialógových výmien, pár tučných hereckých výstupov, ale celé to ide odnikiaľ nikam, všetky návraty do bytu sú nevierohodné, často sa tára bez zmyslu a skončí to presne v okamihu, keď to malo začať gradovať. Navyše celé akože vyvrcholenie je podľa mňa mizerne zostrihané, Jodie Foster hrá z úplne inej klapky. :) (15.02.2012)

Konverzační a myšlenkový zážitek první třídy. Christoph Waltz skvělý jako vždy. Nevím co bych ještě dodal kromě toho že Jodie Foster hrála přesně ten typ člověka, který celý život nesnáším. A to když někdo dělá z komára velblouda a hodiny dokáže rozebírat sebemenší malichernost. Film výborný s několika geniálně vypjatými okamžiky. Měl jsem pocit že tohle cvičili měsíc a nakonec to natočili najednou z čisté vody. (22.06.2012)

Fascinující studie násilnické přirozenosti moderního člověka, který na jednu stranu udělá všechno pro to, aby tváří tvář nevyvratitelným důkazům nemusel připustit, že od dob pravěkých jeskynních rubaček zas tak moc nepokročil, a který na tu druhou vztah se svou primitivní stránkou ani úspěšně navázat nemůže, protože více méně bezstarostný život prožitý bez existenčních starostí ho proměnil v impotentního, frustrovaného domácího mazlíčka. A tak zatímco si to ústřední čtveřice překultivovaných kreténů zmatených svými kupodivu dosud nevykořeněnými zvířeckými impulsy nepřestává čím dál zábavnějším, stále však bezzubě krotkým způsobem rozdávat a na závěrečné spásné volání civilizace reaguje ještě vyděšeněji než opové z Vesmírné odysey, nedozorovaní, nezcivilizovaní křeček a děcka jsou naprosto v pohodě. V tomto ohledu překvapivě optimistické zakončení. (28.04.2014)