The Whisperer in Darkness

Černobílá Lovecraftovi sluší! A výborná klasická hudba, která tu připomněla Wagnera, tam zase staré tajuplné filmy. První část je spíše komorní, jako by herci vystupovali na jevišti, pak nastane zlom a s příchodem na farmu stoupá napětí až k epickému finále. Vše se samozřejmě točí okolo Lovecraftových oblíbenců - Prastarých, Příchozích z hvězd, Cthulhu... , kteří mají přežívat v neprobádaných horách, v lůně divoké přírody. Film se drží základní linie povídky, dále ji však rozvíjí a obohacuje (především sabbat je fajnový). Původní povídka nepatří mezi mé nejoblíbenější, přesto jsem ji znovu - pro srovnání - přečetl. Polovina je sestavena z dopisů, v té druhé pak sledujeme cestu hlavního hrdiny na farmu, která není tak dramatická jako ve filmu. Lovecraft se snaží nahnat hrůzu výběrem slov spojených s děsem, popisy ponurých míst (zejména v kosmu) a citací ze svého Necronomiconu. Největší část pak zabírají myšlenkové pochody hlavního hrdiny, což se do filmu dává špatně (stačí připomenout neúspěch většiny filmů podle S.Kinga). Snad i proto jsem byl mile překvapen, jak se tvůrci s literární předlohou poprali. (01.03.2016)

Ta stylistika černobílých sci-fi béček tomu rozhodně pomohla; nejen kvůli ději zasazeným do konce dvacátých let minulého století, ale i kvůli tomu, že literatura "Otce hororu" tomu i trochu nabádá. Lovecraftovu stejnojmennou povídku sice nepočítám mezi jeho vrcholná díla (tam řadím hlavně Barvu z kosmu, V horách šílenství a Stín nad Innsmouthem), hrůzu však dokázala vyvolat skrz ne jednoznačnému závěru a absenci v detailech. To tady chybí. Samozřejmě, tvůrci si na sebe tak trochu upletli bič a povídku (kterou z půlky tvoří psaní a čtení dopisů) se snažili rozvinout do celovečerní délky. Takže tam, kde původní dílo končí, tak snímek další půlhodinu pokračuje. A nejsem si zrovna úplně jist, jestli to byla - i vzhledem k nizoučkému rozpočtu - ta nejlepší varianta. Každopádně tvůrcům smekám hučku za nemalou odvahu. (15.02.2015)

Ten námět je se vší tou stylizací padesátých let, plnou mimozemšťanů s klepety, primitivních přístrojů, co uchovávají lidské mozky a pod, samozřejmě pro dnešního diváka mírně řečeno úsměvný a chybí snad už jen miniaturní kosmické lodě na viditelných drátkách, ale ta tajemná, strašidelná atmosféra, ta je skutečně velmi dobrá. Hodně tomu napomáhá černobílé ladění, příhodně vybraná hudba, bouřka v odlehlém domě i náhle se zjevující postavy za ztemnělými okny. Není to však žádná parodie, spíš taková vydařená pocta žánru a dílu H.P.Lockrafta. (30.11.2014)

Fanúšikovká low-budget snímka, ktorá s minimálnymi prešľapmi prekvapivo dobre boduje hneď na troch fan-pozíciach: Ako adaptácia Lovecraftovej poviedky a prenesenie autorovho štýlu (so všetkými špecifikami, vrátane chýb) veľmi dobré, ako exhumovanie štýlu 30s mysterióznych/hororových filmov nesmierne príťažlivé a dôstojne zvládnuté, ako fúzia oboch autorských snáh s prihliadnutím na obmedzujúce podmienky obdivuhodne šikovná práca s elegantnými ševmi. Autori výrazne prekračujú obyčajnú adaptáciu mysteriózneho weird-fiction rozprávania. The Whisperer in Darkness je srdcovou rozpravou o láske k starým časom a o nesmrteľnosti ich estetiky. (04.02.2017)

Na Volání Cthulhu jsem obdivoval brilantní preciznost formy, která do nejmenších detailů zdařile napodobila němé horory z 20. let - navíc když to vzniklo na koleně. The Whisperer in Darkness se zase snaží napodobit styl sci-fi hororů z padesátek, ale popravdě mám pocit, že to mu uškodilo snad nejvíc. V nejednom ohledu (úvodní titulky, kostýmy...) je to sice značně připomene, ale ladění celého filmu bohužel ne. Je v tom holt znát, že je to spíš moderní pokus o černobílý film a poznat je to na spousty místech už jen třeba úhly kamery. Ani obsahově to nebylo úplně bez chybičky (ačkoli tam opět dost záleží, jak moc je to věrně předloze), nicméně i přes vše výše vypsané se pořád jedná o dost kvalitní film, který opět udělala jenom parta nadšenců na koleně a opět se jim to povedlo dost zdařile. Samozřejmě to nemá profesionální efekty ani herecké výkony (ačkoli u některých vůbec nebyly špatné), ale to všechno se vzhledem k okolnostem dá plně odpustit. Jinak to totiž má hodně podmanivou atmosféru, dostatečně zajímavý, napínavý a mysteriózní příběh, správný cit pro tempo jednotlivých scén, skvělou kameru a vůbec to působí mnohem profesionálnější, než kdejaká skutečně profesionální (ačkoli někdy spíš jen "profesionální") sci-fi nebo horor... Tudíž mi opět nezbývá nic jiného než před touhle skupinou fanoušků smeknout, jelikož talent určitě mají a stejně jako u Volání Cthulhu chci, aby jim někdo dal dost peněz a oni mohli natočit cokoli co chtějí, protože by to podle mě byla obrovská záležitost... 4* (26.02.2022)